Včera, 17. října, se na půdě newyorského Generálního shromáždění OSN volili noví členové Rady pro lidská práva. V tajném hlasování bylo do Rady nově zvoleno 14 nových států. Volba zástupců za některé oblasti byla poměrně napjatá, jelikož se o místa ucházelo více kandidátů. Mezi nové členy Rady pro lidská práva bylo nově zvoleno například Polsko za region východní Evropy, nebo Venezuela coby reprezentant Latinské Ameriky.
Rady pro lidská práva je mezinárodní těleso Organizace spojených národů, jehož členové se během roku setkávají v kancelářích OSN v Ženevě. Rada se skládá ze 47 států, kteří se pravidelně shromažďují za účelem diskuze, propagace a ochrany lidských práv v mezinárodním měřítku. Rada několikrát do roka také hodnotí lidsko-právní zprávy jednotlivých členů OSN. Ve specifických případech může Rada vytvořit vyšetřovací komise či průzkumné mise.
Na místa reprezentantů některých oblastí, toto platí například pro regiony východní Evropy, pacifické Asie nebo Afriku, se přihlásilo více zemí, než kolik bylo dostupných míst v Radě. Celé hlasování tak doprovázela určitá míra soutěživosti.
Například za již zmíněnou oblast námi blízké východní Evropy bylo do Rady pro lidská práva zvoleno Polsko a Arménie. Třetí stát, který se o pozici v Radě ucházel, bylo Moldavsko, to však ve volbě neuspělo.
Obdobná situace nastala i při volbě zástupců oblasti pacifické Asie, zde se o čtyři křesla ucházelo celkem pět států. Křesla v Radě nově obsadí Indonésie, Japonsko, Maršálovy ostrovy a Korejská republika. Zemí, která ve volbě o post zástupce tohoto regionu neuspěla, byl Irák.
Opačná situace, tedy že se určitý počet států ucházel o stejný počet míst, nastal při volbě zástupců afrického regionu, nebo regionu západní Evropy. Pro Afriku byla nově vyčleněna čtyři místa a ta bez soutěžení obsadila Libye, Namibie, Súdán a Mauritánie, obdobně to proběhlo při volbě zástupců západní Evropy. V tomto případě byla dvě křesla zaplněna dvěma účastnícími se kandidáty – a to Německem a Nizozemím.
Nově zvolených 14 států nastoupí do svých mandátů na konci tohoto roku a funkci budou vykonávat po dobu následujících tří let.
Související
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
OSN , Polsko , Súdán , New York , Venezuela , lidská práva
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák