Inspirace, úspěch nebo nutnost? Trumpovo vítězství některé politiky vyděsilo, jiní začali přiznávat nadšení

Geert Wilders, lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV), označil Trumpův úspěch za inspiraci a vyzval k neúnavnému boji za podobné cíle. Alice Weidel, spolupředsedkyně německé Alternativy pro Německo (AfD), vyzdvihla rozhodnutí „pracujících Američanů“ postavit se proti „woke Hollywoodu“. Maďarský premiér Viktor Orbán šel ještě dál, když označil Trumpovo vítězství za „potřebné pro svět“, uvedl server CNN.

Tato vlna nadšení však ukazuje na obecnější vzorec: sdílené hodnoty mezi Trumpovým hnutím a evropskými krajně pravicovými stranami, včetně skepticismu vůči zelené politice, přistěhovalectví a progresivním společenským normám. Například Evropská zelená dohoda, která usiluje o snížení emisí a přechod na udržitelnou energetiku, čelí ostré kritice od populistů napříč kontinentem.

Navzdory podobnostem v rétorice a ideologii mezi Trumpem a evropskými populisty existují významné rozdíly, které by mohly narušit dlouhodobou spolupráci. Ekonomická politika je jedním z klíčových bodů sporu. Trumpův přístup „America First“, včetně možnosti zavedení obchodních tarifů vůči EU, by mohl mít negativní dopad na země jako Francie, která je jedním z největších evropských exportérů do USA.

Marine Le Pen, lídryně francouzského Národního shromáždění (RN), reagovala na Trumpovo vítězství zdrženlivě, pravděpodobně kvůli obavám z dopadu jeho politiky na francouzskou ekonomiku a její vlastní prezidentskou kampaň. Navíc čelí Le Pen vážným právním problémům, které mohou ohrozit její budoucí politické ambice.

Viktor Orbán, který si s Trumpem udržuje blízké vztahy, vidí v jeho vítězství příležitost k posílení své pozice v Evropě. Orbánův proruský postoj a jeho otevřené porušování pravidel právního státu v EU by mohly být podpořeny Trumpovou ochotou ignorovat podobné problémy.

Avšak Orbánova snaha udržovat blízké vztahy jak s Trumpem, tak s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohla narazit na překážky. Republikáni v USA vnímají Čínu jako svého hlavního geopolitického protivníka, což by mohlo Orbána postavit před obtížnou volbu mezi dvěma klíčovými spojenci.

Přestože Trumpovo vítězství posílilo sebedůvěru mnoha populistických stran, hluboké rozdíly mezi evropskými lídry by mohly omezit jejich schopnost těžit z této situace. Například italská premiérka Giorgia Meloniová, která podporuje Ukrajinu, se neshoduje s Trumpovým postojem k válce. Le Pen a Meloniová mají navíc dlouhodobě napjaté vztahy, zatímco AfD zůstává izolována i mezi ostatními krajně pravicovými stranami.

Trumpova politika může krátkodobě inspirovat evropskou krajní pravici, ale dlouhodobé rozdíly a konflikty zájmů mezi populistickými lídry zřejmě omezí její dopad. Evropská politická scéna zůstává rozmanitá a složitá, což znamená, že populisté budou muset překonávat nejen kritiku z Bruselu, ale i vlastní vnitřní neshody. Jakmile se Trumpovy politiky začnou konkrétně projevovat, může se ukázat, že nadšení evropských populistů bylo předčasné.