Írán na vedlejší koleji. Rusko už ho nepotřebuje, a Teherán to začíná pociťovat

V dokumentu se uvádí, že většina komponentů pro bezpilotní letouny Šáhid-136, které Rusko označuje jako Geran, je nyní vyráběna lokálně, a to včetně dvoutaktních motorů, mikroelektroniky i trupů. Toto tvrzení naznačuje, že výroba letounů, které tvoří páteř ruské dronové války na Ukrajině, byla téměř úplně pohlcena ruským vojenským průmyslem. Analytici a zpravodajské služby odhadují, že až 90 % výrobních fází probíhá právě v této továrně. 

Satelitní snímky ukazují, že továrna Alabuga se nadále rozšiřuje a budují se zde nové výrobní haly a ubytovny, což by jí umožnilo exponenciálně zvýšit produkci. Analytici, s nimiž hovořila CNN, se domnívají, že tento růst umožní Rusku vyvážet modernizovanou a osvědčenou verzi bezpilotních letounů, které původně dováželo z Íránu.

Rusko by tak mohlo drony prodávat i do samotného Íránu. Podle západních zpravodajských zdrojů však expanze a kompletní ruská integrace dronů Šáhid-136 de facto marginalizovaly Írán, což odhalilo rostoucí napětí mezi Moskvou a Teheránem. Írán je prý stále netrpělivější a frustrovaný kvůli malým ziskům, které z partnerství s Ruskem získal. Teherán Moskvu podporuje nejen drony, ale i raketami a dalším vybavením.

Tato nespokojenost přerostla v napětí během dvanáctidenní izraelské operace, při které Izrael cílil na íránský jaderný program. Ruská slova odsouzení Izraele byla vnímána jako nedostatečná podpora pro zemi, která Rusku pomáhá od začátku války na Ukrajině.

Ali Akbar Dareini, analytik z Teheránského centra pro strategická studia, řekl CNN, že Írán možná očekával, že Rusko udělá víc, například posílí zpravodajskou podporu nebo dodávky zbraní. Zpravodajský úředník označil ruský přístup jako ukázku „čistě transakční a utilitární povahy“ spolupráce s Íránem. 

Po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začalo Rusko dovážet drony Šáhid z Íránu. Na začátku roku 2023 pak obě země podepsaly smlouvu v hodnotě 1,75 miliardy dolarů, která Rusku umožnila vyrábět drony lokálně. Původní kontrakt na 6 000 dronů do září 2025 byl splněn o rok dříve.

Podle ukrajinské obranné zpravodajské služby dnes továrna Alabuga vyrobí více než 5 500 dronů měsíčně, a to navíc efektivněji a levněji. V roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 je to jen 70 000. Rusko navíc drony modernizovalo, a to vylepšenou komunikací, bateriemi s delší výdrží a většími hlavicemi, což je činí smrtelnějšími a hůře sestřelitelnými.

Podle západních zpravodajských úředníků se Íránu zpočátku líbilo, že Rusko přebírá výrobu, ale modernizace je zřejmě zaskočila. Úředník vysvětlil, že se jedná o „postupnou ztrátu kontroly Íránu nad finálním produktem, který se nyní vyrábí lokálně a nezávisle“. Konečným cílem Moskvy je totiž „plně ovládnout výrobní cyklus a osvobodit se od budoucích jednání s Teheránem“.

Analytik Dareini uvedl, že se nejedná o nic překvapivého a vztah mezi oběma zeměmi popisuje jako „jak kooperaci, tak i konkurenci“. „Je zřejmé, že Rusové chtějí víc, aby dostali víc a dali míň, a to platí i pro Írán,“ řekl. Dodal, že Írán sice poskytl Rusku drony, technologii a továrnu, ale ne zadarmo.

Zpravodajský úředník dodal, že kromě ztráty kontroly nad finálním produktem si íránské úřady stěžují i na to, že Rusko neplní své platební závazky. Částečně za to prý mohou i mezinárodní sankce, pod nimiž se ruská ekonomika nachází už více než tři roky. Tyto překážky se přidávají k frustraci Teheránu kvůli blokádám, které brání v převodu ruských leteckých technologií do Íránu, jež byly přislíbeny výměnou za podporu.

V návaznosti na příměří mezi Izraelem a Íránem se Teherán stáhl z mezinárodní scény. David Albright, bývalý zbrojní inspektor OSN, se domnívá, že by mu Moskva mohla poskytnout smysluplnou podporu tím, že by poslala do Íránu některé modernizované drony Šáhid.

Albright se domnívá, že to by Íránu pomohlo doplnit zásoby, protože mnohé z jeho výrobních zařízení byly bombardovány a velký počet dronů byl spotřebován ve válce. Albright to považuje za velmi nebezpečné, protože Írán by mohl získat technologii k výrobě kvalitnějších dronů.

Dále se do Teheránu pravděpodobně přepravuje i další vojenské vybavení. Podle dat o sledování letů byl zaznamenán let ruského vojenského nákladního letadla Iljušin-76 z Moskvy do Teheránu. Íránská média uvedla, že letoun přepravoval poslední komponenty ruského systému protivzdušné obrany S-400. Tyto události podtrhují Dareiniho přesvědčení, že navzdory napětí mezi oběma zeměmi Írán nakonec ze spojenectví vytěží to, co potřebuje pro svou vlastní bezpečnost.