Izrael by kvůli humanitární pomoci mohl otevřít další hraniční přechod s Pásmem Gazy

"Stále jednáme a v současnosti máme několik slibných náznaků, že by se brzy mohl zpřístupnit hraniční přechod Kerem Šalom," řekl Griffiths v Ženevě. Podle serveru Times of Israel v nejbližších dnech Izrael otevře průchod Kerem Šalom se záměrem kontrolovat nákladní vozidla s humanitární pomocí směřující do Pásma Gazy.

Před válkou mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás proudilo přes Kerem Šalom do Pásma Gazy přibližně 60 procent zboží. V současnosti je jediným otevřeným hraničním přechodem do Pásma Gazy Rafáh na hranici s Egyptem.

"Prosazovali jsme otevření Kerem Šalom, a nejen jako otevření, které umožní nákladním autům přejíždět přes Rafáh a pak do Gazy, ale aby se přes Kerem Šalom dostávaly přímo do severních částí Gazy nebo tam, kde je to nejvíce zapotřebí," řekl Griffiths.

Dodal, že v případě úspěchu by šlo o "první zázrak" za poslední týdny. "V této chvíli mám v Jordánsku zástupce, který už připravuje potenciální dodávky pomoci po zemi, která by mohla přijet z Jordánska přes Allenbyho most přímo do Kerem Šalomu," doplnil.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se pokouší osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy. Ta byla přerušena týdenním příměřím, během kterého Hamás propustil zhruba stovku rukojmích.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.