Izrael: Desítky rukojmí zadržovaných Hamásem jsou naživu, boje nezastavíme

Vysoce postavený vyjednavač Izraele v pondělí uvedl, že desítky rukojmí zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy jsou s určitostí naživu. Izrael podle jeho slov nemůže souhlasit s přerušením bojů, dokud nebudou všichni zajatci propuštěni na základě dohody. 

"Desítky jsou s určitostí naživu," řekl podle serveru Times of Israel představitel, který však chtěl zůstat v anonymitě. "Nemůžeme je tam nechat dlouho, zahynuli by," dodal.

Hnutí Hamás loni 7. října během útoku na území Izraele zajalo 251 osob, píše AFP. Izrael uvádí, že 116 z nich je stále zadržováno v Pásmu Gazy včetně 41, kteří podle izraelské armády přišli o život.

Americký prezident Joe Biden v květnu představil třífázový plán na ukončení války v Pásmu Gazy, který zahrnuje příměří i propuštění rukojmí. Představitel však pro AFP uvedl, že Izrael konflikt s Hamásem před dosažením dohody o propuštění rukojmí ukončit nemůže, protože militanti by mohli svůj slib porušit a jednání by se prodloužila. " V tomto období - před podpisem dohody - se nemůžeme zavázat k ukončení války ," řekl.

Vyjednavači Izraele podle slov představitele Bidenův plán schvalují. "Očekáváme a čekáme, že hnutí Hamás řekne ano," řekl a dodal, že v případě, že Izrael dohody s Hamásem nedosáhne, izraelská armáda bude pokračovat v bojích.

Válka v Pásmu Gazy vypukla loni 7. října po útoku hnutí Hamás na Izrael, při kterém přišlo o život téměř 1200 lidí. Odvetná izraelská ofenzíva si podle zdravotnických úřadů v Gaze dosud vyžádala nejméně 37.347 obětí, převážně civilistů.

Usáma Hamdán, vysoký představitel Hamásu, v rozhovoru pro CNN uvedl, že není jasné, kolik z 116 rukojmích, které Hamás od 7. října drží v Pásmu Gazy, je stále naživu. 

"K tomu nemám žádné informace. Nikdo o tom nic neví," odpověděl Hamdán na otázku CNN o počtu přeživších rukojmích. "Jsem přesvědčený, že pokud mají psychické problémy, může za to Izrael a jeho činy v Gaze," dodal. Podle něj byli rukojmí propuštěni v lepším stavu, než byli uneseni.

Hamdán také vysvětlil, proč Hamás, který je považován za teroristickou organizaci Spojenými státy a Evropskou unií, odmítl návrh na příměří. Podle něj musí Izrael nejprve přistoupit na úplné zastavení bojů, než začne vyjednávání o osvobození rukojmích z obou stran konfliktu.

"Potřebujeme jasný souhlas Izraele s ukončením bojů, úplné stažení z Gazy, které umožní Palestincům určit si vlastní budoucnost, a ukončení obléhání našeho území (...) Pak můžeme začít jednat o spravedlivé dohodě o výměně zajatců," uvedl pro CNN. "Izraelci chtějí přerušit boje jen na šest týdnů a pak je znovu obnovit. Američané zatím nedokázali přesvědčit Izrael, aby přijal úplné ukončení bojů," řekl Hamdán.

Návrh příměří, který oznámil americký prezident Joe Biden, předpokládá tři fáze. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmích by se izraelská armáda stáhla z obydlených oblastí Gazy a umožnila návrat palestinských civilistů. Tato fáze by trvala šest týdnů.

Ve druhé fázi by byli propuštěni zbývající rukojmí, boje by se trvale ukončily a izraelská armáda by se zcela stáhla z Gazy. Poslední fáze by zahrnovala obnovu zničeného Pásma Gazy. Hamás s tímto plánem obecně souhlasí, ale vyjádřil pochybnosti, zda ho Izrael dodrží, uvádí Reuters.

Hamdán také odmítl zprávy deníku The Wall Street Journal (WSJ), které tvrdily, že lídr Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár "vítá" smrt civilistů jako "nezbytnou oběť". Podle něj jde o falešnou zprávu vytvořenou někým, kdo není Palestinec, aby vyvinul tlak na Hamás a vyprovokoval jejich vůdce.

Sinwár údajně věří, že narůstající počty civilních obětí války v Gaze jsou pro Hamás výhodnější než ukončení bojů.

WSJ napsal, že zkoumal desítky textových zpráv, které Sinwár poslal vyjednavačům. Sinwár se od útoku 7. října 2023 na Izrael neukázal na veřejnosti a je považován za jednoho z hlavních organizátorů tohoto útoku, při kterém zemřelo přibližně 1200 lidí. Předpokládá se, že se ukrývá v komplikované síti tunelů Hamásu v Gaze.

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Hamás

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 5 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 6 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 7 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 8 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 9 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy