Ministr obrany Izraele Joav Gallant představil plán organizace moci v Pásmu Gazy po skončení války mezi Izraelem a hnutím Hamás. Podle tohoto plánu by měla být vláda v enklávě předána palestinským orgánům.
Gallant zdůraznil, že obyvatelé Gazy jsou Palestinci, a proto by odpovědnost za enklávu měla být přenesena na palestinské orgány, za předpokladu, že nebude docházet k nepřátelským činům či hrozbám vůči Izraeli.
Podle ministra bude válka pokračovat až do dosažení izraelských cílů, kterými jsou návrat rukojmích zajatých po začátku konfliktu, zničení hnutí Hamás a odstranění jakýchkoli vojenských hrozeb.
Po dosažení těchto cílů by měla začít nová fáze, během níž by Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy a již by nebyl vnímán jako bezpečnostní hrozba pro občany Izraele. Vládu v enklávě by převzaly palestinské instituce.
Izrael by si ponechal právo zasahovat na území Pásma Gazy, avšak nebyli by tam přítomni žádní izraelští civilisté.
Ministr národní bezpečnosti Izraele Itamar Ben Gvir v pondělí navrhoval návrat izraelských osadníků do Pásma Gazy a podpořil i emigraci obyvatel této enklávy. Podobné požadavky vyjádřil i ministr financí Bezalel Smotrič. Tyto požadavky byly odsouzeny jak arabskými státy, USA, tak Evropskou unií.
Palestinský premiér Muhammad Ištajja zdůraznil, že jakékoliv budoucí uspořádání musí zahrnovat politické řešení pro celou Palestinu, nikoliv pouze pro Pásmo Gazy. Vyjádřil též pochybnosti o tom, že by Izrael v blízké budoucnosti opustil tuto enklávu.
USA prosazují návrat kontroly nad Pásmem Gazy palestinské samosprávě, která má moc na západním břehu Jordánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tímto názorem však nesouhlasí.
Americký prezident Joe Biden už loni sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Netanjahu v reakci poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Související
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
Izraelci udeřili v Libanonu, zasáhli nejméně sto raketometů. Cílem je teroristická infrastruktura
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Polsko se ocitlo na ruském seznamu zemí s destruktivní neoliberální ideologií
před 1 hodinou
Ruský útok na Kryvij Rih zabil tři lidi včetně 12letého chlapce. O den dřív byla zasažena Oděsa
před 2 hodinami
Vyšetřování odhalilo, jak mohlo dojít k atentátu na Trumpa
před 3 hodinami
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
před 3 hodinami
Proč jsou kraje tak důležité? Bez nich bychom jen těžko čerpali peníze z eurofondů
před 4 hodinami
Švýcarsko, Katar nebo Kuba? Zemí schopných zprostředkovat mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem je dost
před 4 hodinami
Indové v ruské armádě prosí o záchranu. Moskva slibovala peníze, místo toho je poslala na frontu
před 4 hodinami
Lavrov přiznal, že Rusko a Čína už vojensky spolupracují
před 5 hodinami
Druhý den voleb odstartoval. Češi se dnes dozví nové složení krajů a Senátu
včera
Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze
včera
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
včera
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
včera
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
včera
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
včera
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
včera
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
včera
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
včera
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
včera
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
včera
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
Lidé se až na výjimky od pátečního poledne nedostanou na Jesenicko. Rozhodl o tom krajský úřad v Olomouci. Nekoordinovaný pohyb dobrovolníků podle něj může znamenat nebezpečí.
Zdroj: Jakub Jurek