Izrael zesílil bombardování Gazy. Katar se snaží vyjednat propuštění civilních rukojmí

Hagari v odpovědi na otázku o možné pozemní ofenzivě do Gazy řekl, že izraelská armáda se snaží předem vytvořit optimální podmínky. "Prohloubíme naše útoky, abychom minimalizovali nebezpečí pro naše síly v dalších fázích války," řekl.

"Ode dneška zvýšíme počet útoků," dodala a vyzval obyvatele města Gaza, aby v zájmu své bezpečnosti zamířili na jih této palestinské enklávy. Izraelský ministr obrany Joav Galant už v pátek uvedl, že válka s Hamásem bude mít tři fáze. 

V první zaútočí izraelská armáda na militanty Hamásu v Gaze nálety a pozemními manévry, poté porazí ohniska odporu a nakonec přestane být "odpovědná za život v pásmu Gazy", přiblížil ministr.

Šéf resortu obrany tento plán představil poslancům. Jedná se vůbec o první veřejné prohlášení izraelského představitele o dlouhodobých plánech Izraele pro pásmo Gazy.

Joav Galant už ve čtvrtek v projevu k pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy naznačil, že brzy by mohli vidět palestinské území "zevnitř". Toto prohlášení nasvědčuje možnosti blížící se pozemní invaze. 

"Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde," řekl bez dalších podrobností. O pozemním zásahu se přitom spekuluje již několik dní, pravděpodobně ale byla kvůli návštěvám zahraničních státníků odložena.

Navzdory zesílení útoků Katar věří, že by Hamás mohl propustit další zajatce. Vyplývá to ze sobotního vyjádření mluvčího katarské diplomacie. Katar se jako mediátor podílel na tom, že Hamás v pátek propustil první dvě rukojmí, Američanky Judith Raananovou a její sedmnáctiletou dceru Natalie.

"Nemohu vám slíbit, že se to stane dnes, zítra nebo pozítří. Ale jdeme cestou, která velmi brzy povede k propuštění rukojmí, zejména civilistů," řekl mluvčí katarského ministerstva zahraničních věcí s tím, že se pracuje na dohodě, na jejímž základě budou propuštěni všechna civilní rukojmí.

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."