Izraelci se zdráhají pomoci Ukrajině. Zlomem může být výstražný systém proti ruským raketám

Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen během své únorové návštěvy Ukrajiny přislíbil dodání výstražného systému do šesti měsíců. „V mezidobí se izraelští a ukrajinští vojenští představitelé údajně několikrát setkali v Polsku, aby projednali rozmístění systému a nezbytné úpravy vzhledem k rozdílům ve velikosti obou zemí i typům raket používaných ruskými silami,“ napsala agentura Ukrinform. 

Už loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael, že kvůli jeho zdrženlivosti ve vojenské pomoci vzniklo spojenectví mezi Ruskem a Íránem. Vyzýval ho k zajištění ochrany ukrajinského nebe. „Pokud bychom bývali okamžitě zajistili ochranu nebe, když jsme začali čelit hrozbě raket a dronů, Rusko by ani nemělo důvod obrátit se na Írán a nabízet mu něco výměnou za to, že mu pomáhá s terorem,“ zdůraznil. 

Moskva od začátku do světa vypouští poměrně nelogická tvrzení o spojenectví „nacistického kyjevského režimu“ s Izraelem, který je z většiny židovský. EuroZprávy.cz ještě v květnu upozornily na fakt, že Zelenskyj je žid a přesto ruští lídři ospravedlňuji invazi proti Ukrajině coby boj proti neonacismu. 

„Prezident nacistického kyjevského režimu má krvavé vazby na Izrael. Přijel na arabské politické shromáždění a nejenže lhal o příčinách konfliktu, ale dovolil si navíc odsoudit neutrální postoj Arabů k věci,“ psala ruská ambasáda v Káhiře. 

Podle serveru Foreign Policy je hlavním důvodem izraelské zdrženlivosti bezpečnost. Rusové totiž mají v sousední Sýrii výraznou leteckou přítomnost. Izrael potřebuje bojovat proti Islámským revolučním gardám (IRGC) a tím pádem si udržet nekonfliktní vztahy s Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin sice s Teheránem navázal úzké partnerství, nicméně ho v podpoře syrského režimu Bašára Asada chce brát jako „mladšího partnera“ – čili mít íránské chování pod kontrolou. Pravidelné údery Izraelců proti IRGC s tichým souhlasem Kremlu tak posílily Putinovu pozici. 

Izraelská politika se pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua posunula doprava a Jeruzalém tak navázal vztahy se zeměmi, které nespadají mezi demokratické nebo nejsou na západě. Nacionalismus, identita, antipatie k liberalismu a nepřátelství vůči muslimům tak pomohl Izraeli vybudovat vztahy se zeměmi, u nichž je liberalismus slabší – zejména s Ruskem, Maďarskem, Polskem, Indií a Brazílií (za vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara). To vyhovuje právě Putinovi.