Jak Putin zareaguje na ukrajinskou ofenzivu? Západ se má na pozoru, píše Guardian

Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a "musí být připraveni" na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila "naprosto jakoukoli zbraň", pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.

Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako "nepřijatelné" a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k "otevřené výměně názorů" na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně "budoucích vyhlídek" na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.

Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje.

Ukrajina, další země a třeba britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Britská vláda je ale přesvědčena, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.

Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ "do toho nepůjde naplno" a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. "Prohlášení o neochvějné podpoře" nestačí a "činy stále neodpovídají rétorice", uvedla skupina.

Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek "zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat" sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát "vazalem" Spojených států. Již dříve byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být "ponížena" a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat.

Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.

Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.