Úřadujícího ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo v nedávných volbách více než 72 procent ruských voličů, kteří volili ve volebních místnostech v zahraničí.
Podle stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) o tom informovala ruská Ústřední volební komise (ÚVK), která zveřejnila konečné výsledky prezidentských volbách v zahraničí.
Druhé místo ve volbách v zahraničí obsadil představitel strany Noví lidé Vladislav Davankov se 16,5 procenty hlasů. RFE/RL dodala, že Davankov přitom porazil Putina v 15 evropských zemích, Paraguaji, Argentině i v Izraeli.
Nikolaje Charitonova, kandidáta Komunistické strany Ruské federace, volila přes dvě procenta voličů žijících mimo Rusko a kandidát Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij získal podporu méně než dvou procent. Celkem v zahraničí volilo téměř 400 000 Rusů.
Putin získal podporu více než 87 procent voličů, což představuje jeho nejlepší výsledek v prezidentských volbách, ve kterých se ucházel o hlasy voličů již počtvrté. Jeho opětovná kandidatura byla umožněna díky změnám v ústavě, které prosadil v roce 2020 a umožňují mu zůstat u moci další dvě funkční období.
Putin kandidoval jako nezávislý kandidát s podporou vládní strany Jednotné Rusko a dalších politických subjektů nakloněných Kremlu.
Kandidatura novinářky z Rževa Jekateriny Duncovové a komunálního poslance z Moskvy Borise Nadeždina, kteří vystupovali proti válce na Ukrajině, nebyla Ústřední volební komisí povolena.
Zatímco úřady Duncovové nedovolily začít sbírat podpisy pro její kandidaturu, Nadeždin sesbíral více než 200 000 podpisů, avšak část z nich ÚVK prohlásila za neplatné. Nadeždin se proti rozhodnutí ÚVK obrátil soudem, ale soud mu nevyhověl.
Západ označil prezidentské volby v Rusku za nedemokratické a nespravedlivé.
Hlasování se konalo i na okupovaných územích Ukrajiny, včetně anektovaného Krymu a města Sevastopol. Západní země odsoudily uspořádání voleb na těchto územích a část tamního obyvatelstva tvrdila, že byla nucena úřady k účasti ve volbách.
Související
Nátlak a nulová ochrana před podvody. Hnutí popsalo, jak proběhly víkendové volby v Rusku
Rusko pořádá volby v Ukrajinou okupované Kurské oblasti. Vyhrávají příznivci Putina
volby v Rusku , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 1 hodinou
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 2 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 2 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 2 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 3 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 4 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 5 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 5 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 6 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 6 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 7 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 8 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 9 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 10 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 11 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 11 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese první květnový prodloužený víkend?
včera
Exředitel FBI zveřejnil fotku mušlí na pláži. Vyhrožuje Trumpovi, prohlásilo ministerstvo a zažalovalo ho
včera
Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO
Probíhající konflikt v Íránu odhalil podle vojenských expertů a diplomatů zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO. Ačkoliv se aliance do americko-izraelské války přímo nezapojila, střet v Perském zálivu ukázal nedostatky, které by mohly být kritické v případě případného útoku Ruska na členský stát. Evropští představitelé varují, že Moskva by mohla být připravena k agresi již kolem roku 2029, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci armád.
Zdroj: Libor Novák