Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Unijní představitelé podle webu Politico hledají způsoby, jak motivovat uchazečské státy k realizaci politicky náročných reforem, i když jejich plnohodnotné členství zůstává otázkou mnoha let. Mezi zvažované pobídky patří přístup k některým unijním finančním programům, preferenční obchodní dohody či částečné zapojení do jednotného trhu. Konkrétní balíček výhod by byl vždy přizpůsoben individuálnímu pokroku každé jednotlivé země.

Nový přístup se zásadně liší od dřívějších návrhů na takzvané reverzní rozšiřování, jež počítalo s udělováním politických práv před dokončením přístupového procesu, což unijní metropole odmítly. Postupná integrace nabízí hospodářské benefity typické pro členství, avšak bez toho, aby státy získaly politický vliv v institucích dříve, než budou plně připraveny.

Návrh má v současnosti silnější politickou podporu než předchozí iniciativy, jelikož podobný model dříve podpořily klíčové země jako Francie a Německo. Zavedení principu, kdy úspěšný pokrok přináší více výhod, schvaluje i litevský europoslanec Petras Auštrevičius, který vypracoval strategii Evropského parlamentu pro rozšiřování. Komise doufá, že lídři členských států tento širší rámec schválí na zasedání Evropské rady v říjnu nebo prosinci.

Tato iniciativa přichází v době, kdy v sedmadvacítce panuje shoda na potřebě rychlejšího rozšiřování, zejména v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Zároveň se však unijní vlády obávají přijetí nepřipravených členů, a Brusel se proto snaží proces urychlit při současném zachování silných pojistek. Strategie má udržet země jako Ukrajinu pevně spojené s unijním blokem, přestože jejich plné začlenění potrvá delší dobu.

Podle unijních představitelů si státy budou muset přístup k výhodám postupně odpracovat plněním stanovených podmínek. Příkladem tohoto postupu je Moldavsko, s jehož zástupci Komise jednala o prohloubení integrace a které již získalo přístup k jednotnému evropskému platebnímu prostoru, dohodám o roamingu nebo kulturním programům.

Širší debata o reformě rozšiřování unie nicméně v poslední době ztratila na dynamice, přestože se lídři na summitu v Černé Hoře shodli na nutnosti celý proces popohnat. V současné době má status oficiálního kandidáta devět zemí, přičemž Černá Hora je považována za nejbližšího aspiranta na vstup. Ukrajina a Moldavsko již zahájily přístupové rozhovory, zatímco žádosti Srbska, Turecka či Gruzie momentálně stagnují.

Koncept částečného členství však naráží na odpor ze strony Ukrajiny a Černé Hory, které argumentují tím, že tyto ekonomické výhody nesmí nahradit plnohodnotné začlenění do Evropské unie. Komisařka pro rozšiřování Marta Kos uvedla, že další posun v této diskuzi nyní závisí výhradně na rozhodnutí vlád jednotlivých členských států.

Alternativní přístupy k rozšiřování prosazuje mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, který měl v úmyslu toto téma otevřít na nedávném summitu Evropské rady. Kvůli přeplněnému programu však na podrobnou debatu nezbyl čas a lídři se k této otázce vrátí na svém říjnovém zasedání.

Podle diplomatických zdrojů se unijní představitelé snaží kompenzovat promarněné desetiletí v oblasti reforem rozšiřování a zároveň překonat odpor vlád, které striktně vyžadují splnění všech podmínek. Komisařka Kos navíc potvrdila, že Komise souběžně vyvíjí nové ochranné mechanismy. Tyto unijní pojistky by měly přísně trestat jakékoli oslabování demokracie nebo právního státu v nově přijatých zemích po jejich vstupu do bloku.