Jak žijí a pracují ukrajinští hasiči ve válečných podmínkách?

Jen za jednu noc, 17. června, zaútočila Ruská federace na Ukrajinu 440 drony a 32 raketami. Byl to již čtvrtý takový útok během června a zároveň jeden z nejmasivnějších od počátku invaze. Po devět hodin bylo hlavní město Kyjev zahaleno hukotem dronů, explozemi a neustálou palbou protiletecké obrany. Zatímco obyvatelé hledali úkryt v koupelnách a sklepech, hasiči vyráželi do akce. Do rána nalezli 23 mrtvých a ošetřili 134 zraněných. Pro ukrajinské hasiče jde o každodenní realitu.

Když došlo v únoru k náletu na okraj Kramatorsku, hasiči se museli kromě hašení potýkat i s unikajícím plynem, který hrozil výbuchem. Nálet si vyžádal dva lidské životy, dalších 14 osob bylo zraněno, včetně čtyř dětí. Podle Institutu pro studium války zesílily ruské raketové útoky od listopadu 2024, přičemž sedm z deseti nejsilnějších útoků války bylo zaznamenáno právě od ledna 2025. V kontrastu k těmto činům ruský prezident Vladimir Putin opakovaně tvrdí, že má zájem o mírová jednání — což ale na Ukrajině vyvolává spíš pochybnosti než naděje.

Zatímco vojáci bojují na frontě, hasiči bojují s následky v týlu — i když často ve stejném nebezpečí. V Doněcké oblasti ve městě Slovjansk například odnesli tělo civilistky zabité raketou k jejím rodičům. Záběry Kringse ukazují otřesné momenty, kdy pozůstalí truchlí nad těly svých blízkých.

Před válkou bylo v ukrajinské Státní službě pro mimořádné situace přes 60 000 profesionálních hasičů a 120 000 dobrovolníků. Po celé zemi fungovalo více než 2 200 požárních stanic. Tehdy byly zásahy běžné – požáry domů, nehody, technické havárie. Dnes je jejich činnost zcela podmíněna válkou. Jako první často dorazí na místo útoku a musí se pohybovat mezi troskami, dětskými hračkami, ohořelými fotografiemi. Vědí, že příště to může být jejich vlastní dům.

Na podzim 2022, kdy se ruské jednotky přiblížily k Bachmutu, zůstali místní hasiči ve městě. Voda z vodovodní sítě netekla, takže cisterny plnili vodou z jezera v otevřeném terénu, často pod dohledem ruských dronů. Dělostřelecké ostřelování bylo na denním pořádku. Hasiči byli posledními, kdo město opustil před jeho pádem.

Podobná situace je dnes v Lymanu, kde jsou ruské pozice jen 12 kilometrů daleko. Místní jednotka žije v podzemí a čeká na poplach. Jejich velitel Vitalij Vorona říká, že vyjíždějí v průměru k dvaceti útokům týdně. Při každém poplachu si oblékají neprůstřelné vesty a helmy a vyrážejí vstříc dalšímu nebezpečí.

Na frontě jsou časté takzvané „dvojité údery“, kdy Rusko cíleně zasahuje stejné místo opakovaně, aby zničilo i záchranáře, kteří přispěchali na pomoc. Vorona byl při jednom takovém útoku zraněn, ale přežil. Jeden z jeho kolegů už takové štěstí neměl — zemřel při hašení lesního požáru u Svatohirsku. Před stanicí mu vybudovali improvizovaný památník.

Život v podzemí je dnes pro hasiče v Lymanu běžný. Když nezasahují, cvičí, aby si udrželi fyzickou kondici. Na jaře 2024 museli přerušit pátrání po pohřešované osobě v Dnipru, protože se blížila další raketa. Běželi do metra, kde se ukryli. Raketa byla sice sestřelena, ale pohřešovaný byl později nalezen mrtvý.

V Dnipru si vyžádal jeden útok osm mrtvých, včetně dvou dětí, dalších 25 lidí bylo zraněno. Podle Vorony tvoří velkou část jejich práce hašení lesních požárů způsobených ruskými útoky. Některé týdny shoří až 146 hektarů lesa, přestože je okolí stále zaminované. „Nemáme na výběr,“ říká Vorona. „Když tam nepůjdeme, oheň se dostane až k obydlím.“

Hasiči zažívají válku na vlastní kůži. Zatímco Moskva tvrdí, že útočí jen na vojenské cíle, oni každý den vidí opak. OSN v květnu oznámila, že počet civilních obětí za prvních pět měsíců roku 2025 je o 50 % vyšší než za stejné období předchozího roku. Od začátku invaze zemřelo podle OSN přes 13 000 civilistů.

Vorona nevěří v mírové úmysly ruského prezidenta. „Cílem je zničit území a obyvatelstvo — především civilisty. Nazývají to osvobozením, ale ve skutečnosti jde o likvidaci,“ říká.

Po více než třech letech práce v první linii zůstávají následky nejen fyzické, ale i psychické. Stejně jako vojáci i hasiči každý den čelí smrti. Každý zásah jim připomíná, že další útok může být právě na ně.

Dne 6. června zemřeli při ruském útoku v Kyjevě tři hasiči, kteří zasahovali po předchozím náletu. Od začátku invaze přišlo o život už 105 členů záchranných složek. Jména Pavlo Ježor, Danylo Skadin a Andrij Remennyj si Ukrajina připomíná jako hrdiny.