Je čas povolit Ukrajině útočit v Rusku, opět vyzval Stoltenberg

Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) by měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku. V Praze to prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, informuje agentura Reuters.

Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.

Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.

"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.

"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.

Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.

To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.

"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.

Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.

Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.

To, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která uvalili na Ukrajinu ohledně používání darovaných zbraní, uvedl Stoltenberg už v rozhovoru pro týdeník The Economist. USA už zrušení zmíněného omezení zvažují, Kremlu se ale takový postoj nelíbí.

Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i možnost útoků na cíle na ruském území. Otázka povolení použití západních zbraní při útocích na ruské území je nyní předmětem debat mezi členy NATO.

"Myslím, že přišel čas, aby spojenci zvážili zrušení některých omezení, která na používání zbraní, jež Ukrajině poskytli, uvalili," řekl Stoltenberg, který má svou funkci opustit 1. října.

Poukázal na intenzivní boje v blízkosti Charkova, který leží nedaleko ruské hranice, a dodal, že dříve se bojovalo hlavně v oblastech okupovaných Ruskem.

"Zakazovat Ukrajině použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle na ruském území jí velmi komplikuje obranu," řekl Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina legitimní právo se bránit, což zahrnuje i útoky na vojenské cíle v Rusku.

Stoltenberg uvedl, že někteří spojenci již tato omezení zrušili, ale neupřesnil, které státy tak učinily.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jens Stoltenberg NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Petr Fiala

Fiala: Česko by mělo za 77 tanků Leopard zaplatit 52 miliard

Česko by mělo za 77 tanků Leopard 2A8 zaplatit 52 miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vláda udělala další krok k jejich nákupu a rozhodla o přistoupení k dohodě o společném pořízení tanků s několika evropskými zeměmi, vedenými Německem.

včera

Indie, ilustrační foto

Rusko lže a podvádí Asiaty. Státy chtějí své občany zpět

Indie ve středu oznámila, že požádala Rusko o návrat svých občanů, kteří byli naverbováni do ruské armády. Toto rozhodnutí přišlo po nedávné smrti dvou Indů ve válce na Ukrajině, uvedla televize ABC News. Podobné kroky realizuje také Nepál nebo Srí Lanka.

včera

včera

Hasiči zasahují po srážce vlaku v Pardubicích, Česká republika, 5. června 2024. Prohlédněte si galerii

Strojvedoucí rychlíku si před srážkou uvědomil chybu a zastavil, vyplývá z šetření

Vyšetřování tragické srážky rychlíku a nákladního vlaku, která se na den přesně před týdnem stala v Pardubicích, pokračuje. Podle zjištění Drážní inspekce si strojvedoucí rychlíku uvědomil, že projel návěst, a zastavil. Personál protijedoucího vlaku ale nebyl nijak varován, takže nemohl včas zabrzdit. Podle posledních informací už není nikdo ze zraněných v nemocnici. 

včera

Petr Pavel a Zuzana Čaputová

Čaputová dorazila do Česka na svou poslední zahraniční cestu

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva dnes odpoledne na Pražském hradě přivítali končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Čaputová touto dvoudenní návštěvou krátce před ukončením svého pětiletého mandátu zakončuje své rozlučkové zahraniční cesty.

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Nebyla to ptačí chřipka. Lékaři popřeli tvrzení WHO o prvním úmrtí na světě

Muž z Mexika nakažený ptačí chřipkou zemřel v důsledku chronických chorob, ne na infekci tímto virem, uvedlo podle serveru The Economic Times tamní ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom minulou středu oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku, konkrétně na variantu H5N2. Mělo jít o první potvrzený případ úmrtí na nákazu touto nemocí u člověka. 

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Vyšetřování odhalilo motiv střelce z FF UK. Chtěl se pomstít

Muž, který loni v prosinci střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také dříve v Klánovickém lese a obci Hostouň, jednal samostatně. Podle závěrů vyšetřování, které zveřejnil server Seznam Zprávy s odvoláním na policejní zdroje, se nechtěl pomstít konkrétní osobě, ale celé společnosti.

včera

včera

včera

včera

Policie přijala kvůli hrozbě preventivní bezpečnostní opatření.

Cizinec podezřelý z terorismu měl přiznat, že za útok na autobusy dostal peníze

Jihoameričan, který je v souvislosti se žhářským útokem na autobusy pražské MHD podezřelý z terorismu, řekl po zadržení policistům, že byl k provedení činu najat za peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že muže pravděpodobně financovalo Rusko. 

včera

včera

včera

V 80 letech zemřela nejlepší francouzská zpěvačka Francoise Hardyová

Ve věku 80 let zemřela francouzská zpěvačka Francoise Hardyová, kterou v 60. letech proslavil její křišťálově čistý hlas a melancholické balady. O úmrtí šansonierky, kterou Mick Jagger označil za svoji "ideální ženu" a Bob Dylan pro ni napsal báseň, informoval na sociálních sítích v úterý večer její syn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy