PŮVODNÍ ZPRÁVA | Je to genocida. Rusko musí čelit důsledkům, jinak hrozí opakování extrémní brutality, varuje americká expertka

Expertka na management konfliktů Kristina Hooková exkluzivně pro EuroZprávy.cz označila ruské zločiny na Ukrajině za jedny z nejlépe zdokumentovaných v dějinách válčení a varuje před jejich beztrestností. Deportace dětí, mučení civilistů či bombardování škol podle ní zřetelně naplňují znaky genocidy. Zatímco západní politici zvažují kompromisní mír, Hooková upozornila, že ruská zvěrstva nejsou jen zločiny proti Ukrajincům, ale proti celému světu. Odpovědní pachatelé tak podle ní musí čelit mezinárodní spravedlnosti.

Podle Kristiny Hookové, expertky na management konfliktu z Fakulty konfliktního managementu, budování míru a rozvoje na Kennesaw State University v americké Georgii se Rusko dopustilo „šokujících zločinů“ proti ukrajinským dětem, ženám a mužům. „Od vražd, sexuálního násilí, mučení a nuceného vysídlování až po letecké bombardování obytných čtvrtí, kostelů, nemocnic a škol – není přehnané říci, že ruská zvěrstva postihly miliony Ukrajinců,“ zdůraznila.

Poznamenala, že zločiny Ruska patří k nejlépe zdokumentovaným v historii ozbrojených konfliktů. „Je nesporné, že ruští pachatelé spáchali četné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a mezi odborníky panuje rostoucí konsenzus, že zločiny Ruska představují genocidu, zejména s ohledem na jejich destruktivní záměr prostřednictvím nuceného deportování tisíců ukrajinských dětí,“ pokračovala.

Otázkou také zůstává, co se odehraje během pátečního setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Trump by teoreticky mohl na mezinárodním poli usilovat o očištění Putinova jména, podle Hookové to je ale nepravděpodobné. „USA jsou mocným aktérem a mohou mít mimořádný vliv na politickou vůli. Žádný americký, ukrajinský ani žádný jiný světový vůdce však nemůže ruským pachatelům nabídnout imunitu. Organizace spojených národů odmítá amnestie pro tento typ zločinů spáchaných v rámci mírových dohod a řízení před soudy přidruženými k OSN,“ upozornila.

Ukrajinské oběti potřebuji spravedlivý proces a dle mezinárodního práva ukrajinským obětem nelze tato práva odebrat. „Používání rozsáhlých zvěrstev ve vojenských kampaních Ruské federace, zejména, ale nejen za dlouhé diktatury Vladimira Putina, také představuje silný důkaz toho, že kdykoli Moskva získá politickou beztrestnost za takové zločiny, opakuje je s extrémní brutalitou proti stále větším skupinám obětí,“ vysvětlila Hooková.

Ruští pachatelé tak musí čelit důsledkům. „Tvrdá strategická logika a práva Ukrajinců podle mezinárodního práva společně naznačují, že ruští pachatelé musí čelit důsledkům, což je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že jejich zločiny pokračují a odhadem 6 milionů Ukrajinců (z toho 1,6 milionu dětí) je stále uvězněno pod jejich násilnou okupací,“ vyčíslila.

V současné době je podle ní možné řešit ruská zvěrstva pomocí komplexního přístupu kombinujícího mezinárodní, vnitrostátní a hybridní úsilí. „To zahrnuje pokračující stíhání Mezinárodním trestním soudem (ICC), ukrajinskými vnitrostátními soudy (s mezinárodní podporou) a potenciální případy pod univerzální jurisdikcí ve třetích zemích,“ upřesnila.

Nejde totiž jen o zločiny proti Ukrajincům, jak upozornila. „Zvěrstva spáchaná Ruskem jsou podle mezinárodního práva považována za zločiny nejen proti Ukrajincům, ale proti celému světu, a pachatelé proto mohou být souzeni prostřednictvím mechanismů univerzální jurisdikce mnoha zemí,“ dodala. „Zvláštní tribunál pro zločin agrese, ačkoli je právně složitý, může za podpory široké mezinárodní koalice kreativním způsobem postihnout nejvyšší ruské vedení,“ přiblížila Hooková.

Dalším faktorem jsou finanční náklady. „Ruské vedení, válečníci a pachatelé zvěrstev jsou rovněž odpovědní za finanční náklady spojené s jejich účastí v této nelegální válce. zejména evropské země mohou uložit sankce od konfiskace zmrazených aktiv přes zákaz cestování až po osobní sankce,“ pokračovala.

Úsilí musí přijít rovněž v té „administrativní“ a hybridní rovině. „Současně je pro zachování důkazů a podporu budoucího spravedlivého soudního řízení nezbytné pokračovat v dokumentaci, podpoře obětí a iniciativách za odhalení pravdy. Ačkoli politické a právní překážky – zejména veto Ruska v OSN a nedostupnost klíčových pachatelů – v současné době brání okamžitému postavení před soud, existuje řada dalších možností,“ uzavřela Hooková.

Genocida se skutečně děje

Už zpráva amerického think-tanku New Lines Institute z července 2023 konstatovala, že Rusko již nejedná pouze rizikově, ale fakticky porušuje Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy. Podle autorů dochází ke spáchání několika činů, které jsou v dokumentu explicitně uvedeny jako genocidní, a mezinárodní společenství tak má právní povinnost nejen reagovat, ale aktivně zasáhnout.

Jedním z klíčových závěrů analýzy je upozornění na stupňující se podněcování k nenávisti a násilí vůči Ukrajincům. Výroky ruských představitelů, včetně prezidenta Putina, často operují s výrazy jako „de‑satanizace Ukrajinců“ nebo výzvami k jejich „převýchově“. Tyto narativy, šířené státními kanály, podle autorů analýzy vedou k systematické dehumanizaci ukrajinského obyvatelstva a vytvářejí prostředí, které ospravedlňuje násilné činy.

Právníci z New Lines Institute ve zprávě vymezují pět činů, které podle Úmluvy o genocidě představují její naplnění: zabíjení příslušníků cílové skupiny, způsobování vážné tělesné nebo duševní újmy, vytváření životních podmínek vedoucích k jejímu zničení, opatření znemožňující plození dětí a násilný přenos dětí. U všech těchto bodů autoři shromáždili důkazy o tom, že na Ukrajině skutečně dochází k jejich systematickému naplňování.

Zmiňovány jsou mimo jiné masakry civilistů, ostřelování obytných čtvrtí, útoky na zdravotnická zařízení či evakuační trasy. Zpráva rovněž poukazuje na případy mučení, psychického nátlaku a ponižování obyvatel v okupovaných oblastech. Popsány jsou i rozsáhlé zásahy do civilní infrastruktury a blokády, které vedou k humanitárnímu kolapsu.

Zvláštní pozornost věnuje dokument násilnému přemisťování ukrajinských dětí do Ruska, kde mají být podle ruských oficiálních vyjádření „převychovány“ v duchu ruské identity. Mezinárodní trestní soud v souvislosti s těmito deportacemi vydal v březnu 2023 zatykač na ruského prezidenta Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Belovovou.

Pozor na rychlé příměří

Rychlé příměří na Ukrajině by podle think tanku Chatham House přineslo více rizik než stability. Zmrazení fronty v aktuálním stavu by umožnilo Rusku konsolidovat síly, přizpůsobit vojenskou taktiku a v budoucnu konflikt znovu rozdmýchat. Udržitelný mír naopak vyžaduje posílení ukrajinských obranných schopností a cílenou vojenskou podporu, která by umožnila nejen udržet současné pozice, ale především vytlačit agresora z okupovaných území.

Naděje na vyjednání ukončení války je podle think tanku založená na řadě chybných předpokladů. Teze o „neutrální Ukrajině“ či „míru výměnou za území“ oslabují logiku obranyschopnosti a fakticky přejímají rámec ruské propagandy. Přijetí neutrality by neznamenalo ukončení konfliktu, ale spíše ztrátu schopnosti čelit další agresi. Územní ústupky navíc vytvářejí precedens, který by mohl povzbudit jiné autokratické režimy k podobným krokům.

Zásadní je zachovat trvalý tlak na Rusko – diplomatický, ekonomický i vojenský. Ústupky neoslabují válku, ale stabilizují okupaci. Klíčovým cílem musí být úplné stažení ruských sil z ukrajinského území, včetně Donbasu a Krymu, a odstranění tzv. šedých zón, kde dnes panuje faktická bezvládí. Ukrajina zároveň potřebuje jasný výhled na členství v NATO a EU, což by vytvořilo rámec dlouhodobé bezpečnosti.

Dopady války přesahují hranice Ukrajiny. Konflikt narušuje evropský bezpečnostní řád a podrývá mezinárodní normy, které chrání menší státy před silnějšími sousedy. Jakýkoli kompromis, který legitimizuje násilnou anexi, by oslabil princip suverenity a mohl odstartovat další vlny destabilizace – nejen ve východní Evropě, ale i v jiných regionech světa.

Udržitelný mír tedy neznamená rychlou dohodu, ale strategickou trpělivost. Opravdové ukončení války podle Chatham House vyžaduje koordinované úsilí ve formě politického vedení, vojenské podpory i posílení obranného průmyslu. Pouze silná a bezpečná Ukrajina může zaručit, že se Evropa nestane rukojmím další agrese.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago. Komentář

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Kristina Hooková Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé

Viceprezident Spojených států JD Vance se v úterý během svého projevu v Izraeli snažil mírnit obavy z křehkosti příměří mezi Izraelem a Hamásem. To se stalo navzdory skutečnosti, že někteří představitelé Trumpovy administrativy jsou soukromě znepokojeni z možného selhání dohody, jak uvedly zdroje obeznámené se situací.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu

Neexistují "žádné plány" pro setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v "bezprostřední budoucnosti". Uvedl to v úterý zástupce Bílého domu. Ještě minulý čtvrtek přitom Trump prohlásil, že se s ruským prezidentem setká v Budapešti během následujících dvou týdnů, aby projednali válku na Ukrajině.

včera

včera

CIA

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku

Centrální zpravodajská služba (CIA) poskytuje většinu zpravodajských informací, které jsou využívány pro kontroverzní smrtící letecké údery Trumpovy administrativy. Tyto údery jsou vedeny proti malým, rychlým plavidlům v Karibském moři, u kterých se předpokládá, že převážejí drogy z Venezuely. Uvedly to tři zdroje obeznámené s operacemi. Experti tvrdí, že ústřední role agentury znamená, že většina důkazů použitých k výběru údajných pašeráků k zabití na volném moři zůstane s největší pravděpodobností v tajnosti. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého

Policie v úterý prozradila, za jakých okolností došlo k víkendové vraždě v Zábřehu na Šumpersku. Podezřelou osobu je v případu mladistvý, který se k napadení staršího muže přiznal. Dospělému pachateli by za tento čin hrozil až výjimečný trest. Dospělému by hrozil výjimečný trest.

včera

včera

včera

Juraj Cintula

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.

včera

včera

Nicolas Sarkozy

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dorazil do pařížské věznice La Santé, aby zahájil výkon svého pětiletého trestu odnětí svobody. Jakmile Sarkozy dorazil, novináři zaslechli volání od vězňů z cel, kteří na něj křičeli "Vítej, Sarkozy!" a "Sarkozy je tady!".

včera

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena

Naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlé setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se pravděpodobně zbrzdily. Zdroje obeznámené se situací sdělily stanici CNN, že očekávaná přípravná schůzka mezi hlavními poradci obou světových lídrů pro zahraniční věci, plánovaná na tento týden, byla přinejmenším prozatím odložena.

včera

20. října 2025 22:00

Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři

Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy