PŮVODNÍ ZPRÁVA | Je to genocida. Rusko musí čelit důsledkům, jinak hrozí opakování extrémní brutality, varuje americká expertka

Podle Kristiny Hookové, expertky na management konfliktu z Fakulty konfliktního managementu, budování míru a rozvoje na Kennesaw State University v americké Georgii se Rusko dopustilo „šokujících zločinů“ proti ukrajinským dětem, ženám a mužům. „Od vražd, sexuálního násilí, mučení a nuceného vysídlování až po letecké bombardování obytných čtvrtí, kostelů, nemocnic a škol – není přehnané říci, že ruská zvěrstva postihly miliony Ukrajinců,“ zdůraznila.

Poznamenala, že zločiny Ruska patří k nejlépe zdokumentovaným v historii ozbrojených konfliktů. „Je nesporné, že ruští pachatelé spáchali četné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a mezi odborníky panuje rostoucí konsenzus, že zločiny Ruska představují genocidu, zejména s ohledem na jejich destruktivní záměr prostřednictvím nuceného deportování tisíců ukrajinských dětí,“ pokračovala.

Otázkou také zůstává, co se odehraje během pátečního setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Trump by teoreticky mohl na mezinárodním poli usilovat o očištění Putinova jména, podle Hookové to je ale nepravděpodobné. „USA jsou mocným aktérem a mohou mít mimořádný vliv na politickou vůli. Žádný americký, ukrajinský ani žádný jiný světový vůdce však nemůže ruským pachatelům nabídnout imunitu. Organizace spojených národů odmítá amnestie pro tento typ zločinů spáchaných v rámci mírových dohod a řízení před soudy přidruženými k OSN,“ upozornila.

Ukrajinské oběti potřebuji spravedlivý proces a dle mezinárodního práva ukrajinským obětem nelze tato práva odebrat. „Používání rozsáhlých zvěrstev ve vojenských kampaních Ruské federace, zejména, ale nejen za dlouhé diktatury Vladimira Putina, také představuje silný důkaz toho, že kdykoli Moskva získá politickou beztrestnost za takové zločiny, opakuje je s extrémní brutalitou proti stále větším skupinám obětí,“ vysvětlila Hooková.

Ruští pachatelé tak musí čelit důsledkům. „Tvrdá strategická logika a práva Ukrajinců podle mezinárodního práva společně naznačují, že ruští pachatelé musí čelit důsledkům, což je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že jejich zločiny pokračují a odhadem 6 milionů Ukrajinců (z toho 1,6 milionu dětí) je stále uvězněno pod jejich násilnou okupací,“ vyčíslila.

V současné době je podle ní možné řešit ruská zvěrstva pomocí komplexního přístupu kombinujícího mezinárodní, vnitrostátní a hybridní úsilí. „To zahrnuje pokračující stíhání Mezinárodním trestním soudem (ICC), ukrajinskými vnitrostátními soudy (s mezinárodní podporou) a potenciální případy pod univerzální jurisdikcí ve třetích zemích,“ upřesnila.

Nejde totiž jen o zločiny proti Ukrajincům, jak upozornila. „Zvěrstva spáchaná Ruskem jsou podle mezinárodního práva považována za zločiny nejen proti Ukrajincům, ale proti celému světu, a pachatelé proto mohou být souzeni prostřednictvím mechanismů univerzální jurisdikce mnoha zemí,“ dodala. „Zvláštní tribunál pro zločin agrese, ačkoli je právně složitý, může za podpory široké mezinárodní koalice kreativním způsobem postihnout nejvyšší ruské vedení,“ přiblížila Hooková.

Dalším faktorem jsou finanční náklady. „Ruské vedení, válečníci a pachatelé zvěrstev jsou rovněž odpovědní za finanční náklady spojené s jejich účastí v této nelegální válce. zejména evropské země mohou uložit sankce od konfiskace zmrazených aktiv přes zákaz cestování až po osobní sankce,“ pokračovala.

Úsilí musí přijít rovněž v té „administrativní“ a hybridní rovině. „Současně je pro zachování důkazů a podporu budoucího spravedlivého soudního řízení nezbytné pokračovat v dokumentaci, podpoře obětí a iniciativách za odhalení pravdy. Ačkoli politické a právní překážky – zejména veto Ruska v OSN a nedostupnost klíčových pachatelů – v současné době brání okamžitému postavení před soud, existuje řada dalších možností,“ uzavřela Hooková.

Genocida se skutečně děje

Už zpráva amerického think-tanku New Lines Institute z července 2023 konstatovala, že Rusko již nejedná pouze rizikově, ale fakticky porušuje Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy. Podle autorů dochází ke spáchání několika činů, které jsou v dokumentu explicitně uvedeny jako genocidní, a mezinárodní společenství tak má právní povinnost nejen reagovat, ale aktivně zasáhnout.

Jedním z klíčových závěrů analýzy je upozornění na stupňující se podněcování k nenávisti a násilí vůči Ukrajincům. Výroky ruských představitelů, včetně prezidenta Putina, často operují s výrazy jako „de‑satanizace Ukrajinců“ nebo výzvami k jejich „převýchově“. Tyto narativy, šířené státními kanály, podle autorů analýzy vedou k systematické dehumanizaci ukrajinského obyvatelstva a vytvářejí prostředí, které ospravedlňuje násilné činy.

Právníci z New Lines Institute ve zprávě vymezují pět činů, které podle Úmluvy o genocidě představují její naplnění: zabíjení příslušníků cílové skupiny, způsobování vážné tělesné nebo duševní újmy, vytváření životních podmínek vedoucích k jejímu zničení, opatření znemožňující plození dětí a násilný přenos dětí. U všech těchto bodů autoři shromáždili důkazy o tom, že na Ukrajině skutečně dochází k jejich systematickému naplňování.

Zmiňovány jsou mimo jiné masakry civilistů, ostřelování obytných čtvrtí, útoky na zdravotnická zařízení či evakuační trasy. Zpráva rovněž poukazuje na případy mučení, psychického nátlaku a ponižování obyvatel v okupovaných oblastech. Popsány jsou i rozsáhlé zásahy do civilní infrastruktury a blokády, které vedou k humanitárnímu kolapsu.

Zvláštní pozornost věnuje dokument násilnému přemisťování ukrajinských dětí do Ruska, kde mají být podle ruských oficiálních vyjádření „převychovány“ v duchu ruské identity. Mezinárodní trestní soud v souvislosti s těmito deportacemi vydal v březnu 2023 zatykač na ruského prezidenta Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Belovovou.

Pozor na rychlé příměří

Rychlé příměří na Ukrajině by podle think tanku Chatham House přineslo více rizik než stability. Zmrazení fronty v aktuálním stavu by umožnilo Rusku konsolidovat síly, přizpůsobit vojenskou taktiku a v budoucnu konflikt znovu rozdmýchat. Udržitelný mír naopak vyžaduje posílení ukrajinských obranných schopností a cílenou vojenskou podporu, která by umožnila nejen udržet současné pozice, ale především vytlačit agresora z okupovaných území.

Naděje na vyjednání ukončení války je podle think tanku založená na řadě chybných předpokladů. Teze o „neutrální Ukrajině“ či „míru výměnou za území“ oslabují logiku obranyschopnosti a fakticky přejímají rámec ruské propagandy. Přijetí neutrality by neznamenalo ukončení konfliktu, ale spíše ztrátu schopnosti čelit další agresi. Územní ústupky navíc vytvářejí precedens, který by mohl povzbudit jiné autokratické režimy k podobným krokům.

Zásadní je zachovat trvalý tlak na Rusko – diplomatický, ekonomický i vojenský. Ústupky neoslabují válku, ale stabilizují okupaci. Klíčovým cílem musí být úplné stažení ruských sil z ukrajinského území, včetně Donbasu a Krymu, a odstranění tzv. šedých zón, kde dnes panuje faktická bezvládí. Ukrajina zároveň potřebuje jasný výhled na členství v NATO a EU, což by vytvořilo rámec dlouhodobé bezpečnosti.

Dopady války přesahují hranice Ukrajiny. Konflikt narušuje evropský bezpečnostní řád a podrývá mezinárodní normy, které chrání menší státy před silnějšími sousedy. Jakýkoli kompromis, který legitimizuje násilnou anexi, by oslabil princip suverenity a mohl odstartovat další vlny destabilizace – nejen ve východní Evropě, ale i v jiných regionech světa.

Udržitelný mír tedy neznamená rychlou dohodu, ale strategickou trpělivost. Opravdové ukončení války podle Chatham House vyžaduje koordinované úsilí ve formě politického vedení, vojenské podpory i posílení obranného průmyslu. Pouze silná a bezpečná Ukrajina může zaručit, že se Evropa nestane rukojmím další agrese.