Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají

Jednání mezi delegacemi Spojených států a Ruska, která probíhala v saúdském Rijádu, byla ukončena, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Podle dostupných informací trvala více než čtyři hodiny, včetně pracovního oběda. Po skončení jednání ruští představitelé komentovali jeho průběh a označili jej za konstruktivní, uvedl server BBC.

Na ruské straně delegaci vedl podle BBC ministr zahraničí Sergej Lavrov, který již více než dvě desetiletí zastupuje Rusko na mezinárodní scéně, a poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.

Za Spojené státy byli na jednání přítomni nový ministr zahraničí Marco Rubio, bezpečnostní poradce Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, který je blízkým přítelem prezidenta Donalda Trumpa. Hostitelskou roli zastávali saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán al-Saud a národní bezpečnostní poradce Mosaad bin Mohammad al-Aiban.

Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, prohlásil v rozhovoru pro ruskou státní televizi První kanál, že se podařilo zahájit velmi pozitivní a konstruktivní dialog.

„Na rozdíl od Bidenovy administrativy, která se nikdy nepokoušela vyslechnout ruský postoj, zde byl jasně patrný zájem o dialog a snaha pochopit ruské stanovisko,“ uvedl Dmitrijev.

„Existuje mnoho bodů, na kterých se shodneme... lépe jsme se vzájemně poznali a nyní se mnohem lépe chápeme,“ dodal.

Ušakov se na ruské státní televizi vyjádřil k průběhu jednání pozitivně. „Nebyla špatná, nebyla špatná... těžko říci, zda se USA a Rusko přibližují, ale to bylo předmětem naší diskuse,“ řekl Ušakov.

Podle jeho slov proběhla seriózní debata o všech klíčových otázkách a obě strany se dohodly, že budou brát ohled na vzájemné zájmy a usilovat o rozvoj bilaterálních vztahů, jelikož Moskva i Washington mají na tom zájem.

Jedním z konkrétních závěrů jednání bylo, že vznikne samostatný tým vyjednavačů, který v budoucnu naváže další kontakty.

Podle agentury TASS Ušakov rovněž potvrdil, že strany jednaly o podmínkách možného setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa, avšak žádný konkrétní termín zatím nebyl stanoven.

Mezitím ruské ministerstvo zahraničí zopakovalo svůj dlouhodobý požadavek ohledně NATO a Ukrajiny, uvedl server Al-Džazíra.

Mluvčí Maria Zacharovová uvedla, že možné členství Ukrajiny v NATO je pro Moskvu nepřijatelné, ale dodala, že pouhý odmítnutí přijetí Kyjeva do aliance nebude pro Rusko dostatečné.

„Je třeba zdůraznit, že pouhé odmítnutí přijetí Ukrajiny do NATO nestačí. Aliance musí odvolat sliby z Bukurešťského summitu v roce 2008,“ prohlásila Zacharovová.

Na summitu v dubnu 2008 NATO přislíbilo, že Ukrajina a Gruzie se jednou stanou členy aliance, avšak neposkytlo konkrétní plán pro jejich vstup.

Ruské vedení dlouhodobě považuje přiblížení NATO k ruským hranicím za hrozbu pro národní bezpečnost, a tento požadavek je dalším důkazem, že Moskva chce zvrátit rozhodnutí, které bylo přijato již před více než 15 lety. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se jednání neúčastní, předem prohlásil, že Kyjev nebude akceptovat žádnou dohodu, pokud nebude přímo přítomen u jednacího stolu. „Nemůžeme uznat žádné [mírové] dohody, pokud nejsme jejich součástí,“ prohlásil Zelenskyj během návštěvy Spojených arabských emirátů.

Zelenskyj se dnes přesunul do Turecka, kde se setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v minulosti snažil zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Setkání v Rijádu přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem a prohlásil, že očekává zahájení mírových rozhovorů „okamžitě“. Trump, který se snaží o návrat do Bílého domu, dlouhodobě kritizoval podporu Ukrajiny a naznačoval, že by mohl přijmout kompromisní řešení, které by vyhovovalo Moskvě.

Jeho blízký poradce Witkoff označil prince Mohammeda bin Salmána za „klíčového zprostředkovatele“ a uvedl, že Saúdská Arábie bude hrát důležitou roli v budoucích jednáních.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Sergej Lavrov Marco Rubio

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy