Jednání mezi delegacemi Spojených států a Ruska, která probíhala v saúdském Rijádu, byla ukončena, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Podle dostupných informací trvala více než čtyři hodiny, včetně pracovního oběda. Po skončení jednání ruští představitelé komentovali jeho průběh a označili jej za konstruktivní, uvedl server BBC.
Na ruské straně delegaci vedl podle BBC ministr zahraničí Sergej Lavrov, který již více než dvě desetiletí zastupuje Rusko na mezinárodní scéně, a poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Za Spojené státy byli na jednání přítomni nový ministr zahraničí Marco Rubio, bezpečnostní poradce Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff, který je blízkým přítelem prezidenta Donalda Trumpa. Hostitelskou roli zastávali saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán al-Saud a národní bezpečnostní poradce Mosaad bin Mohammad al-Aiban.
Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, prohlásil v rozhovoru pro ruskou státní televizi První kanál, že se podařilo zahájit velmi pozitivní a konstruktivní dialog.
„Na rozdíl od Bidenovy administrativy, která se nikdy nepokoušela vyslechnout ruský postoj, zde byl jasně patrný zájem o dialog a snaha pochopit ruské stanovisko,“ uvedl Dmitrijev.
„Existuje mnoho bodů, na kterých se shodneme... lépe jsme se vzájemně poznali a nyní se mnohem lépe chápeme,“ dodal.
Ušakov se na ruské státní televizi vyjádřil k průběhu jednání pozitivně. „Nebyla špatná, nebyla špatná... těžko říci, zda se USA a Rusko přibližují, ale to bylo předmětem naší diskuse,“ řekl Ušakov.
Podle jeho slov proběhla seriózní debata o všech klíčových otázkách a obě strany se dohodly, že budou brát ohled na vzájemné zájmy a usilovat o rozvoj bilaterálních vztahů, jelikož Moskva i Washington mají na tom zájem.
Jedním z konkrétních závěrů jednání bylo, že vznikne samostatný tým vyjednavačů, který v budoucnu naváže další kontakty.
Podle agentury TASS Ušakov rovněž potvrdil, že strany jednaly o podmínkách možného setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa, avšak žádný konkrétní termín zatím nebyl stanoven.
Mezitím ruské ministerstvo zahraničí zopakovalo svůj dlouhodobý požadavek ohledně NATO a Ukrajiny, uvedl server Al-Džazíra.
Mluvčí Maria Zacharovová uvedla, že možné členství Ukrajiny v NATO je pro Moskvu nepřijatelné, ale dodala, že pouhý odmítnutí přijetí Kyjeva do aliance nebude pro Rusko dostatečné.
„Je třeba zdůraznit, že pouhé odmítnutí přijetí Ukrajiny do NATO nestačí. Aliance musí odvolat sliby z Bukurešťského summitu v roce 2008,“ prohlásila Zacharovová.
Na summitu v dubnu 2008 NATO přislíbilo, že Ukrajina a Gruzie se jednou stanou členy aliance, avšak neposkytlo konkrétní plán pro jejich vstup.
Ruské vedení dlouhodobě považuje přiblížení NATO k ruským hranicím za hrozbu pro národní bezpečnost, a tento požadavek je dalším důkazem, že Moskva chce zvrátit rozhodnutí, které bylo přijato již před více než 15 lety.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se jednání neúčastní, předem prohlásil, že Kyjev nebude akceptovat žádnou dohodu, pokud nebude přímo přítomen u jednacího stolu. „Nemůžeme uznat žádné [mírové] dohody, pokud nejsme jejich součástí,“ prohlásil Zelenskyj během návštěvy Spojených arabských emirátů.
Zelenskyj se dnes přesunul do Turecka, kde se setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v minulosti snažil zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a Moskvou.
Setkání v Rijádu přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem a prohlásil, že očekává zahájení mírových rozhovorů „okamžitě“. Trump, který se snaží o návrat do Bílého domu, dlouhodobě kritizoval podporu Ukrajiny a naznačoval, že by mohl přijmout kompromisní řešení, které by vyhovovalo Moskvě.
Jeho blízký poradce Witkoff označil prince Mohammeda bin Salmána za „klíčového zprostředkovatele“ a uvedl, že Saúdská Arábie bude hrát důležitou roli v budoucích jednáních.
Související
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
válka na Ukrajině , Sergej Lavrov , Marco Rubio
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák