Jordánský ministr označil útok Izraele za ostudnou agresi. Hamás se mu prý zničit nepodaří

"Izrael říká, že chce zničit Hamás. Je zde mnoho vojensky vzdělaných lidí, nerozumím, jak se tento cíl dá realizovat. Všichni musíme nahlas a jasně mluvit o katastrofě, kterou izraelská válka přináší nejen pro Gazu, ale pro celý region," řekl.

"Tohle není sebeobrana. Jde o očividnou agresi, jejímiž oběťmi jsou nevinní Palestinci," dodal Safadi. Izrael na jeho projev zatím nereagoval.

"Propuštění velkého počtu (židovských) rukojmí by vedlo k výrazné přestávce v bojích... a masivnímu nárůstu humanitární pomoci," řekl Brett McGurk, koordinátor Národní bezpečnostní rady Bílého domu pro Blízký východ

"Není návratu do října. To platí pro Izrael i pro Palestince," řekl McGurk. "Žádná země nemůže žít s takovými hrozbami teroru, jaké jsme viděli 7. října na jejich hranicích, kterou rozpoutal Hamás . Zároveň si Palestinci zaslouží potřebu a vyžadují bezpečnost a sebeurčení," dodal.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.