Izrael provedl útok na vedení Hamásu v Dauhá, hlavním městě Kataru. Informaci potvrdil izraelský zdroj pro CNN. Krátce po explozi, která otřásla katarskou metropolí, vydaly Izraelské obranné síly (IDF) společné prohlášení s bezpečnostní agenturou Šin Bet, ve kterém informovaly o „přesném úderu“ zaměřeném na „vyšší vedení“ Hamásu.
Izraelský zdroj nespecifikoval, kdo byl přesně terčem útoku, ale je známo, že vysocí představitelé Hamásu používají Dauhá jako své sídlo mimo Gazu po mnoho let. V prohlášení IDF nebylo sice uvedeno, kde se operace uskutečnila, ale z kontextu lze usuzovat, že se jednalo o akci mimo Pásmo Gazy.
Cílem operace byli podle IDF „členové vedení Hamásu“, kteří po mnoho let řídili operace teroristické organizace. V prohlášení je uvedeno, že jsou přímo zodpovědní za „brutální masakr ze 7. října“ a řídí válku proti Státu Izrael.
Seniorní představitel Hamásu následně potvrdil pro CNN, že terčem útoku byli vyjednavači skupiny v Dauhá.
Podle dostupných informací se jen den před útokem, v pondělí, sešel hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Al-Hayya s katarským premiérem šejkem Mohammedem bin Abdulrahmanem Al-Thanim v Dauhá.
Tento útok je podle všeho první izraelskou operací, která se uskutečnila přímo na území Kataru. To může mít vážné diplomatické dopady. Izrael dlouhodobě avizuje, že se snaží zlikvidovat kompletní vedení Hamásu.
Po vraždě Sáliha Arúrího v lednu 2024 v libanonském Bejrútu, který byl zástupcem šéfa Hamásu, a zabití Ismáíla Haníji v Teheránu v červenci 2024, se jedná o další velký krok. Mezi nejvyššími představiteli, kteří byli zabiti v průběhu války, jsou také Muhammad Dajf a Jahjá Sinvár.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
Izrael , Izraelská armáda , Katar
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek