Kreml se kvůli válce pokusil ovlivnit politické směřování Německa, ukazují nové dokumenty

25. února se u Braniborské brány shromáždilo 13 000 demonstrantů, kteří vyzývali k ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, poslankyně parlamentu za německou krajně levicovou stranu Die Linke. Odsuzovala sice boje na Ukrajině, ale o tom, že válku rozpoutalo Rusko, se nezmínila. 

Server The Washington Post získal od jedné evropské rozvědky dokumenty, které popisují setkání, na nichž Kreml vybízel ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo. Měli se pokusit vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny.

Server zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové byla v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml plánoval ovlivňovat společenskou atmosféru v Německu. A nebyla to jen ona.

Rusko mělo udržovat kontakt i s členy krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, kteří shodou okolností Wagenknechtové při jejím projevu, v němž odmítla, aby ruské tanky stříleli na ruské muže a ženy, tleskali.

"Sňatek s německými extrémisty je výslovným cílem Kremlu a byl poprvé navržen vysokými představiteli v Moskvě na začátku září," uvedl server s odkazem na dokumenty datované od července do listopadu. Kreml se podle nich snažil napřímo zapojit do německé politiky tak, že se snažil vytvořit koalici krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou AfD.

Cílem nové politické formace podle dokumentu z 9. září bylo získat v Německu většinu ve volbách, jakýchkoliv. Podpora AfD měla překonat tehdejších 13 procent a strana měla vyvolávat pocit, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.

"Neadekvátní politici, neschopní spočítat důsledky svých rozhodnutí, zatáhli Německo do konfliktu s Ruskem – přirozeným spojencem naší země a našeho lidu," cituje server z manifestu. "Naše zájmy vyžadují obnovení normálních partnerských vztahů s Ruskem,L píše se dále v dokumentu, o němž není jasné, zda se vůbec dostal k někomu z AfD.

Snahy o vybudování protiválečných nálad v Německu jsou součástí ruské taktiky ve válce proti Ukrajině. Kreml se podle serveru snaží podkopat západní jednotu a vést válku podle svých podmínek. Využití protestů k rozdělení Západu je taktika, která byla poprvé použita v sovětských dobách a vrátila se do popředí po ruské invazi na Ukrajinu. 

Související

Více souvisejících

Rusko Německo Sahra Wagenknechtová

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy