25. února se u Braniborské brány shromáždilo 13 000 demonstrantů, kteří vyzývali k ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu. Protest vedla Sahra Wagenknechtová, poslankyně parlamentu za německou krajně levicovou stranu Die Linke. Odsuzovala sice boje na Ukrajině, ale o tom, že válku rozpoutalo Rusko, se nezmínila.
Server The Washington Post získal od jedné evropské rozvědky dokumenty, které popisují setkání, na nichž Kreml vybízel ruské politické stratégy, aby se zaměřili na Německo. Měli se pokusit vyvolat v Evropě odpor proti další podpoře Ukrajiny.
Server zjistil, že nejméně jedna osoba blízká Wagenknechtové byla v kontaktu s ruskými oficiálními představiteli v době, kdy Kreml plánoval ovlivňovat společenskou atmosféru v Německu. A nebyla to jen ona.
Rusko mělo udržovat kontakt i s členy krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, kteří shodou okolností Wagenknechtové při jejím projevu, v němž odmítla, aby ruské tanky stříleli na ruské muže a ženy, tleskali.
"Sňatek s německými extrémisty je výslovným cílem Kremlu a byl poprvé navržen vysokými představiteli v Moskvě na začátku září," uvedl server s odkazem na dokumenty datované od července do listopadu. Kreml se podle nich snažil napřímo zapojit do německé politiky tak, že se snažil vytvořit koalici krajní levice s příznivci Wagenknechtové a krajně pravicovou AfD.
Cílem nové politické formace podle dokumentu z 9. září bylo získat v Německu většinu ve volbách, jakýchkoliv. Podpora AfD měla překonat tehdejších 13 procent a strana měla vyvolávat pocit, že sankce uvalené na Rusko odporují německým zájmům.
"Neadekvátní politici, neschopní spočítat důsledky svých rozhodnutí, zatáhli Německo do konfliktu s Ruskem – přirozeným spojencem naší země a našeho lidu," cituje server z manifestu. "Naše zájmy vyžadují obnovení normálních partnerských vztahů s Ruskem,L píše se dále v dokumentu, o němž není jasné, zda se vůbec dostal k někomu z AfD.
Snahy o vybudování protiválečných nálad v Německu jsou součástí ruské taktiky ve válce proti Ukrajině. Kreml se podle serveru snaží podkopat západní jednotu a vést válku podle svých podmínek. Využití protestů k rozdělení Západu je taktika, která byla poprvé použita v sovětských dobách a vrátila se do popředí po ruské invazi na Ukrajinu.
Související
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
Rusko , Německo , Sahra Wagenknechtová
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák