Letadla ruských aerolinek jsou stále ve vzduchu. Sankcím navzdory

Když Spojené státy a velká část evropských zemí loni zavedly sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, vypadalo civilní letectví jako slibné místo, kde by bylo možné způsobit Rusku co největší útrapy. Ruské aerolinky používají letadla převážně od společností Airbus a Boeing, které mají zakázáno v Rusku podnikat. A více než dvě pětiny těchto letadel vlastnily zahraniční leasingové společnosti, které začaly chtít okamžitě svůj majetek zpět. 

Po roce od zahájení invaze však ruské aerolinky pokračují v provozu, zejména díky tomu, že obcházejí pravidla a využívají starší letadla na náhradní díly, uvedla agentura Bloomberg.

Ruské aerolinky stále provozují 467 letadel Airbus a Boeing, před rokem jich provozovaly 544, vyplývá z údajů výzkumné společnosti Cirium. Ruské společnosti sice zrušily lety do Spojených států, západní Evropy a jejich spojeneckých zemí, posílily však lety do Thajska, Turecka, Spojených arabských emirátů a bývalých sovětských republik, jako je Arménie, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Denně provozují zhruba 1100 domácích letů, což je asi o 15 procent méně než před rokem, ale mnohem menší pokles, než podporovatelé Ukrajiny po zavedení sankcí očekávali.

Odolnost aerolinek ukazuje na omezený dopad sankcí, protože odvětvím, na která jsou zaměřeny, se daří najít různé kličky nebo se obrátí na partnery, kteří sankce nezavádějí. Přestože se výroba v Rusku za tři čtvrtletí snížila, pokles byl jen zlomkem kolapsu, který se předpovídal krátce po invazi. Mimo jiné i proto, že prudký růst cen komodit přináší zemi další peníze.

Aby Kreml udržel letecký sektor v chodu, zakázal leteckým společnostem vracet pronajatá letadla jejich majitelům v zahraničí a vyzval je, aby letadla znovu zaregistrovaly v Rusku. Většina letadel tak nadále létá, i když jsou odříznuta od důležitých softwarových aktualizací a údržby nařízené regulačními orgány, které jsou nutné k zajištění letové způsobilosti.

Provozovatelé letadel musejí dodržovat přísný režim údržby, na který dohlíží licencovaní inženýři a kontrolují ho národní regulátoři. Kromě denních prohlídek musejí letadla projít přísnější kontrolou po zhruba 200 letech a náročnou kontrolou každých zhruba deset let, kdy se rozeberou na jednotlivé součásti a důkladně prohlédnou.

Boeing uvádí, že od začátku loňského roku, v souladu s americkými sankcemi, neposkytuje firmám v Rusku žádné součástky, údržbu ani technickou podporu. Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury v polovině února řekl, že firemní data ukazují, že ruské aerolinky létaly ve druhé polovině loňského roku s letadly Airbus častěji než před pandemií. Firma sice podle něj není v kontaktu s ruskými aerolinkami, Airbus ale už slyšel o tom, že mají problémy s udržením letadel v provozu, protože se jim nedaří nahradit chybějící součástky.

Aby mohly pokračovat v provozu, shánějí ruské aerolinky díly z takzvaných spřátelených zemí a využívají součástky z jiných, starších letadel, která se rozebírají na náhradní díly, uvedl ruský úřad pro civilní letectví. V únoru schválil smlouvu s dubajskou inženýrskou firmou Global Jet Technic, která podle svých slov provádí rutinní předletové inspekce letadel Airbus a Boeing provozovaných ruskými společnostmi.

Letecké společnosti jsou povinny zaznamenávat každou součástku, kterou opravují nebo vyměňují, spolu s dokumentací o původu použitých dílů. Protože Rusko nyní funguje mimo zavedený celosvětový režim sledování těchto změn, letadla pravděpodobně nemají tyto záznamy dostatečné podrobné. To prakticky znemožňuje jejich případný další prodej.

Zkušenosti z Íránu ukazují, že nezdokumentovaná údržba není dlouhodobě udržitelná. Desetiletí sankcí způsobila, že Írán má zastaralá letadla a nevalnou pověst v otázce bezpečnosti. Odvětví letecké dopravy v Íránu spoléhá na síť zprostředkovatelů, kteří obcházejí omezení a obstarávají součástky, někdy i celá letadla. Situace Ruska je však složitější, protože místní aerolinky většinou létají s novějšími modely, uvádí letecký konzultant John Strickland.

Na rozdíl od Íránu má ale Rusko tradici výroby letadel. Ruský Aeroflot byl kdysi největší leteckou společností na světě a výrobci jako Tupolev, Iljušin a Suchoj vyráběli letadla schopná přepravit stovky cestujících. V současnosti ruské společnosti sice stále vyrábějí modernější letadla, ta jsou ale z velké části závislá na dodávce motorů, palubní elektroniky a podvozků ze Západu. Už se však připravuje projekt, který počítá s nahrazením těchto dílů součástmi ruského původu.

Dalším cílem sankcí bylo izolovat Rusko, i tento cíl má ale nejednoznačné výsledky. Rusko uzavřelo svůj vzdušný prostor po aerolinky ze západní Evropy a z USA, které tak musejí pro lety do Asie nyní využívat jiné trasy, delší a nákladnější. Ruský vzdušný prostor však zůstává otevřený společnostem ze spřátelených zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty, které přidaly lety. Z ruských letišť v současnosti denně léta 270 mezinárodních letů, před rokem jich bylo 300, uvádí Cirium.

"Sankce jasně nefungují tak, jak si Západ myslel, a globální letecký průmysl je mnohem děravější, než si kdokoli představoval," říká konzultant v oboru Richard Aboulafia. Bezpečnost se podle něj sice bude prodlužováním sankcí zhoršovat, letecké spojení s Ruskem se kvůli tomu ale zřejmě nepřeruší.

Související

Aeroflot

Aeroflot zruší od 8. března prakticky všechny lety do zahraničí

Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu "okolnosti, které brání provozování letů", uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány.
Aeroflot

Ruské aerolinky Aeroflot ruší všechny lety do Evropy

Ruské aerolinky Aeroflot oznámily, že od pondělí až do odvolání ruší veškeré své lety do Evropy. Jde o zřejmou reakci na rozhodnutí EU, která krátce předtím ohlásila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavře vzdušný prostor pro všechny ruské stroje.

Více souvisejících

Aeroflot Rusko letadla, letectví

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy