Lidé z Kyjeva: Kupujeme minimum jídla, neohřejeme ani vodu. Po Mariupolu si ale nemůžeme stěžovat

Kyjev. Pátek. Krátce po čtvrté hodině odpoledne. Ukrajinskou metropolí se po několika dnech klidu opět rozeznívají sirény varující před hrozbou ruského vzdušného útoku. Stanice metra se v tu chvíli automaticky mění v protiletecké kryty. V jedné z nich, nazvané Zoloti vorota, o něco později postávají nebo na schodech posedávají desítky lidí. Někteří upírají pohledy na displeje svých mobilních telefonů, jiní si povídají. Další vcházejí dovnitř, někteří odcházejí ven.

"Rusko se v poslední době snaží zasáhnout naše město drony a je nám jasné, že když tady slyšíme sirény, existuje vysoké riziko, že budeme mít od Rusů nějaký dárek," vysvětluje Synjavskyj, proč se se svou přítelkyní rozhodl během romantické schůzky místo procházky v parku ukrýt v budově podzemní dráhy. Zdaleka ne všichni Kyjevané se však nechají od svých plánů poplachem vyrušit.

"Jsem v krytu vlastně poprvé, protože na ulici je teď zima," usmívá se muž, který se představuje jako Oleh. V metru čeká, až letecký poplach skončí a on bude moci odjet domů na levý břeh řeky Dněpr, která hlavní město protíná. V době hrozby raketových úderů totiž kyjevské metro nejezdí v nadzemních částech, přičemž Dněpr jeho soupravy překonávají po mostech. "Obvykle jsem nedělal nic. Kde jsem zrovna byl, tam jsem zůstal," poznamenává dvaačtyřicetiletý Oleh s ujištěním, že strach nemá.

Ten podle svých slov necítí ani Synjavskyj, přesto však dává přednost opatrnosti, pokud se zrovna nachází v centru Kyjeva. "Bohužel jsme si na to zvykli," pronese ohledně sirén a dodává, že když je doma, do krytu nechodí. "V naší blízkosti nejsou žádné elektrárny, kritická infrastruktura. Nic, na co by mohlo Rusko útočit. Chodím tak jen někam, kde nejsou okna," vypráví student a dodává, že opatrný byl i před 10. říjnem, kdy Rusko podniklo masivní vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém podle úřadů zemřely dvě desítky civilistů. Od té doby Moskva pokračuje v obdobných úderech, při kterých ničí na Ukrajině kritickou infrastrukturu.

Ukrajinská města se kvůli tomu potýkají s výpadky dodávek elektrické energie, vody, tepla. Úřady kvůli přetížení poškozené elektrické soustavy přistupují k řízenému odpojování proudu. Obyvatelé si mohou časy odstávek pro své domovy obvykle najít v rozvrzích a alespoň částečně se na ně připravit. Přesto mnohým zásadně komplikují život. "Nemáme doma plyn, takže když nejde elektřina, nemůžu vařit ani ohřát vodu," říká devětatřicetiletá Julija Vakulenková z Vyšhorodu v Kyjevské oblasti.

Prodavač v jednom z kyjevských obchodů s potravinami Oleksandr Cymbaljuk zmiňuje obtíže kvůli vypnuté lednici nebo výpadkům internetu. "Kupujeme domů jen minimum jídla, nebo to trvanlivé," popisuje. "U nás elektřinu vypínají obvykle večer. Nic pak neděláme, snažíme se vše stihnout přes den. Třeba úkoly s dětmi děláme ještě když je světlo," popisuje Cymbaljuk. V obchodě, kde pracuje, problémy s elektřinou podle něj nemají.

"V centru nás výpadky nezasáhly tolik jako na levém břehu. Tam je situace horší," upozorňuje jiný muž, který byl v pátek u stanice Zoloti vorota, a představil se jako Ihor. Život v metropoli se podle něj přesto v poslední době stal opět o něco klidnějším. "Poslední vzdušné útoky už v samotném Kyjevě nezpůsobily takové nepříjemnosti, protože jsme dostali novou protivzdušnou obranu," říká osmadvacetiletý Kyjevan.

Nedlouho poté, co úřady páteční poplach přibližně po 50 minutách odvolaly, řada ulic potemněla. Některé kyjevské čtvrti na levém břehu Dněpru zahalila téměř úplná tma, kterou narušovala jen světla automobilů, případně komíhající se slabší záře ze svítilen chodců. Občas byl rozpoznat stín venčícího se psa. Některé podniky v Kyjevě mají zavřeno, jiné zjevně hledají alternativy, jak fungovat i za daných podmínek. Třeba některé restaurace v Kyjevě začaly servírovat jídlo a pití při svíčkách.

"Snažíme se jeden druhému pomáhat, jinak myslím není šance přežít," tvrdí Vakulenková a zmiňuje své sousedy mimo metropoli. Někteří z nich mají generátory a při výpadcích vaří podle ní i pro jiné, nabízejí teplé jídlo, horký čaj, kávu. Líčí také, jaký má současná situace vliv na výuku jejího syna. "Chodí do školy a někdy část dne prosedí v protileteckém krytu," upozorňuje s poznámkou, že výpadky elektřiny a internetu hatí možnost on-line vzdělávání. "Kantoři se je tak snaží něco naučit v protileteckých krytech a bez elektřiny," konstatuje.

Starost jí nyní kromě intenzivnějších ruských vzdušných útoků dělá i nadcházející zima. "Nevím, jak to bude fungovat. Lidé třeba kupují stany. Objevují se totiž rady, abychom si je postavili v bytech a spalo v nich více lidí, kteří se tak navzájem zahřejí," líčí žena, která zároveň přiznává strach z ruských dronů. "Při jednom z těchto útoků zemřela společně se svým mužem a kočkou těhotná kolegyně mého manžela," vypráví a dodává, že po 10. říjnu začalo chodit do krytů opět více lidí.

Cymbaljuk podle svých slov žádné kroky před zimou s ohledem na dodávky elektřiny nepodniká. "Varianta je odjet k rodičům na vesnici, kde je voda a dřevo na otop," přemýšlí stoicky. Synjavskyj si situaci s odstávkami dodávek energií staví do širšího kontextu.

"Nemůžeme si stěžovat, vzhledem k tomu, co se dělo třeba v Mariupolu," vypráví s odkazem na jihoukrajinské město, které letos po těžkých bojích ovládly ruské okupační síly. Řada jeho civilních obyvatel zahynula nebo musela uprchnout.