Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.
Součástí této dohody je podle BBC klíčová podmínka, že Británie si zachová kontrolu nad vojenskou základnou Diego Garcia po dobu 99 let. Tato základna je mimořádně důležitá pro globální bezpečnostní operace, zejména v regionech Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky, a spravuje ji Spojené království spolu s USA.
Americké úřady základnu označují za „nenahraditelnou platformu“ pro vojenské operace, což bylo potvrzeno během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, odkud startovaly bombardéry dlouhého doletu.
Britský ministr zahraničí David Lammy v oficiálním prohlášení uvedl, že vláda tuto situaci zdědila a dohoda zajistí dlouhodobé a bezpečné fungování této strategické vojenské základny.
Zároveň uvedl, že tento krok posiluje roli Británie při zajišťování globální bezpečnosti a zabraňuje tomu, aby se Indický oceán stal migrační trasou do Spojeného království. Tímto také upevňuje dlouhodobé diplomatické vztahy mezi Británií a Mauriciem.
Pro Mauricijskou vládu představuje dohoda o předání ostrovů zásadní krok v ukončení koloniálního dědictví. Mauricijský premiér Pravind Jugnauth uvedl, že vrácení Čagoských ostrovů jeho zemi je završení dekolonizačního procesu.
Jugnauth a další mauricijští představitelé dlouhodobě považovali oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protiprávní. Ostrovy byly totiž odděleny od Mauricia ještě před jeho vyhlášením nezávislosti v roce 1968, kdy Británie zůstala správcem tohoto území.
V roce 2019 Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v poradním stanovisku rozhodl, že Británie Čagoské ostrovy od Mauricia oddělila nezákonně, a vyzval Spojené království, aby se jejich správy vzdalo. Tento verdikt přitáhl mezinárodní pozornost a urychlil diplomatická jednání, která nakonec vedla k aktuální dohodě mezi Británií a Mauriciem.
Dohoda také řeší problematiku obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli v 60. a 70. letech minulého století násilně vysídleni, aby mohly být ostrovy využity pro výstavbu vojenské základny. Přibližně 2000 obyvatel Čagoských ostrovů tehdy přišlo o své domovy a byli přemístěni na Mauricius, Seychely nebo do Spojeného království.
Součástí dohody je proto i závazek umožnit návrat vysídlených obyvatel, pokud by se rozhodli znovu usadit na ostrovech, které jsou dnes neobydlené a slouží výhradně vojenským účelům.
Navzdory dosažení této dohody se ale objevují silné kritické hlasy. Opoziční Konzervativní strana, včetně bývalého ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, tvrdí, že dohoda oslabuje britské strategické pozice.
Britský deník The Telegraph označil rozhodnutí vlády o předání Čagoských ostrovů za „národní skandál“ a vyjádřil obavy, že by tento krok mohl mít dopad na další zámořská území Spojeného království, jako je Gibraltar nebo Falklandy.
Deník také zdůraznil, že Čagoské ostrovy mají obrovskou hodnotu nejen z vojenského, ale i z geopolitického hlediska, a kritizoval labouristickou vládu za to, že tuto pozici oslabuje.
The Telegraph rovněž varuje, že tento krok může otevřít dveře dalším mezinárodním hráčům, včetně Číny, která má zájem o posílení svého vlivu v regionu Indického oceánu. Z tohoto pohledu je předání ostrovů Mauriciu vnímáno jako signál slabosti britské vlády, který může podnítit další diskuse o statutu klíčových britských zámořských území.
Čagoské ostrovy jsou strategicky důležité, a to nejen pro Spojené království a USA, ale i pro další světové mocnosti.
Související
Evakuujeme občany z Libanonu, potvrdili pro EZ zahraniční ministři. Čechy odváží ukrajinský speciál
Příčina smrti královny Alžběty II. byla jiná, než se uvádí, naznačil expremiér Johnson
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Rusové už mají války na Ukrajině plné zuby
před 45 minutami
Izrael má kapacitu na dlouhou válku. Vyplatí se mu to ale?
před 1 hodinou
Student chtěl vystřílet třídu v pražské škole. Policie u něj našla zbraně
před 1 hodinou
Zelenskyj vysvětlil, proč se armáda po dvou letech úspěšné obrany stáhla z Vuhledaru
před 1 hodinou
Zemi ohrožuje extrémní sluneční erupce. Může napáchat masivní škody
před 2 hodinami
Londýn vrátil Čagoské ostrovy pod kontrolu Mauricia. Národní skandál, píší tamní média
před 2 hodinami
Putinovy hrozby nejsou prázdné řeči, atomovek má tisíce. Západ by to měl brát vážně, vyzval jaderný expert
před 3 hodinami
Ukrajina vyzvala Haag, aby nařídil Rusku zbourat Krymský most
před 3 hodinami
Trump se dopustil zločinů, aby zvrátil volby v roce 2020, odhalilo vyšetřování
před 4 hodinami
Bez váhání použijeme jaderné zbraně, varuje Kim Čong-un. V ten den skončíte, reaguje jeho soused
před 4 hodinami
Biden řekl, jestli se Blízký východ může vyhnout totální válce
před 5 hodinami
Fico žaluje Bárdyho: Kvůli přebalu knihy chce pět milionů. Je to šikana, reaguje novinář
před 6 hodinami
Počasí, jaké se nemusí opakovat. Je tady očekávané hodnocení meteorologů
před 12 hodinami
Demonstrace ve Vídni: Tisíce lidí pochodovaly proti krajní pravici a účasti FPÖ ve vládě
včera
Globus v Havířově musel po otřesných zjištěních inspekce zavřít jeden úsek
včera
Starostové a nezávislí obsadí volné místo po Bartošovi. Představili kandidáta
včera
Matthew Perry od něj získával smrtící ketamin. Lékař u soudu přiznal vinu
včera
Platy státních zaměstnanců se zvýší. Vláda oznámila dohodu s odbory
včera
Biden připustil diskuze s Izraelem o útoku na íránské vrty. Cena ropy okamžitě vyskočila
včera
WHO: V Libanonu umírají desítky zdravotníků, další utíkají
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek oznámila, že za posledních 24 hodin v Libanonu zemřelo 28 zdravotnických pracovníků.
Zdroj: Libor Novák