Londýn vrátil Čagoské ostrovy pod kontrolu Mauricia. Národní skandál, píší tamní média

Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.

Součástí této dohody je podle BBC klíčová podmínka, že Británie si zachová kontrolu nad vojenskou základnou Diego Garcia po dobu 99 let. Tato základna je mimořádně důležitá pro globální bezpečnostní operace, zejména v regionech Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky, a spravuje ji Spojené království spolu s USA.

Americké úřady základnu označují za „nenahraditelnou platformu“ pro vojenské operace, což bylo potvrzeno během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, odkud startovaly bombardéry dlouhého doletu.

Britský ministr zahraničí David Lammy v oficiálním prohlášení uvedl, že vláda tuto situaci zdědila a dohoda zajistí dlouhodobé a bezpečné fungování této strategické vojenské základny.

Zároveň uvedl, že tento krok posiluje roli Británie při zajišťování globální bezpečnosti a zabraňuje tomu, aby se Indický oceán stal migrační trasou do Spojeného království. Tímto také upevňuje dlouhodobé diplomatické vztahy mezi Británií a Mauriciem.

Pro Mauricijskou vládu představuje dohoda o předání ostrovů zásadní krok v ukončení koloniálního dědictví. Mauricijský premiér Pravind Jugnauth uvedl, že vrácení Čagoských ostrovů jeho zemi je završení dekolonizačního procesu.

Jugnauth a další mauricijští představitelé dlouhodobě považovali oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protiprávní. Ostrovy byly totiž odděleny od Mauricia ještě před jeho vyhlášením nezávislosti v roce 1968, kdy Británie zůstala správcem tohoto území.

V roce 2019 Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v poradním stanovisku rozhodl, že Británie Čagoské ostrovy od Mauricia oddělila nezákonně, a vyzval Spojené království, aby se jejich správy vzdalo. Tento verdikt přitáhl mezinárodní pozornost a urychlil diplomatická jednání, která nakonec vedla k aktuální dohodě mezi Británií a Mauriciem.

Dohoda také řeší problematiku obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli v 60. a 70. letech minulého století násilně vysídleni, aby mohly být ostrovy využity pro výstavbu vojenské základny. Přibližně 2000 obyvatel Čagoských ostrovů tehdy přišlo o své domovy a byli přemístěni na Mauricius, Seychely nebo do Spojeného království.

Součástí dohody je proto i závazek umožnit návrat vysídlených obyvatel, pokud by se rozhodli znovu usadit na ostrovech, které jsou dnes neobydlené a slouží výhradně vojenským účelům.

Navzdory dosažení této dohody se ale objevují silné kritické hlasy. Opoziční Konzervativní strana, včetně bývalého ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, tvrdí, že dohoda oslabuje britské strategické pozice.

Britský deník The Telegraph označil rozhodnutí vlády o předání Čagoských ostrovů za „národní skandál“ a vyjádřil obavy, že by tento krok mohl mít dopad na další zámořská území Spojeného království, jako je Gibraltar nebo Falklandy.

Deník také zdůraznil, že Čagoské ostrovy mají obrovskou hodnotu nejen z vojenského, ale i z geopolitického hlediska, a kritizoval labouristickou vládu za to, že tuto pozici oslabuje.

The Telegraph rovněž varuje, že tento krok může otevřít dveře dalším mezinárodním hráčům, včetně Číny, která má zájem o posílení svého vlivu v regionu Indického oceánu. Z tohoto pohledu je předání ostrovů Mauriciu vnímáno jako signál slabosti britské vlády, který může podnítit další diskuse o statutu klíčových britských zámořských území.

Čagoské ostrovy jsou strategicky důležité, a to nejen pro Spojené království a USA, ale i pro další světové mocnosti.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

včera

Letní počasí

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

včera

včera

včera

včera

3. srpna 2026 22:02

3. srpna 2026 21:05

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy