Londýn vrátil Čagoské ostrovy pod kontrolu Mauricia. Národní skandál, píší tamní média

Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.

Součástí této dohody je podle BBC klíčová podmínka, že Británie si zachová kontrolu nad vojenskou základnou Diego Garcia po dobu 99 let. Tato základna je mimořádně důležitá pro globální bezpečnostní operace, zejména v regionech Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky, a spravuje ji Spojené království spolu s USA.

Americké úřady základnu označují za „nenahraditelnou platformu“ pro vojenské operace, což bylo potvrzeno během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, odkud startovaly bombardéry dlouhého doletu.

Britský ministr zahraničí David Lammy v oficiálním prohlášení uvedl, že vláda tuto situaci zdědila a dohoda zajistí dlouhodobé a bezpečné fungování této strategické vojenské základny.

Zároveň uvedl, že tento krok posiluje roli Británie při zajišťování globální bezpečnosti a zabraňuje tomu, aby se Indický oceán stal migrační trasou do Spojeného království. Tímto také upevňuje dlouhodobé diplomatické vztahy mezi Británií a Mauriciem.

Pro Mauricijskou vládu představuje dohoda o předání ostrovů zásadní krok v ukončení koloniálního dědictví. Mauricijský premiér Pravind Jugnauth uvedl, že vrácení Čagoských ostrovů jeho zemi je završení dekolonizačního procesu.

Jugnauth a další mauricijští představitelé dlouhodobě považovali oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protiprávní. Ostrovy byly totiž odděleny od Mauricia ještě před jeho vyhlášením nezávislosti v roce 1968, kdy Británie zůstala správcem tohoto území.

V roce 2019 Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v poradním stanovisku rozhodl, že Británie Čagoské ostrovy od Mauricia oddělila nezákonně, a vyzval Spojené království, aby se jejich správy vzdalo. Tento verdikt přitáhl mezinárodní pozornost a urychlil diplomatická jednání, která nakonec vedla k aktuální dohodě mezi Británií a Mauriciem.

Dohoda také řeší problematiku obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli v 60. a 70. letech minulého století násilně vysídleni, aby mohly být ostrovy využity pro výstavbu vojenské základny. Přibližně 2000 obyvatel Čagoských ostrovů tehdy přišlo o své domovy a byli přemístěni na Mauricius, Seychely nebo do Spojeného království.

Součástí dohody je proto i závazek umožnit návrat vysídlených obyvatel, pokud by se rozhodli znovu usadit na ostrovech, které jsou dnes neobydlené a slouží výhradně vojenským účelům.

Navzdory dosažení této dohody se ale objevují silné kritické hlasy. Opoziční Konzervativní strana, včetně bývalého ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, tvrdí, že dohoda oslabuje britské strategické pozice.

Britský deník The Telegraph označil rozhodnutí vlády o předání Čagoských ostrovů za „národní skandál“ a vyjádřil obavy, že by tento krok mohl mít dopad na další zámořská území Spojeného království, jako je Gibraltar nebo Falklandy.

Deník také zdůraznil, že Čagoské ostrovy mají obrovskou hodnotu nejen z vojenského, ale i z geopolitického hlediska, a kritizoval labouristickou vládu za to, že tuto pozici oslabuje.

The Telegraph rovněž varuje, že tento krok může otevřít dveře dalším mezinárodním hráčům, včetně Číny, která má zájem o posílení svého vlivu v regionu Indického oceánu. Z tohoto pohledu je předání ostrovů Mauriciu vnímáno jako signál slabosti britské vlády, který může podnítit další diskuse o statutu klíčových britských zámořských území.

Čagoské ostrovy jsou strategicky důležité, a to nejen pro Spojené království a USA, ale i pro další světové mocnosti.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

B-52 Stratofortresses

Situace eskaluje. USA poslaly na Blízký východ strategické bombardéry B-52

Americká armáda vyslala na Blízký východ strategické bombardéry B-52 jako součást širšího rozmístění sil v regionu, což podle Washingtonu slouží jako varování Íránu. O nasazení bombardérů informovala americká armáda v sobotu, zatímco den předtím oznámil Pentagon, že do oblasti vyšle také stíhací a tankovací letouny a torpédoborce s protiraketovou obranou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

včera

včera

včera

Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol

Americký exprezident Donald Trump znovu promluvil o podvodech během konání letošních voleb šéfa Bílého domu. V roce 2021 takováto obvinění stála za útokem na Kapitol a smrtí několika lidí. Američtí politologové pro EuroZprávy.cz vysvětlili, proč lidé volí Trumpa i po jeho zjevných pochybeních.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy