Londýn vrátil Čagoské ostrovy pod kontrolu Mauricia. Národní skandál, píší tamní média

Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.

Součástí této dohody je podle BBC klíčová podmínka, že Británie si zachová kontrolu nad vojenskou základnou Diego Garcia po dobu 99 let. Tato základna je mimořádně důležitá pro globální bezpečnostní operace, zejména v regionech Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky, a spravuje ji Spojené království spolu s USA.

Americké úřady základnu označují za „nenahraditelnou platformu“ pro vojenské operace, což bylo potvrzeno během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, odkud startovaly bombardéry dlouhého doletu.

Britský ministr zahraničí David Lammy v oficiálním prohlášení uvedl, že vláda tuto situaci zdědila a dohoda zajistí dlouhodobé a bezpečné fungování této strategické vojenské základny.

Zároveň uvedl, že tento krok posiluje roli Británie při zajišťování globální bezpečnosti a zabraňuje tomu, aby se Indický oceán stal migrační trasou do Spojeného království. Tímto také upevňuje dlouhodobé diplomatické vztahy mezi Británií a Mauriciem.

Pro Mauricijskou vládu představuje dohoda o předání ostrovů zásadní krok v ukončení koloniálního dědictví. Mauricijský premiér Pravind Jugnauth uvedl, že vrácení Čagoských ostrovů jeho zemi je završení dekolonizačního procesu.

Jugnauth a další mauricijští představitelé dlouhodobě považovali oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protiprávní. Ostrovy byly totiž odděleny od Mauricia ještě před jeho vyhlášením nezávislosti v roce 1968, kdy Británie zůstala správcem tohoto území.

V roce 2019 Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v poradním stanovisku rozhodl, že Británie Čagoské ostrovy od Mauricia oddělila nezákonně, a vyzval Spojené království, aby se jejich správy vzdalo. Tento verdikt přitáhl mezinárodní pozornost a urychlil diplomatická jednání, která nakonec vedla k aktuální dohodě mezi Británií a Mauriciem.

Dohoda také řeší problematiku obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli v 60. a 70. letech minulého století násilně vysídleni, aby mohly být ostrovy využity pro výstavbu vojenské základny. Přibližně 2000 obyvatel Čagoských ostrovů tehdy přišlo o své domovy a byli přemístěni na Mauricius, Seychely nebo do Spojeného království.

Součástí dohody je proto i závazek umožnit návrat vysídlených obyvatel, pokud by se rozhodli znovu usadit na ostrovech, které jsou dnes neobydlené a slouží výhradně vojenským účelům.

Navzdory dosažení této dohody se ale objevují silné kritické hlasy. Opoziční Konzervativní strana, včetně bývalého ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, tvrdí, že dohoda oslabuje britské strategické pozice.

Britský deník The Telegraph označil rozhodnutí vlády o předání Čagoských ostrovů za „národní skandál“ a vyjádřil obavy, že by tento krok mohl mít dopad na další zámořská území Spojeného království, jako je Gibraltar nebo Falklandy.

Deník také zdůraznil, že Čagoské ostrovy mají obrovskou hodnotu nejen z vojenského, ale i z geopolitického hlediska, a kritizoval labouristickou vládu za to, že tuto pozici oslabuje.

The Telegraph rovněž varuje, že tento krok může otevřít dveře dalším mezinárodním hráčům, včetně Číny, která má zájem o posílení svého vlivu v regionu Indického oceánu. Z tohoto pohledu je předání ostrovů Mauriciu vnímáno jako signál slabosti britské vlády, který může podnítit další diskuse o statutu klíčových britských zámořských území.

Čagoské ostrovy jsou strategicky důležité, a to nejen pro Spojené království a USA, ale i pro další světové mocnosti.  

Související

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

Více souvisejících

Velká Británie

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 53 minutami

Nákupní vozík

Česko čeká další ročník potravinové sbírky. Proběhne v sobotu

Stovky prázdných talířů se skutečnými lidskými příběhy dnes zaplnily Václavské náměstí v Praze. Neobvyklá instalace upozornila na rostoucí počet lidí, kteří se navzdory práci, péči o rodinu nebo svému důchodovému věku dostávají do situace, kdy jim nezbývají peníze na základní potraviny. Sbírka potravin, největší materiální sbírka v České republice, se uskuteční už v sobotu 14. listopadu a veřejnost bude opět moci svou pomoc proměnit v konkrétní dar.

před 1 hodinou

Seismograf, ilustrační fotografie.

Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti

Chebsko v pondělí zasáhly opakující se otřesy, které pocítili i místní obyvatelé. Informoval o tom Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Nejsilnější otřes měl sílu přes 2,5 stupně. Experti připomněli, že v inkriminované oblasti nejde o výjimečný jev. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 4 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 5 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 8 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 10 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 11 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 11 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 13 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy