Britská vláda oznámila, že uzavřela dohodu s Mauriciem o předání kontroly nad spornými Čagoskými ostrovy, které se nacházejí v Indickém oceánu. Čagoské ostrovy, které Británie od roku 1814 spravovala jako součást svého impéria, se skládají z asi 60 atolů a leží přibližně 500 kilometrů jižně od Malediv a 2000 kilometrů severovýchodně od Mauricia. Ačkoli se jedná o relativně malé území s rozlohou pouhých 60 čtverečních kilometrů, jejich strategická poloha uprostřed Indického oceánu z nich činí důležité geopolitické území.
Součástí této dohody je podle BBC klíčová podmínka, že Británie si zachová kontrolu nad vojenskou základnou Diego Garcia po dobu 99 let. Tato základna je mimořádně důležitá pro globální bezpečnostní operace, zejména v regionech Blízkého východu, jižní Asie a východní Afriky, a spravuje ji Spojené království spolu s USA.
Americké úřady základnu označují za „nenahraditelnou platformu“ pro vojenské operace, což bylo potvrzeno během konfliktů v Iráku a Afghánistánu, odkud startovaly bombardéry dlouhého doletu.
Britský ministr zahraničí David Lammy v oficiálním prohlášení uvedl, že vláda tuto situaci zdědila a dohoda zajistí dlouhodobé a bezpečné fungování této strategické vojenské základny.
Zároveň uvedl, že tento krok posiluje roli Británie při zajišťování globální bezpečnosti a zabraňuje tomu, aby se Indický oceán stal migrační trasou do Spojeného království. Tímto také upevňuje dlouhodobé diplomatické vztahy mezi Británií a Mauriciem.
Pro Mauricijskou vládu představuje dohoda o předání ostrovů zásadní krok v ukončení koloniálního dědictví. Mauricijský premiér Pravind Jugnauth uvedl, že vrácení Čagoských ostrovů jeho zemi je završení dekolonizačního procesu.
Jugnauth a další mauricijští představitelé dlouhodobě považovali oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protiprávní. Ostrovy byly totiž odděleny od Mauricia ještě před jeho vyhlášením nezávislosti v roce 1968, kdy Británie zůstala správcem tohoto území.
V roce 2019 Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v poradním stanovisku rozhodl, že Británie Čagoské ostrovy od Mauricia oddělila nezákonně, a vyzval Spojené království, aby se jejich správy vzdalo. Tento verdikt přitáhl mezinárodní pozornost a urychlil diplomatická jednání, která nakonec vedla k aktuální dohodě mezi Británií a Mauriciem.
Dohoda také řeší problematiku obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli v 60. a 70. letech minulého století násilně vysídleni, aby mohly být ostrovy využity pro výstavbu vojenské základny. Přibližně 2000 obyvatel Čagoských ostrovů tehdy přišlo o své domovy a byli přemístěni na Mauricius, Seychely nebo do Spojeného království.
Součástí dohody je proto i závazek umožnit návrat vysídlených obyvatel, pokud by se rozhodli znovu usadit na ostrovech, které jsou dnes neobydlené a slouží výhradně vojenským účelům.
Navzdory dosažení této dohody se ale objevují silné kritické hlasy. Opoziční Konzervativní strana, včetně bývalého ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, tvrdí, že dohoda oslabuje britské strategické pozice.
Britský deník The Telegraph označil rozhodnutí vlády o předání Čagoských ostrovů za „národní skandál“ a vyjádřil obavy, že by tento krok mohl mít dopad na další zámořská území Spojeného království, jako je Gibraltar nebo Falklandy.
Deník také zdůraznil, že Čagoské ostrovy mají obrovskou hodnotu nejen z vojenského, ale i z geopolitického hlediska, a kritizoval labouristickou vládu za to, že tuto pozici oslabuje.
The Telegraph rovněž varuje, že tento krok může otevřít dveře dalším mezinárodním hráčům, včetně Číny, která má zájem o posílení svého vlivu v regionu Indického oceánu. Z tohoto pohledu je předání ostrovů Mauriciu vnímáno jako signál slabosti britské vlády, který může podnítit další diskuse o statutu klíčových britských zámořských území.
Čagoské ostrovy jsou strategicky důležité, a to nejen pro Spojené království a USA, ale i pro další světové mocnosti.
Související
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
Bývalý princ Andrew je bez dvou dalších poct. Ztrácí status rytíře
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák