Macron: Vojenskou podporu po válce poskytne Ukrajině 26 zemí

Macron na tiskové konferenci, kde stál po boku Volodymyra Zelenského, řekl, že jakmile konflikt skončí, bezpečnostní záruky budou nasazeny. Dodal, že zmíněných 26 zemí se formálně zavázalo, že buď rozmístí v Ukrajině „zabezpečovací síly“, nebo budou přítomny v dané oblasti na zemi, moři či ve vzduchu. Prezident zdůraznil, že vojáci nebudou nasazeni na frontové linii, ale budou mít za cíl odradit jakoukoliv novou rozsáhlou agresi.

Zelenskyj tento krok ocenil a označil ho za první vážný a konkrétní krok po dlouhé době. Macron uvedl, že se v příštích dnech upřesní, jak se do bezpečnostních záruk zapojí Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však pro ruská státní média řekl, že západní země nemohou poskytnout bezpečnostní záruky, které by byly pro Rusko vyhovující.

Čtvrteční setkání 35 lídrů z „koalice ochotných“, která se skládá hlavně z evropských zemí, mělo za cíl dokončit bezpečnostní záruky a získat podporu amerického prezidenta. Ta je podle Evropanů zásadní, aby byly záruky životaschopné. Mnoho evropských zemí, včetně Německa, Španělska a Itálie, zatím odmítlo poslat své vojáky. Mluvčí německé vlády řekl, že je třeba se zaměřit na financování, vyzbrojování a výcvik ukrajinské armády.

V reakci na lobbování Evropanů Trump tvrdil, že se s ruským vůdcem dohodl na přímých jednáních s ukrajinským prezidentem. Rusko však jakýkoliv takový závazek odmítlo a trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala části svého území a zavázala se, že nikdy nevstoupí do NATO. Americký prezident stanovil termín pro setkání mezi Putinem a Zelenským na 1. září, ale je známo, že Trump stanovené lhůty často nedodržuje.

Trump sice vyjádřil frustraci z Putinova jednání, ale Evropa ho zatím nedokázala přimět k tomu, aby zavedl rázná ekonomická opatření, která by ochromila ruskou ekonomiku. Ameriku na jednáních v Paříži zastupoval Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který se setkal i se Zelenským.

Rusko zároveň prohlásilo, že po válce nebude tolerovat přítomnost evropských vojáků na území Ukrajiny. Na to generální tajemník NATO Mark Rutte reagoval, že není na Putinovi, aby rozhodoval o tom, jestli budou evropští vojáci rozmístěni na Ukrajině. Německý kancléř Friedrich Merz označil Putina za největšího válečného zločince naší doby.

Existují však náznaky, že sankce začínají konečně mít dopad na ruskou ekonomiku, která v posledních dvou letech rostla díky výdajům na obranu. Ruský bankéř German Gref varoval, že ekonomika stagnuje a pokud centrální banka nesníží úrokové sazby, země se propadne do recese.