Macron vsadil na nejistotu a nevyplatí se mu to. Ruská ruleta s osudem země, míní opoziční demokratické strany

Ačkoliv volby do Evropského parlamentu prakticky nemají vliv na celostátní politiku, francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl jimi řídit. Vláda jeho strany Renesance s koalicí může už na přelomu června a července skončit. K moci může nastoupit krajně pravicové Národní sjednocení jeho odvěké rivalky Marine Le Penové.

Le Penová je na vítězství její krajně pravicové strany Národní sjednocení po rozpuštění parlamentu prezidentem Macronem připravena. „Má strana je připravena vykonávat moc, připravena ukončit masovou migraci,“ uvedla.

S prezidentovým rozhodnutím má problémy například lídr francouzských socialistů Raphaël Glucksmann. Ten uvedl, že je jeho rozhodnutím ohromen a obvinil Macrona z toho, že se podřídil výzvám krajní pravice k předčasným volbám. „Je to nesmírně nebezpečná hra s demokracií a institucemi,“ varoval.

Zuří také opoziční konzervativní politici, kteří jsou na nový předvolební boj špatně připraveni. „Rozpuštění bez toho, aby měl kdokoli čas se zorganizovat, a bez jakékoli kampaně je hraním ruské rulety s osudem země,“ zdůraznila někdejší kandidátka na prezidentku za středopravicovou stranu Les Républicans Valérie Pécresseová.

Bez své většiny bude mít Macron prosazování jakéhokoli zákona v Národním shromáždění velice obtížné. Ve francouzském politickém systému sice má velký vliv a moc, ale na krajní pravicí ovládaný parlament zřejmě stačit nebude. „Francie potřebuje jasnou většinu v klidu a harmonii. Nemůžu se smířit s postupem krajní pravice všude na kontinentu,“ prohlásil prezident.

Situaci komentovala britská stanice BBC. „Vzhledem k tomu, že většina země je nyní tak jasně proti němu, mohla by se jakákoli nová legislativa – například nadcházející rozpočet – ukázat jako výbušná,“ napsala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve volbách do Evropského parlamentu na domácí scéně zažil nepříjemný neúspěch. Ten ho dovedl až k rozhodnutí, že rozpustí Národní shromáždění a vypíše nové volby. „Rozhodl jsem se vám vrátit volbu naší parlamentní budoucnosti prostřednictvím hlasování. Rozpouštím proto Národní shromáždění,“ prohlásil.

Tamní média píší, že výsledek voleb je pro Macrona „ponižující“. „Výsledek nedělních voleb znamená, že Francie, zakládající člen EU, vyšle do Bruselu největší kontingent krajně pravicových a euroskeptických zákonodárců ze sedmadvacetičlenného bloku,“ píše například server France24.

Podle France24 může být z výsledku zklamaný také nový francouzský premiér Gabriel Attal. „Nebuďte jako Britové, kteří plakali po brexitu. Budete litovat, že svou budoucnost svěříte do rukou euroskeptiků,“ apeloval na francouzské voliče několik dní před volbami.

Lídr Národního sjednocení do eurovoleb Jordan Bardella Macrona vyzval k rozpuštění parlamentu hned po zveřejnění výsledků exit-polls. „Tato bezprecedentní porážka současné vlády znamená konec jednoho cyklu a první den éry po Macronovi,“ hlásal Bardella.

Parlamentní volby Macronovy pozice nijak zásadně nedotknou. Jeho mandát končí až v roce 2027, parlamentní a prezidentské volby totiž probíhají zvlášť. Obdobně jako v České republice.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto Analýza

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

Více souvisejících

Francie ,  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 10 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 12 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 15 hodinami

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy