Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk

Jedním z hlavních témat debaty byla otázka vzniku takzvané vícerychlostní Evropy. Henley potvrdil, že koncept, který byl dlouho odmítán jako rozdělující, se nyní stává realitou pod názvem „posílená spolupráce“. Tato změna se naplno projevila na nedávném neformálním summitu u Maastrichtu, kde lídři jako Emmanuel Macron nebo Friedrich Merz diskutovali o tom, že se unijní blok již nemůže pohybovat rychlostí svého nejpomalejšího člena.

V praxi by to znamenalo, že jádro tvořené zeměmi jako Francie, Německo či Polsko by postupovalo vpřed v klíčových oblastech obrany a financí. Ostatní státy by se pak přidávaly podle svých možností a politické vůle. Cílem je například vytvoření „unie úspor a investic“, která by udržela evropský kapitál uvnitř kontinentu a vytvořila jednotný kapitálový trh, což by posílilo konkurenceschopnost vůči globálním rivalům.

Henley se věnoval také vnitřním rozporům v EU, které zosobňují lídři Maďarska a Slovenska. Podle něj tyto země čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, což komplikuje hledání společného hlasu v otázkách bezpečnosti či lidských práv. Přesto editor věří, že krize jako pandemie nebo válka na Ukrajině ukázaly schopnost sedmadvacítky jednat, když jde o všechno, a že odchod z EU po zkušenostech s brexitem nikdo vážně neplánuje.

Role Velké Británie v evropské bezpečnosti zůstává podle Henleyho zásadní, přestože země již není členem Unie. Británie disponuje druhou největší armádou v Evropě a jaderným arzenálem, což z ní dělá nepostradatelného partnera. Pokud se Londýn snaží zlepšit obchodní vztahy s Bruselem, zůstává právě obranná spolupráce jeho nejsilnější vyjednávací kartou, kterou evropské metropole velmi pozorně sledují.

Diskuse se dotkla i palčivého problému digitální suverenity. Evropa je z více než 80 % závislá na amerických a čínských technologiích, což představuje obrovské bezpečnostní riziko. Henley upozornil, že se o tomto problému na vysoké úrovni intenzivně debatuje, protože hrozí, že by nevyzpytatelný americký prezident mohl nařídit „vypnutí“ klíčové infrastruktury. Francie již například zavádí vlastní komunikační platformy pro státní správu, aby se této závislosti zbavila.

V oblasti průmyslu se připravuje nová strategie „Made in Europe“, která má chránit evropské firmy před dotovanou konkurencí z Číny. Návrh počítá s tím, že při veřejných zakázkách budou upřednostňováni lokální výrobci strategického zboží, jako jsou solární panely či elektromobily. Zatímco Francie a jižní státy tuto formu ochrany vítají, německý kancléř Merz varuje před přílišným protekcionismem a upřednostňuje volnější spolupráci s odpovědnými obchodními partnery.

Evropa se také snaží o nový začátek ve vztazích s Globálním jihem prostřednictvím projektu Global Gateway v hodnotě 300 miliard eur. Henley vysvětlil, že cílem je nahradit starý model dárce a příjemce skutečným partnerstvím zaměřeným na technologie a zelenou energii. Jde o nezbytný krok pro zajištění dodavatelských řetězců kritických surovin, bez nichž by Evropa v globálním souboji o vliv a zdroje definitivně ztratila svou relevanci.