Maďarsko odchází z Ruskem kontrolované Mezinárodní investiční banky

Mezinárodní investiční banka (IIB) je finanční instituce, jejíž ústředí se v roce 2019 přemístilo z Moskvy do Budapešti. Akcionářem IIB byla také Česká republika a další země někdejšího východního bloku, nicméně tehdejší prezident Miloš Zeman před rokem podepsal výpověď dohody o vzniku banky. Odešlo také Polsko a Slovensko, zatímco Rumunsko by tak mělo učinit v červnu, píše Reuters.

Maďarsko mělo na konci ledna v IIB zhruba 25procentní podíl, což byl podle internetových stránek banky druhý největší podíl po Rusku s jeho více než 45 procenty.

Webové stránky vg.hu s odvoláním na své zdroje obeznámené se situací o něco dříve uvedly, že maďarská vláda dospěla k závěru, že účast v bance už nemá smysl, a rozhodla se proto své zástupce stáhnout. Server neuvádí konkrétní jména, podle Reuters byl jedním ze zástupců v IIB maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy, který zasedal v radě guvernérů.

Nové americké postihy míří na tři současné nebo bývalé vysoce postavené představitele banky - dva Rusy a jednoho Maďara. Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman ve středu uvedl, že Spojené státy si dělají starosti kvůli tomu, že současná maďarská vláda stále s nadšením pěstuje vztahy s Ruskem. Pressman také uvedl, že maďarský kabinet odmítl znepokojení Američanů v souvislosti s bankou, kterou označil za "neprůhlednou kremelskou platformu".

Podíl Maďarska v bance a ochota jeho vlády umístit ústředí této finanční instituce v Budapešti frustrovaly americké představitele v administrativě současného amerického prezidenta Joea Bidena i jeho předchůdce Donalda Trumpa, poznamenala agentura AP. Američtí činitelé se totiž domnívali, že by tato banka mohla sloužit jako platforma pro ruskou špionáž v Evropské unii a NATO.

Přestože Maďarsko souhlasilo s vystoupením z banky, vyjádřilo svou frustraci z toho, že je k tomu tlačeno, upozornila agentura Reuters. "Přijímáme a chápeme, že reprezentujeme odlišné postoje, ale nerozumíme tomu, proč je nutné tlačit na jiné státy, aby změnily své postoje," řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Maďarsko je stát, a proto by se s ním mělo zacházet jako se státem, a ne jako s kolonií," prohlásil.

Maďarsko se pod vedením premiéra Viktora Orbána jako jediná země EU chová vstřícně vůči Rusku navzdory jeho invazi na Ukrajinu. Blízké vztahy s Moskvou udržuje zejména v energetice. Szijjártó v úterý v Moskvě dohodl prodloužení smlouvy o nákupu většího množství ruského plynu, než stanovuje dlouhodobý kontrakt. Jednal tam také o rozšíření jaderné elektrárny Paks, které má na starosti ruský Rosatom.