"Mám ruce potřísněné krví": Ruští vojáci ve fatálním stavu prchají před válkou na Ukrajině

Ivanův příběh vystihuje tragédii, které čelí nejen mnoho Rusů, když se musí rozhodnout mezi povinností a morálkou. "Od začátku totální ruské invaze na Ukrajinu jsem věděl, že tato válka je nespravedlivá. Byl jsem rozhodně proti," říká Ivan, což odráží hluboký vnitřní konflikt. Jako lékař se chtěl věnovat pomoci lidem, ale byl nucen podporovat režim, který vnímá jako nespravedlivý.

Jeho útěk do zahraničí byl aktem zoufalství a odvahy. „Na jedné straně plníte svou lékařskou povinnost, ale na druhé straně podporujete režim,“ popisuje své dilema. I když nebyl přímo vojákem, riskoval svůj život i svobodu, aby unikl tomu, co považuje za nemorální konflikt.

Dezerce se pro mnohé Rusy, kteří odmítají bojovat proti Ukrajině, stává jedinou možností, jak se vyhnout válce. "Mám ruce potřísněné krví," říká ruský dezertér Denis, který se kvůli hrůzám, které na frontě zažil, rozhodl utéct. Jeho zkušenost asistenta operátora dronu ho hluboce zasáhla. „Nemohu potvrdit, zda jsem skutečně zabil nepřítele s přímou palbou, ale přesné číslo nespočítám, určitě je to přes 1 000 lidí,“ říká, což svědčí o tom, jak ničivé jsou důsledky války pro vojáky na obou stranách.

Denisův útěk byl však motivován víc než jen válečnými zločiny. "Potřebujete svůj vlastní život a svobodu, nestaráte se o (ruský) režim," vysvětluje. Podobně jako Denis i jiní, jako Ivan, dezertovali už ve chvíli, kdy obdrželi povolávací rozkazy, protože byli od začátku proti válce.

Dezertéři čelí těžkým následkům, protože se vystavují riziku trestního stíhání a dlouhým trestům.

Rusko zpřísnilo sankce pro ty, kteří nejsou ochotni bojovat, brzy poté, co prezident Vladimir Putin v září 2022 zahájil "částečnou" mobilizaci s cílem posílit invazní síly na Ukrajině o přibližně 300 000 záložníků. Patří mezi ně tresty za dobrovolné vzdání se, dezerci během mobilizace a odmítnutí účastnit se boje, s tresty odnětí svobody až na 15 let.

Ti, kteří již byli odvedeni a odmítají bojovat, mohou také riskovat mučení svými kolegy důstojníky, včetně uvěznění v jámách vykopaných v zemi nebo ve sklepích – někdy bez přístupu k jídlu nebo vodě.

I když přesný počet ruských vojáků, kteří dezertovali, není znám, projekt Idite Lesom poskytuje pomoc stovkám z nich. „Pomohli jsme dezertovat více než 900 lidem,“ uvedla organizace pro The Moscow Times. Tato iniciativa, která na Telegramu sleduje přes 100 000 lidí, rovněž poskytla konzultace tisícům Rusů o tom, jak se vyhnout vojenské službě nebo opustit zemi.

Ilja, jeden z dezertérů, se obrátil na Idite Lesom poté, co jeho situace dramaticky změnila. „Podepsal jsem smlouvu s ministerstvem obrany ještě před invazí na Ukrajinu a myslel jsem, že se války nezúčastním,“ vysvětlil. „Ale netrvalo dlouho a přišel rozkaz chytit a deportovat nás na Ukrajinu,“ popsal, jak se věci rychle vymkly kontrole na jaře 2022.

Dezertéři se snaží uprchnout nejen z války, ale i z represivního režimu, který jim hrozí tvrdými tresty za neuposlechnutí rozkazů.

Ilja se po neúspěšných pokusech o právní odstoupení od smlouvy, které byly zmařeny prodloužením vojenských kontraktů do konce války, obrátil na projekt Idite Lesom. „Pomáhali mi na trase. Počkal jsem dva víkendy a pak jsem prostě utekl," uvedl Ilja. Nakonec se dostal do zahraničí, kde nyní v Evropě hledá nový začátek.

Podobně jako Ilja se podle projektu Idite Lesom rozhodlo opustit Rusko přibližně 40 % dezertérů.

Dezerce z ruské armády je pro mnoho vojáků jedinou cestou, jak uniknout válce na Ukrajině, ale ani po útěku nejsou zcela v bezpečí. Grigorij Sverdlin, zakladatel Idite Lesom, varuje, že země jako Bělorusko a Kyrgyzstán jsou pro dezertéry nebezpečné kvůli těsné spolupráci s Moskvou. Případy deportací dezertérů, jako Dmitrije Sertakova a Anatolije Ščetinina v Arménii, nebo Kamila Kasimova v Kazachstánu, ukazují, že bezpečí není zaručeno ani v těchto destinacích.

Ivan, dezertér z Petrohradu, přiznává, že ani v zahraničí se necítí v bezpečí. „Chápu, že nejsem zcela v bezpečí ani v jiné zemi,“ řekl. Přesto doufá, že se jednou vrátí do Ruska: „Samozřejmě sním o tom, že se tam jednou vrátím. Jen nevím kdy.“

Válka na Ukrajině probíhá od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Vyostření aktuálního konfliktu předcházelo uznání statutu autonomních republik na tomto území, a to 22. února 2022, kdy Vladimir Putin podepsal nezávislost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a vyzval je k zahájení mírové mise. Konflikt vypukl v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek 24. února, když ruské vojsko překročilo ukrajinské hranice a zaútočilo.