Masakr se stovkou mrtvých a stovkami zraněných. Střelba do davu u humanitárního konvoje světu vyrazila dech

Pásmem Gazy otřásá incident, při němž přišlo o život více než sto lidí. Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

Izraelská média s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že dav se bezdůvodně přibližoval k izraelským vojákům a ohrožoval je, proto spustili palbu. Několik lidí také údajně srazila nákladní vozidla. 

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem obvinilo izraelské vojáky ze zastřelení 104 lidí a zranění 760 dalších osob. Hamás obvinil izraelskou armádu, že na dav v Gaze záměrně útočila. IDF však tvrdí, že izraelští vojáci vystřelili varovné výstřely a poté mířili na nohy osob, které se k nim nebezpečně blížily. Izraelská armáda tak přiznala, že její vojáci spustili palbu do davu, a dodala, že případ vyšetřuje.

Podle očitých svědků ke střelbě došlo poté, co se stovky Palestinců vrhly na nákladní auta, která měla v enklávě distribuovat humanitární pomoc civilistům. Podle svědků se dav dostal příliš blízko k izraelským tankům, takže na něj vojáci začali střílet.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila v pátek v souvislosti s incidentem hluboké znepokojení. Připomněla, že humanitární pomoc je "záchranným lanem" pro ty, kteří ji potřebují, a přístup k ní musí být bezpečný. Doplnila, že EU žádá ochranu civilistů v souladu s mezinárodním právem.

Nezávislé vyšetřování okolností smrti velkého počtu Palestinců žádá i Francie. Ministr zahraničních věcí Stéphane Séjourné v rozhovoru pro zpravodajský web France Inter upozornil, že Francie nebude uplatňovat "dvojí standardy" na konflikt na Blízkém východě.

Pokud by podle Séjourného vyšetřování dospělo k závěru, že izraelská střelba byla válečným zločinem, budou se jí muset zabývat soudy.

Americký prezident Joe Biden naléhal po incidentu na rychlé uzavření dohody o příměří. Spojené státy požádaly Izrael o podání vysvětlení a zajištění bezpečného předání humanitární pomoci.

"Od brzkého rána jsme v kontaktu s izraelskou vládou a jsme obeznámeni s tím, že probíhá vyšetřování. Budeme ho pozorně sledovat a naléhat na poskytnutí odpovědí," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Turecko na incident reagovalo obviněním Izraele z "dalšího zločinu proti lidskosti." "Izrael si mezi zločiny připsal další zločin proti lidskosti," prohlásilo turecké ministerstvo zahraničních věcí. Tento incident je "dalším důkazem, že se (Izrael) pokouší vědomě a kolektivně zničit Palestince," dodává ministerstvo.

"Jsem zděšen zprávami o dalším krveprolití mezi civilisty v Gaze, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Tato úmrtí jsou naprosto neakceptovatelná," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell na sociální síti X. Zároveň dodal, že je třeba zajistit neomezený přístup pro humanitární pomoc do Gazy.

" Hluboké rozhořčení nad záběry z Gazy ... Vyjadřuji nedůraznější odsouzení této střelby a vyzývám k pravdě, spravedlnosti a respektování mezinárodního práva," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X

Incident ve čtvrtek večer odsoudili i Španělsko a Kanada. "Nepřijatelnost toho, co se stalo v Gaze s desítkami mrtvých mezi palestinskými civilisty čekajícími na jídlo podtrhuje nutnost příměří," uvedl na sociální síti X španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová incident označila za "noční můru." "Musíme zajistit zasílání humanitární pomoci do Gazy a to, že lidé jsou chráněni, když si po tu pomoc jdou," uvedla Jolyová.

Generální tajemník OSN António Guterres také odsoudil tragický případ humanitární pomoci na severu Pásma Gazy. Mluvčí OSN Dujarric prohlásil, že tyto události je "potřeba vyšetřit". "Nevíme, co se přesně stalo, ale ať už lidé zemřeli na následky izraelské střelby, zda je ušlapal dav, zda je přejel kamion, v určitém smyslu jsou to všechno násilné činy způsobené tímto konfliktem," uvedl Dujarric.

Dodal, že na místě činu "nebyla OSN přítomna", a zopakoval výzvu generálního tajemníka k "okamžitému humanitárnímu příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí." "Zoufalí civilisté v Pásmu Gazy naléhavě potřebují pomoc, včetně těch na obléhaném severu, kde OSN nedokáže doručit pomoc už přes týden," vysvětloval Dujarric. Dodal, že Guterrese "děsí počet tragických obětí konfliktu."

Související

Organizace spojených národů

RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci, kterou předložily Spojené státy. Tato rezoluce si klade za cíl zajistit udržitelnější mír a obnovu zničeného Pásma Gazy po křehkém příměří, které vstoupilo v platnost minulý měsíc. Hlasování patnáctičlenné Rady bezpečnosti skončilo poměrem třináct ku nule pro přijetí návrhu, přičemž Rusko a Čína se zdržely, ale nevyužily svého práva veta.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 53 minutami

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 5 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 6 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy