Německý kancléř Friedrich Merz 1. července potvrdil, že rozhodnutí o dodávce řízených střel Taurus Ukrajině je stále ve fázi zvážení. Současně však zdůraznil, že Německo nechce stát se přímou stranou konfliktu.
„Vždy bylo jasné, že pokud dodáme rakety Taurus, nebudou jimi operovat němečtí vojáci, ale Ukrajinci,“ řekl Merz v rozhovoru pro Tagesschau. „Totéž platí i pro další řízené střely, které dodává Velká Británie nebo Francie.“
Raketa Taurus KEPD 350, vyvinutá německo-švédskou společností Taurus Systems GmbH, je vzduchem odpalovaná křižující střela schopná zasáhnout cíle na vzdálenost až 500 kilometrů, což je výrazně dále než zbraně dlouhého doletu, které Ukrajina doposud obdržela od západních partnerů.
Merz také upozornil na složitost systému Taurus, jehož ovládání vyžaduje důkladný výcvik. „Problémem je, že tento systém je extrémně složitý a výcvik vojáků na něj trvá minimálně šest měsíců. Už se školí? Na to jsme se zatím nedohodli,“ uvedl kancléř. „O tom jsem jednal i s prezidentem Zelenským a zvedl jsem téma i v koalici. Výcvik jsme zatím nezačali. Je to možnost, která stále zůstává na stole.“
Taurus je v mnoha ohledech podobný britsko-francouzské střele Storm Shadow, avšak liší se konstrukcí hlavice, kterou lze naprogramovat tak, aby explodovala až po proniknutí do zesílených cílů, jako jsou bunkry či jiné pevné objekty.
Merz rovněž uvedl, že Německo přestane zveřejňovat detaily své vojenské podpory Ukrajině, aby zamezilo Moskvě ve vyhodnocení rozsahu západní pomoci.
Od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 poskytlo Německo Kyjevu podporu v celkové hodnotě zhruba 47,8 miliardy eur (asi 51,8 miliardy dolarů), což z Německa činí druhého největšího donora Ukrajiny.
Tato pomoc zahrnuje vojenské vybavení, humanitární pomoc, podporu uprchlíků, opravy infrastruktury a finanční podporu v oblasti energie a zimní pomoci. Samotná vojenská podpora činí přibližně 28 miliard eur (30 miliard dolarů).
Související
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 2 hodinami
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 3 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 3 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 5 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 6 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 7 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 8 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
včera
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
včera
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
včera
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
včera
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Zdroj: Libor Novák