Ve čtvrtek večer se v Bruselu vedoucí představitelé zemí EU shodli na podpoře Ursuly von der Leyenové pro její druhé funkční období jako předsedkyně Evropské komise (EK). Dále se dohodli, že novým předsedou Evropské rady bude bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou diplomacie EU estonská premiérka Kaja Kallasová. Uvedl to server Politico.
Dohodu o těchto třech klíčových pozicích potvrdil před půlnocí na sociální síti X (dříve Twitter) současný předseda Evropské rady Charles Michel. Dohoda, dosažená v úterý (25. června) vyjednavači úzké šestičlenné skupiny proevropské trojkoalice, zahrnovala podporu polského premiéra Donalda Tuska a jeho řeckého kolegy Kyriakose Mitsotakise pro von der Leyenovou z řad lidovců.
Německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez prosazovali Costu za socialisty, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron podporoval Kallasovou jménem evropských liberálů.
Costa automaticky převezme funkci od Charlese Michela 1. prosince tohoto roku, zatímco von der Leyenová a Kallasová musí získat většinovou podporu poslanců Evropského parlamentu. Europarlament zvolí nového předsedu na první plenární schůzi, která se bude konat od 16. do 19. července, přičemž Evropská lidová strana (EPP) jako vítěz eurovoleb nominuje současnou šéfku EP Robertu Metsolovou.
Dohoda o obsazení vrcholných pozic byla zaměřena na zajištění rovnováhy mezi evropskými politickými stranami, většími a menšími členskými státy a geografickým principem i genderovým zastoupením.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, členka Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je po eurovolbách třetí největší skupinou v europarlamentu, se proti této dohodě ostře ohradila. Tvrdí, že Itálie jako třetí největší ekonomika eurozóny by měla mít významné zastoupení ve vrcholných funkcích EU. Také maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz je po odchodu z EPP politicky izolovaná, tuto dohodu kritizoval jako "ostudnou".
Slovenský prezident Peter Pellegrini, zastupující premiéra Roberta Fica, ve čtvrtek potvrdil určité výhrady Slovenska vůči nominacím Costy a Kallasové, ale při hlasování lídrů postačí nadpoloviční většina hlasů.
Tři klíčové pozice v institucích EU budou obsazeny Ursulou von der Leyenovou jako předsedkyní Evropské komise, Antóniem Costou jako předsedou Evropské rady a Kajou Kallasovou jako šéfkou diplomacie EU. Hlasování na summitu EU v Bruselu ukázalo, že tito kandidáti neměli jednomyslnou podporu, informuje týdeník Politico.
Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že se zdrží hlasování při potvrzení von der Leyenové na druhé funkční období a bude hlasovat proti nominacím Kallasové a Costy. Maďarský premiér Viktor Orbán hlasoval proti setrvání von der Leyenové, zdržel se hlasování u Kallasové, ale podpořil Costu jako předsedu Evropské rady.
António Costa potvrdil na sociální síti X, že se ujme funkce předsedy Evropské rady 1. prosince. Jeho mandát bude na dva a půl roku, s možností prodloužení.
"Jsem odhodlán prosazovat jednotu mezi všemi 27 členskými státy a zaměřím se na naplňování strategické agendy EU pro příštích pět let," prohlásil Costa a dodal, že se těší na spolupráci s von der Leyenovou a Kallasovou.
Kaja Kallasová na síti X uvedla, že je pro ni ctí být vybrána za šéfku diplomacie EU a že tato role je "obrovskou zodpovědností". Zdůraznila důležitost evropské zahraniční politiky v kontextu války v Evropě a rostoucí nestability ve světě a vyjádřila radost z partnerství s von der Leyenovou a Costou.
Související
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , Kaja Kallasová (Estonsko) , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 1 hodinou
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 3 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
včera
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
včera
Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí
včera
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
včera
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
včera
Celé znění Zelenského dopisu Putinovi
včera
Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v otevřeném dopise obrátil přímo na ruského vůdce Vladimira Putina a vyzval ho k osobnímu jednání o ukončení válečného konfliktu. Tento veřejný apel představuje vůbec první přímý dopis, který Zelenskyj Putinovi adresoval od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022. Text listu zároveň obsahuje rozsáhlou kritiku dosavadního šestadvacetiletého působení ruského prezidenta u moci a reaguje na měnící se mezinárodní situaci.
Zdroj: Libor Novák