Michel končí, von der Leyenová pokračuje. Unijní státy rozhodli o vedoucích pozicích v EU

Ve čtvrtek večer se v Bruselu vedoucí představitelé zemí EU shodli na podpoře Ursuly von der Leyenové pro její druhé funkční období jako předsedkyně Evropské komise (EK). Dále se dohodli, že novým předsedou Evropské rady bude bývalý portugalský premiér António Costa a novou šéfkou diplomacie EU estonská premiérka Kaja Kallasová. Uvedl to server Politico.

Dohodu o těchto třech klíčových pozicích potvrdil před půlnocí na sociální síti X (dříve Twitter) současný předseda Evropské rady Charles Michel. Dohoda, dosažená v úterý (25. června) vyjednavači úzké šestičlenné skupiny proevropské trojkoalice, zahrnovala podporu polského premiéra Donalda Tuska a jeho řeckého kolegy Kyriakose Mitsotakise pro von der Leyenovou z řad lidovců.

Německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez prosazovali Costu za socialisty, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron podporoval Kallasovou jménem evropských liberálů.

Costa automaticky převezme funkci od Charlese Michela 1. prosince tohoto roku, zatímco von der Leyenová a Kallasová musí získat většinovou podporu poslanců Evropského parlamentu. Europarlament zvolí nového předsedu na první plenární schůzi, která se bude konat od 16. do 19. července, přičemž Evropská lidová strana (EPP) jako vítěz eurovoleb nominuje současnou šéfku EP Robertu Metsolovou.

Dohoda o obsazení vrcholných pozic byla zaměřena na zajištění rovnováhy mezi evropskými politickými stranami, většími a menšími členskými státy a geografickým principem i genderovým zastoupením.

Italská premiérka Giorgia Meloniová, členka Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je po eurovolbách třetí největší skupinou v europarlamentu, se proti této dohodě ostře ohradila. Tvrdí, že Itálie jako třetí největší ekonomika eurozóny by měla mít významné zastoupení ve vrcholných funkcích EU. Také maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz je po odchodu z EPP politicky izolovaná, tuto dohodu kritizoval jako "ostudnou".

Slovenský prezident Peter Pellegrini, zastupující premiéra Roberta Fica, ve čtvrtek potvrdil určité výhrady Slovenska vůči nominacím Costy a Kallasové, ale při hlasování lídrů postačí nadpoloviční většina hlasů.

Tři klíčové pozice v institucích EU budou obsazeny Ursulou von der Leyenovou jako předsedkyní Evropské komise, Antóniem Costou jako předsedou Evropské rady a Kajou Kallasovou jako šéfkou diplomacie EU. Hlasování na summitu EU v Bruselu ukázalo, že tito kandidáti neměli jednomyslnou podporu, informuje týdeník Politico.

Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že se zdrží hlasování při potvrzení von der Leyenové na druhé funkční období a bude hlasovat proti nominacím Kallasové a Costy. Maďarský premiér Viktor Orbán hlasoval proti setrvání von der Leyenové, zdržel se hlasování u Kallasové, ale podpořil Costu jako předsedu Evropské rady.

António Costa potvrdil na sociální síti X, že se ujme funkce předsedy Evropské rady 1. prosince. Jeho mandát bude na dva a půl roku, s možností prodloužení.

"Jsem odhodlán prosazovat jednotu mezi všemi 27 členskými státy a zaměřím se na naplňování strategické agendy EU pro příštích pět let," prohlásil Costa a dodal, že se těší na spolupráci s von der Leyenovou a Kallasovou.

Kaja Kallasová na síti X uvedla, že je pro ni ctí být vybrána za šéfku diplomacie EU a že tato role je "obrovskou zodpovědností". Zdůraznila důležitost evropské zahraniční politiky v kontextu války v Evropě a rostoucí nestability ve světě a vyjádřila radost z partnerství s von der Leyenovou a Costou.

Související

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová Kaja Kallasová (Estonsko) Charles Michel

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy