Migrační situace na hranici s Českem se podle německé ministryně zlepšila

Ministryně dnes jednala s kolegy z Belgie, Francie, Itálie, Španělska a Švédska o nezbytnosti reformy azylového systému Evropské unie. Pokud by reforma ztroskotala, ohrozilo by to podle spolkové ministryně budoucnost schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

"Jsem v úzkém kontaktu se svým českým kolegou (Vítem Rakušanem), který zavedl kontroly se Slovenskem. Situace se mezitím zlepšila, vidíme, že čísla klesají," řekla Faeserová. Česko kvůli proudu migrantů mířícím do Německa, kontroly se Slovenskem obnovilo loni na konci září, letos na počátku února je ukončilo. Na česko-slovenském pomezí ale policie provádí četnější namátkové kontroly.

"Je to i naše zásluha. Díky okamžité reakci na česko-slovenské hranici a jasnému signálu převaděčům došlo k rychlému poklesu osob tranzitujících přes naše území. To se projevilo i na hranicích s Německem," reagoval na slova německé kolegyně Rakušan. ČTK napsal, že je rád, že se Německo i přes obtížnou migrační situaci neuchýlilo k zavedení kontrol na hranicích s Českem.

Saský ministr vnitra Armin Schuster nedávno řekl, že hraniční kontroly kvůli migrantům nejsou vyloučené. Takové opatření by pak mohlo postihnout Česko, Polsko a také Švýcarsko. Faeserová uvedla, že obnovení stálých kontrol by bylo až krajním řešením.

"Jsem si jistá, že můj vážený kolega Schuster by byl první, který by mě kritizoval, kdybych hranice s Českem uzavřela, protože Sasko má v každodenním životě velmi úzké kontakty s Českem. Postihlo by to velmi tvrdě mnoho lidí," řekla Faeserová. Dodala, že hranice už takto jednou uzavřené byly a v Německu to vyvolalo tvrdou kritiku. Hranice si obě země uzavřely během pandemie nemoci covid-19.

Faeserová na tiskové konferenci dále zdůraznila, že již nezbývá mnoho času pro dokončení unijní azylové reformy. A to i kvůli nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu v roce 2024. "Časové okno se uzavře v létě," řekla. "Reformu se nám podaří dokončit jen tehdy, pokud dospějeme ke kompromisu," uvedla.

Kompromis podle Faeserové znamená, že státy budou souhlasit s možností přerozdělování běženců. Státy, které jsou dlouhodobě pod migračním tlakem, potřebují nějakou formu solidarity, uvedla. Poznamenala, že nezbytná je rovněž důsledná ostraha vnější hranice, kde by migranti procházeli spolehlivým systémem registrace, aby se předešlo i takzvané sekundární migraci v rámci unie. Za sekundární migraci považuje EU to, když migranti za azylovým řízením cestují dále do jiných unijních zemí, než ve kterých by měli své žádosti řešit. S tímto problémem se potýká zejména Německo. EU se také podle Faeserové neobejde bez jasných kritérií pro přistěhovalectví ze třetích zemí.

Neúspěch v hledání kompromisu by ohrozil budoucnost schengenského prostoru, obává se Faeserová. S tímto postojem souhlasil švédský ministr vnitra Morgan Johansson. "Obavy Německa sdílíme," řekl. Dodal, že omezení volného pohybu po Evropě si nikdo nepřeje.