Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu

Izraelská armáda v pondělí ráno oznámila, že její stíhačky zaútočily na íránská raketová skladiště a odpalovací zařízení poblíž města Kermánšáh na západě Íránu. Nasazeno bylo 15 letounů, během operace byl sestřelen izraelský dron. Krátce nato odpálil Írán dvě vlny raket a dronů na Izrael. Sirény zněly po celé zemi a zaznamenány byly i zásahy protiraketové obrany. V některých částech jihu země došlo ke kolapsu dodávek elektřiny.

Izrael odpověděl dalšími údery, tentokrát přímo na Teherán a jeho okolí. Podle státních médií byl zasažen vstupní komplex věznice Evin, nechvalně proslulé vězněním cizinců a dvojích občanů, které Írán často využívá jako rukojmí při diplomatických vyjednáváních.

Americký prezident Trump v příspěvku na své síti Truth Social vyzval k přehodnocení postoje k íránskému režimu: „Není politicky korektní mluvit o změně režimu, ale pokud ten současný nedokáže UDĚLAT ÍRÁN OPĚT SKVĚLÝM, proč by nemohlo dojít ke změně? MIGA!!!“ napsal, přičemž použil vlastní verzi sloganu „Make Iran Great Again“.

Prohlášení Bílého domu však nejsou jednotná. Ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že cílem útoků „nebyla změna režimu“, ale „precizní operace proti jadernému programu“. Viceprezident JD Vance dodal, že „USA nejsou ve válce s Íránem, ale s jeho jaderným programem“. Ministr zahraničí Marco Rubio vyloučil, že by Amerika chtěla válku s Íránem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján reagoval, že útoky USA dokazují, že Washington stojí za izraelskou vojenskou kampaní. Slíbil rozhodnou odvetu. Mezitím přiletěl íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí do Moskvy, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem kvůli „společným hrozbám“. Aragčí uvedl, že se Írán nevrátí k diplomacii, dokud na americkou agresi neodpoví.

Generál Dan Caine z amerického sboru náčelníků štábů připustil, že rozsah škod po operaci „Midnight Hammer“ zatím není znám a že Írán si mohl část jaderných schopností uchovat. Generální ředitel MAAE Rafael Grossi potvrdil, že nikdo zatím nemůže přesně vyhodnotit škody, zejména v podzemním zařízení Fordow.

Napětí má globální dopady. Několik zemí začalo s repatriací svých občanů. Francie poslala vojenská letadla pro své občany v Izraeli, kde jich žije přibližně 250 000. Filipíny zahájily odsun především pečovatelských pracovnic, kterých je v Izraeli přes 30 000. Austrálie hlásí, že pomoc s evakuací hledá téměř 4 000 svých občanů v Íránu a Izraeli.

Letecké společnosti ruší spojení do regionu. Air France KLM zrušila lety do Dubaje a Rijádu, British Airways pozastavila linky do Dubaje a Dauhá. Letecká spojení přes Blízký východ jsou přitom klíčová od začátku války na Ukrajině.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo výstrahu před zvýšenou hrozbou teroristických útoků a kybernetických incidentů v USA. Upozornilo, že přestože nejsou hlášeny žádné konkrétní hrozby, prostředí je rizikové a očekává se zvýšené napětí i během léta.

Objevily se i spekulace, že Írán uzavře strategický Hormuzský průliv, kudy prochází pětina světových dodávek ropy. Íránský parlament už návrh schválil, rozhodnutí však musí potvrdit Nejvyšší rada národní bezpečnosti.