NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

„Pokud Rusko přijde, přeneseme válku do Ruska. O tom dnes mluvíme,“ uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Podle něj nebude v případě útoku čas na politické dohady. „Musíme reagovat v prvních minutách a hodinách,“ dodal.

Aliance tak posouvá svou obrannou doktrínu z pasivního odstrašování k aktivnímu a okamžitému zásahu. Koncept navazuje na regionální obranné plány přijaté v roce 2023, které umožnily americkému generálovi Christopheru Cavolimu, nejvyššímu velitel NATO v Evropě, jednat rychleji a koordinovaně s východními členy aliance.

Přestože je NATO jednotné ve své snaze posílit obranu, liší se vnímání hrozby mezi Evropou a Spojenými státy. Podle evropských představitelů Bílý dům stále plně nechápe vážnost ruského nebezpečí. Někteří varují, že Vladimir Putin vnímá Evropu jako slabou a může se pokusit „otestovat“ reakci aliance během tří až pěti let.

Z toho důvodu NATO nyní přechází od obecných závazků k přesně definovaným cílům schopností – od protivzdušné obrany přes bojová letadla a tanky až po logistiku a personál. Členské státy by měly vynakládat 3,5 % HDP na obranu, z toho 1,5 % na infrastrukturu, jako jsou silnice, energie a průmyslová výroba. Vyšší důraz bude kladen i na vesmírné kapacity.

Nové výdajové cíle jsou vnímány jako vítězství bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na Evropu, aby více investovala do vlastní obrany. Ačkoliv evropští lídři zdůrazňují, že chtějí zůstat spojenci USA, roste i tlak na posilování vlastního obranného průmyslu.

Minulá vyjádření Trumpa o možné redukci americké vojenské přítomnosti v Evropě nebo oslabení jaderného deštníku vedla k úvahám o větším spoléhání se na francouzský jaderný arzenál. Oficiální představitelé NATO však ujišťují, že americký závazek k obraně Evropy zůstává pevný.

Napětí vyvolala i událost z března, kdy Spojené státy krátce přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou a zabránily Evropanům v jejich nákupu od amerických firem. Ačkoliv byl výpadek rychle napraven, podle některých evropských představitelů to výrazně narušilo důvěru ve spolehlivost amerických zbraní a služeb.

Přesto podle pozorovatelů vzniká nová dohoda: NATO musí masivně investovat do vlastních obranných schopností, Spojené státy zůstanou jaderným garantem, ale evropské výdaje na americké technologie porostou.

Podle náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky je současná situace nejnebezpečnější od konce studené války právě proto, že Rusko může nesprávně odhadnout sílu Evropy. „Není pravda, že je Evropa slabá, ale pokud tomu Moskva začne věřit, zvyšuje to riziko fatálního omylu,“ varoval.

Jak podotkl nejmenovaný evropský vojenský činitel: „Pokud splníme své plány, Rusko zaplatí vysokou cenu. Ale zlomovým bodem bude Ukrajina. Putin tam uvízl a jeho představa o rychlém vítězství je iluzí.“