NATO nasadilo do vzdušného prostoru Polska letadla AWACS

NATO chce tímto krokem posílit svou přítomnost v regionu a zároveň takto dohlížet na ruskou vojenskou aktivitu.

"Oficiálně se všechny shromážděné zpravodajské informace posílají jen do zemí NATO, ale každý ví, že některé z těchto zemí rychle sdílejí informace s Ukrajinou, což jí umožňuje čelit příchozím útokům. Údaje západních zpravodajských služeb nabízejí Ukrajině možnost reagovat o něco rychleji," řekl pro

UK Defense Journal bývalý důstojník RAF, který si přál zůstat v anonymitě. v blízkosti hranic členských zemí NATO.

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko už dříve vyzvaly Evropskou unii, aby vybudovala obrannou linii podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Cílem je ochrana EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy.

O této výzvě informovala agentura Reuters, která se odvolala na dopis představitelů těchto čtyř zemí, zaslaný před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu. Tyto čtyři státy jsou jedinými zeměmi EU, které sdílejí hranice s Ruskem nebo Běloruskem.

V dopise představitelé uvedli, že vybudování obranné infrastruktury na vnější hranici EU s Ruskem a Běloruskem je nutné k zajištění ochrany před vojenskými a hybridními hrozbami. Tento projekt by měl být koordinován s NATO. Hybridní hrozby zahrnují kombinaci vojenských a nevojenských prostředků, jako jsou dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.

Představitelé těchto čtyř zemí zdůraznili, že projekt vyžaduje finanční podporu všech členských států EU. Někteří unijní diplomaté odhadují náklady na vybudování obranné linie na 700 km dlouhé hranici EU s Ruskem a Běloruskem na přibližně 2,5 miliardy eur.

Investice do obrany a jejich financování budou jedním z hlavních témat dvoudenního summitu vedoucích představitelů EU v Bruselu.

Polsko už dříve oznámilo plány na posílení a opevnění svých hranic s Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad s cílem odradit případného agresora. Informovala o tom agentura AP.

Podle polského ministerstva obrany bude systém na hranicích součástí regionální obranné infrastruktury, kterou Polsko buduje ve spolupráci s pobaltskými zeměmi Litvou, Lotyšskem a Estonskem, které také leží na východním křídle NATO.

Projekt Východní štít "výrazně posílí odolnost země vůči vojenským hrozbám z východu, omezí mobilitu vojsk protivníka a zároveň poskytne výhodu polským jednotkám a civilistům," vysvětlilo ministerstvo obrany.

Polská vláda tento měsíc oznámila, že na posílení svých východních hranic s Běloruskem a Kaliningradem vyčlení více než 2,3 miliardy eur. Polský premiér Donald Tusk minulý týden obvinil Rusko z pokusů o propašování tisíců migrantů z Afriky do Evropy.

Od léta 2021 překročily nebo se pokusily překročit hranici mezi Běloruskem a Polskem tisíce migrantů, zejména z Blízkého východu. Varšava a západní země tvrdí, že tento příliv migrantů organizují Minsk a Moskva v rámci "hybridního" útoku s cílem destabilizovat EU.

Aby zastavila příliv migrantů, postavila předchozí polská vláda v roce 2022 na hranicích s Běloruskem pět metrů vysoký plot vybavený kamerami a pohybovými senzory, připomíná AFP. Kabinet Donalda Tuska trvá na tom, že tato opatření je třeba posílit.

Polsko už dříve uvedlo, že se chystá investovat devět miliard zlotých (přibližně 58 miliard korun) do zlepšení bezpečnostních opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to premiér Donald Tusk. Varšava plánuje i výstavbu opevnění. 

Tusk v polovině května představil plán zlepšení obrany asi čtyřsetkilometrové hranice s oběma zeměmi, informovala polská média. Projekt se nazývá Východní štít a jeho cílem je dosáhnout odstrašení potenciálního agresora. 

"Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne," uvedl polský premiér.

Práce na "Východním štítu" už podle Tuska začaly, další podrobnosti novinářům pro tuto chvíli neprozradil. 

Varšava již v uplynulých letech zvýšila investice do obranyschopnosti, přičemž přezbrojování polské armády se ještě urychlilo poté, co Rusko v únoru 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která s Polskem rovněž sdílí hranici.