NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Summit, jenž se uskuteční ve středu v Haagu, má oficiálně stvrdit nový výdajový rámec, který přináší výrazný odklon od dosavadního cíle 2 % HDP. Ten sice mnohé země ani dosud nenaplňovaly, ale vzhledem k rostoucímu napětí s Ruskem a pokračující válce na Ukrajině roste tlak na výraznější zbrojní investice. Středem pozornosti se v závěrečných dnech příprav stalo Španělsko, jehož premiér Pedro Sánchez žádal zvláštní status kvůli obavám z negativních dopadů na sociální výdaje.

Sánchez ve čtvrtek vznesl požadavek, aby Španělsko nebylo vázáno přímým závazkem vydávat 5 % HDP na obranu. Po intenzivních jednáních se mu nakonec podařilo prosadit změnu formulace v závěrečném textu: namísto „zavazujeme se“ bude dokument obsahovat větu „spojenci se zavazují“. Tato změna umožní Madridu větší flexibilitu a zachování nižších výdajů, pokud bude naplňovat kapacitní cíle stanovené aliancí 5. června.

„Je to úspěch, který nám umožní splnit naše závazky vůči NATO a zároveň si zachovat jednotu bez nutnosti zvyšovat obranné výdaje na 5 % HDP,“ uvedl Sánchez ve svém nedělním prohlášení. Doplnil, že Španělsko plánuje vydávat 2,1 % HDP na obranu, přičemž investice budou směřovat do personálu, vybavení a infrastruktury, které NATO požaduje k čelení hrozbám.

Tento přístup potvrdil i generální tajemník NATO Mark Rutte, který Sánchezovi zaslal osobní ujištění: „Potvrzuji, že dohoda na nadcházejícím summitu NATO poskytne Španělsku flexibilitu určit si vlastní suverénní cestu k dosažení kapacitních cílů a každoročních zdrojů jako podílu na HDP.“ Doplnil, že vývoj výdajů bude aliance znovu hodnotit v roce 2029.

Nový plán počítá s tím, že členské státy budou od roku 2035 vydávat 3,5 % HDP na tzv. „tvrdou obranu“, což zahrnuje výdaje na zbraně, vojenský personál a základní infrastrukturu. Dalších 1,5 % má směřovat do obranných investic, jako je kybernetická bezpečnost či vojenská mobilita.

Zajímavostí je, že samotné Spojené státy nebudou podle Donalda Trumpa k tomuto cíli vázány. Prezident však zároveň trvá na tom, aby evropští spojenci přestali „parazitovat“ na americké vojenské ochraně a přispívali rovnocenně.

Dosažení cíle do roku 2035 představuje kompromis mezi státy, jako je Itálie nebo Velká Británie, které chtěly delší přechodné období kvůli obavám z dopadů na veřejné finance, a zeměmi sousedícími s Ruskem, které prosazovaly rychlejší termín – nejlépe do roku 2030. Samotný Mark Rutte původně navrhoval kompromisní datum roku 2032.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí NATO musí být přijímána konsensem, měl Madrid fakticky právo veta. Sánchez nicméně odmítl, že by Španělsko nějak podrývalo jednotu aliance. Podle něj je zvýšení výdajů „nepřiměřené a zbytečné“, protože by mohlo negativně ovlivnit sociální soudržnost a veřejné služby v zemi.

Rozhodnutí je důležité nejen jako gesto solidarity uvnitř aliance, ale i jako odpověď na stále agresivnější politiku Ruska a rostoucí globální nestabilitu. Zda se skutečně podaří do roku 2035 dostat evropské armády na požadovanou úroveň a současně udržet ekonomickou rovnováhu, ukáže až čas.