Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Terénní data z nasazení na Ukrajině však ukazují, že drony fungují mnohem hůře, než se očekávalo. Podle interních informací německého ministerstva obrany, které získal server Politico, zasáhly tyto stroje své cíle pouze v jedné třetině případů. Většina selhání navíc nebyla způsobena ruskými protiopatřeními, ale technickými problémy, jako je nestabilní přenos videa, omezení při vyhledávání cílů a nepružné senzorové systémy.

Společnost Helsing, která sídlí v Mnichově a specializuje se na vojenské systémy s umělou inteligencí, přitom veřejně vyzdvihuje nasazení svých dronů HX-2 jako důkaz jejich spolehlivosti. Na svých webových stránkách uvádí, že systém byl úspěšně otestován v přední linii a vykazuje zdokumentovaný výkon. Firma dodává, že při testech v Německu, Británii nebo Keni dosahovaly drony úspěšnosti zásahu blízké sto procentům.

Realita z ukrajinského bojiště je však odlišná a úspěšnost tam dosahuje pouhých 36 procent. To znamená, že dron zasáhl cíl jen v pěti ze čtrnácti nasazení. Helsing se brání tím, že dostupný soubor dat z Ukrajiny je velmi omezený, protože na frontě bylo zatím nasazeno jen nízké dvouciferné množství kusů. Podle firmy je takový vzorek statisticky nespolehlivý a nižší úspěšnost v reálných bojových podmínkách není neobvyklá.

Data z Ukrajiny naznačují riziko, že by se německé zbrojení mohlo opět vydat cestou drahého hardwaru, který v terénu selhává. V minulosti se Bundeswehr potýkal s podobnými problémy, kvůli nimž zůstávaly stíhačky na zemi a vrtulníky byly neschopné letu. Německé ministerstvo obrany nyní tyto poznatky z Ukrajiny zahrnuje do svého interního posouzení celého nákupu, i když se k věci oficiálně odmítá vyjádřit.

Vláda plánuje pořídit celkem 4 350 těchto bezpilotních letounů, včetně simulátorů a výcvikového vybavení. Celý kontrakt je koncipován jako rámcová dohoda, která umožňuje v budoucnu dokoupit až 20 000 dalších kusů, takže celkový rozsah zakázky může výrazně vzrůst. Společnost Helsing obhajuje cenu s tím, že jde o jednu z nejkonkurenceschopnějších nabídek na trhu, která zahrnuje nejen hardware, ale i software a podporu.

Německý parlament musí schválit všechny vojenské zakázky přesahující 25 milionů eur a rozhodnutí se očekává do konce února. Zákonodárci tak stojí před dilematem, jak vyvážit naléhavou vojenskou potřebu s údaji o reálném výkonu systému, který je sice prezentován jako připravený k sériové výrobě, ale v aktivní válečné zóně vykazuje značné nedostatky. Německo navíc zvažuje rozdělení zakázky mezi více dodavatelů, aby snížilo závislost na jediné firmě.