Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli pověří sestavením izraelské vlády bývalého premiéra Benjamina Netanjahua. Oznámila to prezidentská kancelář po konzultacích hlavy státu s parlamentními stranami. Netanjahuova strana Likud vyhrála parlamentní volby na začátku listopadu a má šanci na parlamentní většinu s náboženskými a krajně pravicovými stranami, napsala agentura AFP.
Podle prezidentské kanceláře zástupci stran, které mají v izraelském parlamentu 64 ze 120 křesel, doporučili prezidentovi, aby Netanjahuovi dal šanci sestavit vládu. Udané číslo odpovídá počtu zákonodárců za Likud a další pravicové strany, o kterých se už před volbami hovořilo jako o Netanjahuových spojencích. Nynějšímu premiérovi Jairovi Lapidovi se dostalo podpory od 28 poslanců.
Netanjahuova strana Likud ve volbách získala 32 parlamentních křesel. Centristické strany premiéra Jaira Lapida a ministra obrany Bennyho Gance skončí nejspíš v opozici. Oba odmítají s Netanjahuem spolupracovat mimo jiné proto, že je souzen za korupci. Netanjahu vinu odmítá.
Během čtvrtečního jednání Herzog řekl lídrovi třetí nejsilnější parlamentní strany Náboženský sionismu (RZ) Itmarovi Ben Gvirovi, že jeho organizace vzbuzuje obavy v muslimském světě ohledně postoje k Arabům či přístupu k jeruzalémské Chrámové hoře. RZ by chtěla změnit pravidla vstupu na toto posvátné místo muslimů i židů. Ben Gvir, jehož strana se zřejmě stane druhou nejsilnější vládni silou, odpověděl, že není rasista a vnímá fakt, že Chrámová hora je posvátným místem i pro další náboženství.
Ben Gvir čelí také kritice za účast na čtvrteční akci k poctě rasistického a extremistického rabína Meira Kahaneho. Rabínova skupina je v Izraeli zakázaná a nachází se na americkém seznamu teroristických organizací. "Účastnit se oslav teroristické organizace je hnusné. Pro to nejsou jiná slova," uvedl mluvčí americké diplomacie Ned Price. Podle tisku se Ben Gvir chce stát v nové vládě ministrem vnitra.
Na sestavení vlády bude mít Netanjahu nejprve 28 dní. Lhůtu lze prodloužit o dalších 14 dní. Pokud se mu podaří kabinet sestavit, tak se vrátí do čela vlády po zhruba roce a půl.
Související
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák