Netanjahu mění strategii. I přesto, že Hamás schválil příměří

I přes to, že Hamás přijal návrh na příměří, Izrael zatím nereagoval. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že nařídil „okamžitá jednání“ o propuštění rukojmích a ukončení války za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Toto ticho a posun ve strategii vyvolávají zmatek u zprostředkovatelů i rodin rukojmích.

Po osmnácti měsících, kdy Netanjahu souhlasil pouze s částečnými dohodami o příměří, nyní požaduje komplexní dohodu, která by zajistila propuštění všech rukojmích a ukončila válku podle izraelských podmínek. Tento obrat přichází ve stejnou dobu, kdy premiér zrychluje plány na masivní vojenskou operaci v Gaze. Izrael tak uplatňuje dvojí strategii – vyjednávání a zároveň válku, aby porazil Hamás.

Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že nařídil svému týmu, aby okamžitě zahájil jednání o návratu rukojmích a ukončení války. Záměrně se však nezmínil o návrhu, který je momentálně na stole. Ten počítá s dočasným příměřím výměnou za propuštění poloviny rukojmích. Izrael se domnívá, že ústupky Hamásu jsou důsledkem hrozby nadcházející ofenzivy v Gaze. Izraelští představitelé věří, že obnovený vojenský tlak donutí Hamás přijmout izraelské podmínky pro ukončení války.

Netanjahu nevysvětlil, co vedlo k tomuto dramatickému posunu od částečného k komplexnímu rámci vyjednávání. Jeho dvojznačné výroky mátnou mnoho Izraelců i lidí v zahraničí, protože po roce a půl vláda odmítala ukončení války a souhlasila pouze s postupnými a částečnými dohodami o příměří. Nyní se však soustředí pouze na komplexní dohodu a zdráhá se odpovědět na poslední návrh zprostředkovatelů, který Hamás přijal.

Podle vysoce postavených izraelských zdrojů není odpověď na Netanjahuovu novou vyjednávací strategii v Jeruzalémě, ale ve Washingtonu. Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech veřejně vyjádřil explicitní podporu pro obnovený izraelský útok v Gaze a přijal izraelskou rétoriku, jejímž cílem je zničit Hamás, místo aby usiloval o dočasné příměří.

Dle jednoho vysoce postaveného izraelského zdroje serveru CNN ztratil Trump po posledním kole jednání v červenci trpělivost. Nevěří, že Hamás chce skutečnou dohodu. To potvrdil i Trump, když řekl novinářům, že Hamás nechtěl dohodu a že si myslí, že chce zemřít. Krátce po těchto komentářích se Netanjahuův úřad přesunul k přístupu „všechno, nebo nic“ a začal požadovat komplexní dohodu.

Na posledním jednání bezpečnostního kabinetu, na kterém vláda schválila rozhodnutí o rozšíření operace v Gaze, bylo stanoveno pět podmínek pro ukončení války. Mezi nimi odzbrojení Hamásu, propuštění všech rukojmích, demilitarizace Gazy při zachování izraelské bezpečnostní kontroly a zřízení alternativní civilní správy. Hamás však trvá na tom, že se nikdy neodzbrojí. Izraelští analytici tvrdí, že Netanjahuova dvojí hra je politickou taktikou, jak si koupit čas. Prodlužuje válku a jeho vlastní vládu.

Novinář Chaim Levinson řekl CNN, že Netanjahu si je plně vědom toho, že Hamás nikdy nepřijme jeho podmínky. A to je přesně to, o co mu jde. Netanjahu požaduje plnou izraelskou kontrolu nad Gazou po válce, a to je situace, ve které by si Izrael ponechal právo provádět útoky v Gaze. Podle Levinsona by v takových podmínkách nikdo do Gazy neinvestoval, protože by území zůstalo uvězněné v neustálém konfliktu.

Přestože průzkumy ukazují, že většina izraelské veřejnosti by podpořila jakoukoli dohodu, která by přivedla rukojmí domů, Netanjahuovi krajně pravicoví koaliční partneři jsou proti jakémukoli příměří a hrozí rozpadem jeho vlády. Z tohoto důvodu byly všechny dosavadní dohody o rukojmích navrženy jako postupné. To Netanjahuovi umožnilo slíbit koaličním partnerům, že válka bude nakonec pokračovat.

Napětí mezi vládou a rodinami rukojmích v Gaze eskalovalo. Rodiny, které zintenzivnily veřejný tlak od schválení ofenzivy v Gaze, obviňují vládu, že obětuje rukojmí tím, že oddaluje dohodu. Matka jednoho z rukojmích Einav Zangaukerová na demonstraci obvinila Netanjahua, že torpéduje jednání. Řekla, že klade nesplnitelné podmínky pro ukončení války a povede vojáky do smrtelných pastí.

Netanjahuův úřad se snaží odrazit veřejnou kritiku. Novinářům o víkendu řekli, že premiér vyšle vyjednávací tým, jakmile bude stanoveno místo konání rozhovorů. Ovšem bez vybraného místa a s americkým týmem zaměstnaným Ukrajinou a Ruskem může Netanjahu pokračovat ve své dvojí strategii. 

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Pásmo Gazy Izrael

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 10 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy