Netanjahu představil Knesetu novou izraelskou vládu a získal důvěru

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Při dnešním hlasování ji podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin.

Hlasování o důvěře následovalo po vystoupení Netanjahua, který parlamentu představil program a složení svého týmu, po projevu končícího premiéra Jaira Lapida, který odchází do opozice, a po vyjádření zástupců jednotlivých frakcí. Kneset zároveň do svého čela zvolil nového předsedu. Stal se jím bývalý ministr veřejné bezpečnosti Amir Ohana, který je v Izraeli prvním otevřeně homosexuálním politikem v podobně vysoké funkci. Pro poslance Netanjahuova Likudu zvedlo ruku rovněž 63 poslanců.

Netanjahu dnes mimo jiné oznámil jmenování bývalého ministra zpravodajských služeb Eliho Cohena do čela ministerstva zahraničních věcí. Joav Galant, vysoký důstojník a bývalý vojenský poradce premiéra Ariela Šarona, se stane ministrem obrany. Oba jsou členy strany Likud. Novým ministrem financí bude šéf strany Náboženský sionismus (RZ) Becalel Smotrič.

Úkolem vlády bude "zmařit snahy Íránu o vybudování jaderného arzenálu, zajistit vojenskou převahu Izraele v regionu a zároveň rozšířit okruh míru" s arabskými zeměmi, prohlásil Netanjahu. Nový kabinet se rovněž zavázal pokračovat v rozšiřování osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, poskytovat masivní dotace ultraortodoxním židům či prosadit kontroverzní reformu soudnictví.

S ohledem na plán rozšiřování židovských osad a vzrůstající násilí na Západním břehu zhoršil nástup nové Netanjahuovy vlády již tak chmurné vyhlídky Palestinců na vznik samostatného státu, poznamenala agentura Reuters.

Po Netanjahuově projevu promluvil končící premiér Lapid. Prohlásil, že nové vládě zemi předává "ve skvělé kondici, se silnou ekonomikou, s posílenými obrannými schopnostmi a silným odstrašením a s jedním z dosud nejlepších postavení ve světě". "Pokuste se to nezničit. Brzy se vrátíme," vzkázal nastupujícímu kabinetu předseda centristické strany Ješ atid (Budoucnost existuje).

Americký prezident Joe Biden v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se na spolupráci s "přítelem" Netanjahuem těší. Řešit s ním chce například "hrozby ze strany Íránu". Zopakoval také, že Spojené státy pod jeho vedením budou dále usilovat o dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V narážce na chystané rozšiřování židovských osad na Západním břehu, které Palestinci i většina mezinárodního společenství považují za nelegální, Biden uvedl, že USA "budou vystupovat proti politikám, které ohrožují životaschopnost (dvoustátního řešení) nebo jsou v rozporu s našimi společnými zájmy a hodnotami".

K návratu do čela izraelské vlády pogratuloval Netanjahuovi v telegramu zveřejněném Kremlem také ruský prezident Vladimir Putin, který zároveň vyjádřil přání posílit spolupráci s Izraelem. O Izraeli se spekuluje jako o možném prostředníkovi mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Židovský stát poskytl Kyjevu humanitární pomoc a vybavení, jako jsou helmy či ochranné vesty, nevyhověl však jeho žádostem o technologie protivzdušné obrany. Patrně se tak rozhodl ze strategických důvodů, jelikož chce pokračovat v operacích v Sýrii, jejichž cílem je zabránit zakořenění íránských sil v blízkosti Izraele. V této věci se přitom vojensky musí koordinovat s Ruskem, které kontroluje velkou část syrského vzdušného prostoru.

Spolu s Netanjahuovým Likudem a tříčlennou koalicí kolem strany Náboženský sionismus jsou členem nového kabinetu také dvě ultraortodoxní uskupení - Šas Arjeho Deriho a Jednotný judaismus tóry Jicchaka Goldknopfa.

Začátkem tohoto týdne dva členové strany Náboženský sionismus prohlásili, že budou prosazovat novelu antidiskriminačního zákona, která by umožnila lékařům či podnikatelům odmítnout ošetření či obsloužení členů komunity LGBT+, pokud by to odporovalo jejich náboženskému přesvědčení. V obavách z možné diskriminace menšin dnes podle agentury AP před parlamentem mávalo několik tisíc demonstrantů izraelskými a duhovými vlajkami a skandovalo: "Nechceme fašisty v Knesetu!"

Třiasedmdesátiletý Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v zemi. Nyní zahajuje šesté funkční období a pokračuje tak ve více než desetileté dominanci v izraelské politice. Funkci zastával v letech 1996 až 1999 a 2009 až 2021. Loni byl po čtyřech patových volbách sesazen z funkce koalicí osmi stran, které se sjednotily výhradně v odporu proti jeho vládnutí.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy