Neuspěl Guterres ani Erdogan. Obilná dohoda zítra končí, Putin podnítí globální potravinovou krizi

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května. Současná platnost dohody by měla skončit v pondělí 17. července. A podle všeho také na popud Ruska skončí.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl v telefonickém hovoru se svým africkým protějškem Cyrilem Ramaphosou, že pro prodloužení černomořské obilné dohody neexistuje ze strany Ruska žádný důvod. Putin podle Reuters zdůraznil, že nejsou splněny všechny náležitosti ohledně vývozu ruských potravin a hnojiv.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

S Putinem nehnul Guterres ani Erdogan

Přesvědčit Putina k prodloužení obilné dohody se přitom snažili mnozí. Podle Reuters navrhl generální tajemník OSN António Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažuje připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Neuspěl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který sice v pátek oznámil, že se s Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Kreml ale následně uvedl, že Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení ohledně dohody.

"Dohadujeme se na prodloužení černomořského obilného koridoru a připravujeme se na srpnové setkání s Putinem," uvedl Erdogan. Podle Moscow Times se oba státníci setkali a hovořili o této záležitosti, ale turecký prezident nespecifikoval, kdy k tomuto rozhovoru došlo. "Mluvili jsme o tomto tématu, ale nevydali jsme žádné oficiální prohlášení," zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Erdoganova slova.

Co bude, pokud dohoda skončí? 

Ruské ministerstvo zahraničí v minulosti několikrát pohrozilo, že neprodlouží černomořskou obilnou dohodu, pokud nebudou splněny podmínky Moskvy. K podobným výhrůžkám sahá Moskva opakovaně, vždy ale nakonec dohodu prodloužilo.

Pokud by k tomu však nyní na poslední chvíli nedošlo, řadu zem světa čeká nejistota. Vzhledem k tomu, že Ukrajina patří mezi největší světové vývozce zemědělských produktů, sílily obavy, že ceny potravin prudce vzrostou a nejchudší země budou trpět hladem.

Osud dohody ale byl v minulosti už několikrát nejistý a Ukrajina proto hledala alternativní způsoby přepravy obilí s tím, že pokud nebude dohoda prodloužena, nepůjde o "apokalyptický scénář", avizoval v květnu ministr zemědělství Mykola Solskyj.

"Nepředpokládáme žádný apokalyptický scénář. Ukrajinští zemědělci a ukrajinští obchodníci ukázali, že toho dokáží mohou hodně, a může být vytvořena řada (vývozních) cest," uvedl podle Reuters. Ukrajina už nyní vyváží obilí přes přístavy na Dunaji a již dříve uvedla, že má životaschopnou alternativní exportní trasu.