Ničivé pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii už si vyžádalo více než 33.000 lidských životů. Počet dosud zjištěných obětí katastrofy se zvýšil, když turecký Úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) dnes informoval o 29.605 mrtvých. V Sýrii zemětřesení podle poslední bilance nepřežilo více než 3500 lidí. Sýrie ale od pátku neoznámila aktualizovaný počet mrtvých, takže bilance bude pravděpodobně vyšší, uvedla stanice BBC.
Zemětřesení o síle 7,8 stupně a stovky následných otřesů zasáhly v pondělí jih Turecka a severozápad Sýrie. Přírodní katastrofa srovnala se zemí nespočet budov. Záchranáři i za mezinárodní pomoci stále prohledávají trosky domů. Záchranáři z České republiky dosud v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 34 mrtvých, zachránili dva přeživší a asistovali kolegům z jiného týmu při záchraně jedné ženy.
I šest dní po otřesech záchranáři nacházeli přeživší. Dnes podle agentury Reuters vyprostili z trosek zřícených budov několik živých lidí včetně dětí v provincii Hatay. Bylo mezi nimi batole, desetiletá dívka a otec s pětiletou dcerou. Turecká média také informovala o záchraně třináctiletého chlapce v Gaziantepu. "Jsi zázrak," řekli o něm záchranáři. Naděje na záchranu dalších lidí ale s postupujícím časem rychle klesají.
Šest dní po zemětřesení se smutek mění v hněv a napětí kvůli pocitu, že reakce na katastrofu byla neefektivní, nespravedlivá a nepřiměřená. Mnozí lidé v Turecku podle agentury AP vyjadřují frustraci z toho, že záchranné práce jsou pomalé. Někteří - zejména v provincii Hatay poblíž hranic se Sýrií - se zlobí, že turecká vláda poskytla pomoc regionu pozdě. Domnívají se, že za tím jsou politické a náboženské důvody. Nejsou ale žádné důkazy o tom, že by byl region přehlížen ze sektářských důvodů.
Prezident Recep Tayyip Erdogan připustil problémy, například obtíže s doručováním pomoci. Situaci se ale podle něj povedlo dostat pod kontrolu. Zároveň odmítl obvinění z nedostatečné pomoci.
V posledních dnech se dostala do centra pozornosti bezpečnost v oblasti zasažené zemětřesením. Objevily se zprávy o rabování, v sobotu rakouská armáda a německé záchranné organizace pozastavily práce. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost záchranářů. Příslušníci rakouské specializované jednotky mezitím podle agentury APA záchranné práce zčásti obnovili, a to pod ochranou turecké armády.
V Sýrii pátrání a humanitární pomoc komplikuje složitá vnitropolitická a bezpečnostní situace. Obtížný je přístup zejména do regionů pod kontrolou povstaleckých skupin na severozápadě země. Do této oblasti se dostalo jen málo pomoci, protože frontové linie dělící povstalecká území s vládou kontrolovanou částí země jsou uzavřeny a s Tureckem ji spojuje pouze jeden hraniční přechod.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
Turecko , Sýrie , Zemětřesení
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák