Nové napětí kolem jaderné elektrárny na Ukrajině. Ani experti netuší, co se může dít

K provozu chladícího a bezpečnostních systémů slouží nouzové generátory již od úterního odpoledne, kdy došlo k přerušení posledního z externích zdrojů napájení na ruské straně. Není přitom známo, zda a kdy dojde k nápravě této situace. 

Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu označil nastalou situaci za hluboce znepokojující. Ve čtvrtek se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale ke zlepšení situace v Záporožské jaderné elektrárně to nepřispělo. 

Západní experti i ukrajinští představitelé se obávají, že Kreml řízeně vytváří krizi, aby upevnil svou moc nad elektrárnou, která je největším zařízením svého druhu na evropském kontinentu. Rusové se podle pozorovatelů chtějí pokusit o spuštění nejméně jednoho z reaktorů. Navzdory válečnému stavu na Ukrajině. 

"Rusko využívá jadernou elektrárnu jako vyjednávací nástroj," prohlásil podle deníku jeden z ukrajinských činitelů. Odborník z organizace Greenpeace podotkl, že ruská okupace se dostává do "kritické a potenciálně katastrofální fáze". 

Evropští regulátoři dokázali při testech po jaderné katastrofě v japonské elektrárně Fukušima, že jaderná elektrárna by měla být schopná fungovat bez externích zdrojů energie po dobu 72 hodin. Nikdo však neví, co může následovat po uplynutí třídenního období. Proto vyvolává současná situace na Ukrajině obavy. 

Záporožská elektrárna má šest bloků a výkon 6000 megawattů a je od prvních dnů ruské invaze, která vypukla 24. února 2022, pod kontrolou ruských jednotek. Jde o nejvýkonnější zařízení svého druhu v Evropě. Elektrárna se během konfliktu opakovaně stala terčem ostřelování, ze kterého se navzájem obviňovaly obě strany. 

Na území dnešní Ukrajiny se ještě za dob Sovětského svazu stala nejhorší jaderná havárie v historii lidstva. 26. dubna 1986 došlo k přehřátí, protavení a výbuchu čtvrtého reaktoru Černobylské jaderné elektrárny.