Palestinské militantní hnutí Hamás v úterý oznámilo, že jeho novým politickým vůdcem se stal Jahjá Sinvár, který dosud vedl hnutí v Pásmu Gazy. Uvedl to server Times of Israel.
Nahradil Ismáila Haníju, jenž byl 31. července zabit v Teheránu při útoku, který je připisován Izraeli. Informovala o tom agentura Reuters na základě prohlášení Hamásu.
Sinvár je považován za hlavního organizátora útoku Hamásu a dalších palestinských skupin na Izrael ze 7. října 2023. Tento útok si vyžádal stovky mrtvých a zraněných a vedl k izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem při této operaci dosud zahynulo nejméně 39.653 lidí, převážně civilistů.
Krátce po oznámení o Sinvárově jmenování ozbrojené křídlo Hamásu, Brigády Izzaddína Kasáma, informovalo o odpálení raket z Pásma Gazy na Izrael.
Předchozí politický vůdce Hamásu, Haníja, byl zabit při návštěvě Teheránu, kam přicestoval na inauguraci nového íránského prezidenta. Hamás z tohoto útoku obvinil Izrael a USA a slíbil odvetu.
Izrael se k zabití Haníji dosud oficiálně nevyjádřil. Podle deníku The Jerusalem Post ministři izraelské vlády dostali pokyn, aby se k této záležitosti nevyjadřovali.
Sinvár je prominentní palestinský vůdce a politický představitel hnutí Hamás. Narodil se v roce 1962 v uprchlickém táboře v Chán Júnis v Pásmu Gazy. Sinvár je jedním ze zakladatelů vojenského křídla Hamásu, Brigád Izzaddína Kasáma, a je známý svou tvrdou a nekompromisní linií vůči Izraeli.
Sinvár byl v roce 1988 zatčen a odsouzen k doživotnímu vězení v Izraeli za svou roli v teroristických aktivitách a za zabití palestinských kolaborantů. V roce 2011 byl propuštěn v rámci výměny vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita.
Po svém propuštění rychle stoupal v hierarchii Hamásu a v roce 2017 se stal nejvyšším vůdcem hnutí v Pásmu Gazy. Je považován za jednoho z nejvlivnějších a nejmocnějších lídrů Hamásu, známého svým tvrdým postojem a vojenskými schopnostmi.
Sinvár je rovněž považován za hlavního organizátora a strůjce několika velkých útoků proti Izraeli, včetně toho z 7. října 2023, který vedl k masivní izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Jeho politické a vojenské aktivity ho činí jednou z klíčových postav v palestinském odporu proti izraelské okupaci.
Související
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková