Obraz totální zkázy. Povodně v Libyi způsobené změnami počasí mají přes 5000 mrtvých, 10 tisíc lidí se pohřešuje

Stále pokračují záchranné operace a vysvobozování těl osob, které zahynuly při záplavách, uvedl mluvčí ministerstva vnitra libyjské vlády sídlící na východě země Tarek al-Kharraz. Dodal, že záplavy zničily nebo spláchly do moře čtvrtinu východolibyjského města Darná, které bylo po ničivé bouři Daniel nejvíce zasaženo záplavami. Během bouře se tam protrhly dvě přehrady.

Až 10 tisíc lidí se ale pohřešuje, oznámili zástupci Červeného kříže, kteří varovali, že počet obětí může dál stoupat. Místní úřady původně odhadly, že ve městě Darná na východě země mohlo přijít o život až dva tisíce lidí, uvedl server Euronews.

Bouře Daniel zasáhla v noci na neděli východní pobřeží Libye. Kromě Darná řádila také ve městech Džabal al-Achdar či Benghází, kde byl vyhlášen zákaz nočního vycházení a na několik dní se uzavřely školy.

V pondělí večer pak bylo potvrzeno jen 61 obětí, jenže počty nereflektovaly situaci v nedostupném Darná. Videa od místních obyvatel zachycují velkou devastaci. Z povrchu zemského zmizely celé rezidenční oblasti v okolí řeky, částečně se zhroutily i některé vícepatrové budovy. 

Příbuzní lidí, kteří žili ve zničeném městě, řekli CNN, že byli zděšeni poté, co viděli videa se záplavami. Jejich rodinní příslušníci jim o nich údajně nic řekli. 

"Opravdu se o ně bojím. Mám dva bratrance, kteří žijí v Darná. Zdá se, že veškerá komunikace je mimo provoz a já nevím, jestli jsou v tuto chvíli naživu. Je velmi děsivé sledovat videa vycházející z Darná. Všichni jsme vyděšení," řekla serveru Palestinka Ayah.

OSN začala mobilizovat pomoc

Organizace spojených národů začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.

OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou. 

V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.

Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.

Další v řadě klimatických katastrof

Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.

Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.

"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu. 

Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety. 

Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.

Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.

Bez globálního oteplování by rekordy nepadaly

Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se ale mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bylo možná to nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru. 

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.

"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.

"Intenzita těchto událostí bude i nadále narůstat a svět se musí připravit na intenzivnější vlny veder," řekl John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra. Dodal, že počet vleklých a simultánních veder na severní polokouli vzrostl od 80. let šestkrát. "Tento trend nevykazuje žádné známky klesajícího trendu," řekl a varoval, že pokračující vlny veder "budou mít docela vážné dopady na lidské zdraví a živobytí".