Obraz totální zkázy. Povodně v Libyi způsobené změnami počasí mají přes 5000 mrtvých, 10 tisíc lidí se pohřešuje

Počet obětí ničivých záplav na východě Libye se podle CNN zvýšil na přibližně 5200 mrtvých. Uvedl to v úterý mluvčí ministerstva vnitra jedné ze dvou soupeřících vlád země. Libyjské záchranné služby dříve informovalo o nejméně 2300 mrtvých, uvedl server BBC.

Stále pokračují záchranné operace a vysvobozování těl osob, které zahynuly při záplavách, uvedl mluvčí ministerstva vnitra libyjské vlády sídlící na východě země Tarek al-Kharraz. Dodal, že záplavy zničily nebo spláchly do moře čtvrtinu východolibyjského města Darná, které bylo po ničivé bouři Daniel nejvíce zasaženo záplavami. Během bouře se tam protrhly dvě přehrady.

Až 10 tisíc lidí se ale pohřešuje, oznámili zástupci Červeného kříže, kteří varovali, že počet obětí může dál stoupat. Místní úřady původně odhadly, že ve městě Darná na východě země mohlo přijít o život až dva tisíce lidí, uvedl server Euronews.

Bouře Daniel zasáhla v noci na neděli východní pobřeží Libye. Kromě Darná řádila také ve městech Džabal al-Achdar či Benghází, kde byl vyhlášen zákaz nočního vycházení a na několik dní se uzavřely školy.

V pondělí večer pak bylo potvrzeno jen 61 obětí, jenže počty nereflektovaly situaci v nedostupném Darná. Videa od místních obyvatel zachycují velkou devastaci. Z povrchu zemského zmizely celé rezidenční oblasti v okolí řeky, částečně se zhroutily i některé vícepatrové budovy. 

Příbuzní lidí, kteří žili ve zničeném městě, řekli CNN, že byli zděšeni poté, co viděli videa se záplavami. Jejich rodinní příslušníci jim o nich údajně nic řekli. 

"Opravdu se o ně bojím. Mám dva bratrance, kteří žijí v Darná. Zdá se, že veškerá komunikace je mimo provoz a já nevím, jestli jsou v tuto chvíli naživu. Je velmi děsivé sledovat videa vycházející z Darná. Všichni jsme vyděšení," řekla serveru Palestinka Ayah.

OSN začala mobilizovat pomoc

Organizace spojených národů začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.

OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou. 

V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.

Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.

Další v řadě klimatických katastrof

Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.

Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.

"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu. 

Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety. 

Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.

Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.

Bez globálního oteplování by rekordy nepadaly

Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se ale mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bylo možná to nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.

"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.

"Intenzita těchto událostí bude i nadále narůstat a svět se musí připravit na intenzivnější vlny veder," řekl John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra. Dodal, že počet vleklých a simultánních veder na severní polokouli vzrostl od 80. let šestkrát. "Tento trend nevykazuje žádné známky klesajícího trendu," řekl a varoval, že pokračující vlny veder "budou mít docela vážné dopady na lidské zdraví a živobytí".

Související

Více souvisejících

Libye Povodně

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy