Maďarští ministři, kteří zasedají ve vedení univerzit, odstoupí, aby tak uvolnili peníze z fondů Evropské unie určené pro program studentských výměn Erasmus a na výzkum. Tyto prostředky unie zmrazila v obavě, že by mohlo dojít ke střetu zájmů, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení šéfa kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána.
"Členové vlády opustí správní rady (vysokých škol) k 15. únoru," prohlásil šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás na dnešní tiskové konferenci. "Maďarsko je připraveno dělat rozumné kompromisy a řešit obavy Bruselu z konfliktu zájmů," řekl.
V prosinci EU rozhodla zmrazit miliardy eur z unijních fondů pro Maďarsko, dokud se po dlouhém sporu s Budapeští neuskuteční reformy zaměřené na boj proti korupci.
Evropská komise (EK) mimo jiné přestala vyplácet nové granty na pobyty maďarských studentů v zahraničí vysokým školám, které jsou spravovány nadacemi řízenými lidmi blízkými konzervativnímu premiérovi Orbánovi. Komise pro rok 2024 vyřadila dvacítku škol z programu Erasmus a z výzkumného programu Horizon Europe, což vyvolalo v univerzitním prostředí velké emoce.
Orbán v roce 2021 začlenily tyto školy do veřejných nadací blízkých jeho režimu s vysvětlením, že chce posílit spolupráci se soukromým sektorem. Jeho odpůrci však v této reformě viděli další krok v plánu přeorientovat maďarskou společnost na vlastenecké a náboženské hodnoty. Odsoudili také útok na akademickou nezávislost v zemi, které Orbán vládne od návratu k moci v roce 2010.
Gyulás minulý měsíc řekl, že Budapešť uvažuje, že se obrátí na Soudní dvůr EU, pokud se na penězích pro Erasmus nedohodne s EK.
Snížení unijních prostředků pro některé maďarské univerzity jde ruku v ruce s dalšími postihy vůči Maďarsku za nedostatky v právním státu. EK v prosinci uvedla, že bude blokovat veškerých 22 miliard eur (530 miliard Kč) z kohezních fondů EU určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy komunity LGBT+ a azylovým systémem.
Podle informací EK se v roce 2020 zahraničních výměnných programů v rámci Erasmus+ zúčastnilo 22.622 Maďarů. EU na to přispěla částkou 40,45 milionu eur (asi 971 milionů Kč).
Související
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
Viktor Orbán , EU (Evropská unie) , Maďarsko
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák