OSN: Izrael i Hamás se dopouští válečných zločinů, potvrdilo vyšetřování

Izrael i palestinské militantní hnutí Hamás se během prvních fází války v Pásmu Gazy dopustily válečných zločinů, zjistila Vyšetřovací komise OSN (COI). Izraelské činy zahrnují zločiny proti lidskosti kvůli vysokým civilním obětem, uvedl server Times of Israel.

Komise zveřejnila své závěry, založené na dvou zprávách, ve středu. Ty se soustředí na říjnový útok Hamásu, který válku rozpoutal, a na následnou izraelskou reakci. Podle zpráv, které sledují konflikt do konce prosince, se obě strany dopustily válečných zločinů, včetně mučení, vražd, úmyslného zabíjení, nelidského a krutého zacházení a pohrdání lidskou důstojností.

Izrael také spáchal válečné zločiny jako používání hladu jako válečné zbraně. Podle komise Izrael neposkytl Gazanům základní potřeby jako jídlo, vodu, přístřeší a léky, a bránil jiným stranám v jejich dodávce.

Některé z těchto válečných zločinů zahrnují zločiny proti lidskosti spáchané Izraelem, uvádí COI. Agentura Reuters poznamenává, že tento termín označuje nejvážnější mezinárodní zločiny, vědomě páchané v rámci rozsáhlých a systematických útoků na civilisty.

"Ohromný počet civilních obětí v Gaze a ničení civilních objektů a infrastruktury jsou nevyhnutelným důsledkem strategie zaměřené na způsobení co největší škody, ignorující principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti," uvádí COI ve svém prohlášení.

Zjištění COI jsou založena na rozhovorech s oběťmi a svědky, satelitních snímcích, lékařských zprávách a informacích z otevřených ověřených zdrojů. Důkazy shromážděné orgány s mandátem OSN jsou někdy využívány i Mezinárodním trestním soudem (ICC) při stíhání válečných zločinů.

Izrael s vyšetřovací komisí nespolupracoval a po zveřejnění výsledků ji obvinil ze "systematické diskriminace namířené proti Izraeli."

I zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.

Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.

Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.

Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.

Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.

Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.

Související

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) OSN Hamás Izraelská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy