Nezávislá komise OSN ve své nové zprávě uvádí, že Izrael se dopustil genocidy proti Palestincům v Gaze. Ve své sedmdesátidvoustránkové zprávě označila komise toto zjištění za „nejautoritativnější nález OSN k dnešnímu dni“. Zpráva byla vydána v době, kdy Izrael po týdnech bombardování Gazy zahájil pozemní útok do Gazy, a to i přes sílící mezinárodní odsouzení.
Zpráva, kterou vypracovala Komise pro lidská práva OSN, uvádí, že Izrael od 7. října 2023 spáchal v Gaze čtyři činy, které odpovídají definici genocidy. Jedná se o zabíjení Palestinců, „způsobování vážných fyzických a duševních zranění“, „úmyslné uvalování životních podmínek, které mají za cíl fyzické zničení celé skupiny nebo její části“ a „přijímání opatření, jejichž cílem je bránit porodům v rámci skupiny“.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od 7. října 2023 zabito téměř 65 000 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ale uvádí, že většinu obětí tvoří ženy a děti. Izraelská vláda, která tvrzení o genocidě kategoricky odmítá, opakovaně tvrdí, že válku v Gaze vede v sebeobraně a v souladu s mezinárodním právem.
V úterý vydalo izraelské ministerstvo zahraničí prohlášení, ve kterém označilo zprávu OSN za „zkomolenou a falešnou“ a vyzvalo k okamžitému zrušení vyšetřovací komise. Ministerstvo obvinilo autory z toho, že se opírají o lži Hamásu, a označilo je za prostředníky Hamásu, jehož prohlášení o Židech byla odsouzena po celém světě. Izrael po léta obviňoval Komisi OSN pro lidská práva z protiizraelských předsudků.
Podle zprávy komise došlo k „přímému a úmyslnému zabíjení palestinských civilistů, novinářů, zdravotnických pracovníků a humanitárních pracovníků“ na místech, jako jsou domy, nemocnice, školy a náboženské budovy. Komise uvedla, že izraelské síly použily „široko-impaktní munici, která způsobila vysoký počet úmrtí“, a to i přesto, že věděly, že mohou zabít civilisty. „Oběti bombardování nebyly vybrány ani cíleny jako jednotliví civilisté. Naopak, oběti byly cíleny kolektivně kvůli jejich identitě jako Palestinci,“ uvádí zpráva.
Ve zprávě se uvádí, že Izrael využil odpírání životně důležité pomoci jako zbraň. Komise uvádí, že Izrael uvalil na Pásmo Gazy „úplné obléhání“, což mělo „katastrofální dopad na životní podmínky Palestinců“. Po útoku Hamásu Izrael omezil dodávky vody, potravin, elektřiny a paliva do enklávy. Rozhodnutí Izraele umožnit dovoz malého množství pomoci bylo pouze „fasádou“, která měla oklamat mezinárodní společenství, tvrdí zpráva.
Komise dále uvádí, že Izrael brání vstupu kojenecké výživy do Gazy, což má za následek „hladovění novorozenců a malých dětí“. Podle zprávy to „představuje obzvláště silný důkaz záměru zničit obyvatelstvo“. Dále uvádí, že děti v Gaze trpí mentálně i fyzicky. Zpráva cituje jednoho lékaře, který řekl, že „podstata dětství v Gaze byla zničena“. Dále komise uvedla, že děti byly "zastřeleny do hlavy odstřelovači."
Ve zprávě se uvádí, že Izraelské bezpečnostní síly se dopustily „sexuálního a genderového násilí“, včetně „znásilnění, sexualizovaného mučení a dalších forem sexuálního násilí“. Zpráva to označuje za součást kolektivního trestu, jehož cílem je „zdeptat, ponížit a podrobit si palestinské obyvatelstvo jako celek“. Podle komise svědčí o tom „obsah sociálních médií izraelských vojáků, kde se očividně chlubili činy, které dehumanizovaly Palestince“.
Zpráva obviňuje premiéra Netanjahua, prezidenta Herzoga a bývalého ministra obrany Gallanta z podněcování genocidy. Již od 7. října 2023, podle zprávy, izraelští představitelé učinili prohlášení, která naznačovala jejich záměr zničit Palestince v Gaze jako skupinu. Tisková zpráva, která doprovází zprávu, vyzývá mezinárodní společenství, aby využilo „veškeré prostředky, které má k dispozici, aby zabránilo spáchání genocidy v Gaze“.
Související
Trumpovi může jít o život. Íránci ho chtějí zlikvidovat, domnívá se Izrael
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izrael , Izraelská armáda , Benjamin Netanjahu
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 59 minutami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 1 hodinou
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 2 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 3 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 3 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 4 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 5 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 5 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 6 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 7 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 8 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 9 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 9 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 10 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.
Zdroj: Libor Novák