OSN: Izrael se dopustil genocidy proti Palestincům v Gaze

Nezávislá komise OSN ve své nové zprávě uvádí, že Izrael se dopustil genocidy proti Palestincům v Gaze. Ve své sedmdesátidvoustránkové zprávě označila komise toto zjištění za „nejautoritativnější nález OSN k dnešnímu dni“. Zpráva byla vydána v době, kdy Izrael po týdnech bombardování Gazy zahájil pozemní útok do Gazy, a to i přes sílící mezinárodní odsouzení.

Zpráva, kterou vypracovala Komise pro lidská práva OSN, uvádí, že Izrael od 7. října 2023 spáchal v Gaze čtyři činy, které odpovídají definici genocidy. Jedná se o zabíjení Palestinců, „způsobování vážných fyzických a duševních zranění“, „úmyslné uvalování životních podmínek, které mají za cíl fyzické zničení celé skupiny nebo její části“ a „přijímání opatření, jejichž cílem je bránit porodům v rámci skupiny“.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od 7. října 2023 zabito téměř 65 000 Palestinců. Ministerstvo nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, ale uvádí, že většinu obětí tvoří ženy a děti. Izraelská vláda, která tvrzení o genocidě kategoricky odmítá, opakovaně tvrdí, že válku v Gaze vede v sebeobraně a v souladu s mezinárodním právem.

V úterý vydalo izraelské ministerstvo zahraničí prohlášení, ve kterém označilo zprávu OSN za „zkomolenou a falešnou“ a vyzvalo k okamžitému zrušení vyšetřovací komise. Ministerstvo obvinilo autory z toho, že se opírají o lži Hamásu, a označilo je za prostředníky Hamásu, jehož prohlášení o Židech byla odsouzena po celém světě. Izrael po léta obviňoval Komisi OSN pro lidská práva z protiizraelských předsudků.

Podle zprávy komise došlo k „přímému a úmyslnému zabíjení palestinských civilistů, novinářů, zdravotnických pracovníků a humanitárních pracovníků“ na místech, jako jsou domy, nemocnice, školy a náboženské budovy. Komise uvedla, že izraelské síly použily „široko-impaktní munici, která způsobila vysoký počet úmrtí“, a to i přesto, že věděly, že mohou zabít civilisty. „Oběti bombardování nebyly vybrány ani cíleny jako jednotliví civilisté. Naopak, oběti byly cíleny kolektivně kvůli jejich identitě jako Palestinci,“ uvádí zpráva.

Ve zprávě se uvádí, že Izrael využil odpírání životně důležité pomoci jako zbraň. Komise uvádí, že Izrael uvalil na Pásmo Gazy „úplné obléhání“, což mělo „katastrofální dopad na životní podmínky Palestinců“. Po útoku Hamásu Izrael omezil dodávky vody, potravin, elektřiny a paliva do enklávy. Rozhodnutí Izraele umožnit dovoz malého množství pomoci bylo pouze „fasádou“, která měla oklamat mezinárodní společenství, tvrdí zpráva.

Komise dále uvádí, že Izrael brání vstupu kojenecké výživy do Gazy, což má za následek „hladovění novorozenců a malých dětí“. Podle zprávy to „představuje obzvláště silný důkaz záměru zničit obyvatelstvo“. Dále uvádí, že děti v Gaze trpí mentálně i fyzicky. Zpráva cituje jednoho lékaře, který řekl, že „podstata dětství v Gaze byla zničena“. Dále komise uvedla, že děti byly "zastřeleny do hlavy odstřelovači."

Ve zprávě se uvádí, že Izraelské bezpečnostní síly se dopustily „sexuálního a genderového násilí“, včetně „znásilnění, sexualizovaného mučení a dalších forem sexuálního násilí“. Zpráva to označuje za součást kolektivního trestu, jehož cílem je „zdeptat, ponížit a podrobit si palestinské obyvatelstvo jako celek“. Podle komise svědčí o tom „obsah sociálních médií izraelských vojáků, kde se očividně chlubili činy, které dehumanizovaly Palestince“.

Zpráva obviňuje premiéra Netanjahua, prezidenta Herzoga a bývalého ministra obrany Gallanta z podněcování genocidy. Již od 7. října 2023, podle zprávy, izraelští představitelé učinili prohlášení, která naznačovala jejich záměr zničit Palestince v Gaze jako skupinu. Tisková zpráva, která doprovází zprávu, vyzývá mezinárodní společenství, aby využilo „veškeré prostředky, které má k dispozici, aby zabránilo spáchání genocidy v Gaze“. 

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 2 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy