Zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Dalších nejméně 39 lidí zahynulo v noci na čtvrtek při izraelském leteckém útoku na školu spravovanou úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v uprchlickém táboře Nusajrát v palestinském Pásmu Gazy. Ve škole a jejím okolí bylo v době útoku přibližně 20.000 vysídlených lidí. Školu podle informací CNN zasáhly nejméně tři střely.
Nemocnice al-Aksá informovala, že zahynulo nejméně 39 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Tato bilance by se však mohla ještě změnit, jelikož do nemocnice stále přivážejí oběti útoku.
Izraelská armáda potvrdila, že provedla letecký útok, který byl podle jejích slov zaměřen na základnu elitní vojenské jednotky palestinského radikálního hnutí Hamás ukrývající se ve škole.
Před útokem bylo podle izraelské armády přijato mnoho opatření s cílem minimalizovat ohrožení nezúčastněných osob včetně včetně analýzy leteckých záběrů a použití informací tajných služeb.
Izrael často obviňuje Hamás z toho, že využívá školy, zdravotnická zařízení a jinou civilní infrastrukturu než operační centra. Palestinská militantní skupina tato obvinění odmítá.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) minulý týden navíc obvinila Izrael z použití toxické zápalné munice při útocích na obytné budovy v jižním Libanonu.
Organizace HRW ve zprávě uvedla, že nemá důkazy o spáleninách způsobených chemikálií, jako je bílý fosfor v Libanonu, ale vyšetřovatelé "mají svědectví o možném poškození dýchacích cest".
Použití sporné munice, jako jsou například biologické, chemické či kazetové zbraně, při útocích na zalidněné oblasti se podle mezinárodního práva považuje za zločin.
Bílý fosfor může zapálit budovy a způsobit člověku smrtelné popáleniny. Přeživší jsou navíc vystaveni riziku infekce či selhání orgánů nebo dýchacího systému, a to i v případě, že jsou jejich popáleniny nevýrazné.
Izraelská armáda pro agenturu AP uvedla, že mezinárodní právo týkající se munice dodržuje a bílý fosfor využívá pouze jako kouřovou clonu, nikoli k útokům proti civilistům.
"Postupy izraelské armády vyžadují, aby se taková munice nepoužívala v hustě obydlených oblastech, až na určité výjimky," uvedla armáda v prohlášení.
HRW ale cituje rozhovory s osmi obyvateli jižního Libanonu a tvrdí, že ověřila záběry z téměř 47 fotografií a videí, na kterých je vidět, jak střely s bílým fosforem dopadají na obytné budovy v pěti libanonských pohraničních městech a vesnicích.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví eviduje nejméně 173 případů lidí, kteří potřebovali ošetření po kontaktu s bílým fosforem.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 1 hodinou
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 4 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 7 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
Zdroj: Libor Novák