OSN: Zabití stovek Palestinců během víkendové operace mohl být válečný zločin Izraele

Zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.

Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.

Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.

Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.

Dalších nejméně 39 lidí zahynulo v noci na čtvrtek při izraelském leteckém útoku na školu spravovanou úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v uprchlickém táboře Nusajrát v palestinském Pásmu Gazy. Ve škole a jejím okolí bylo v době útoku přibližně 20.000 vysídlených lidí. Školu podle informací CNN zasáhly nejméně tři střely.

Nemocnice al-Aksá informovala, že zahynulo nejméně 39 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Tato bilance by se však mohla ještě změnit, jelikož do nemocnice stále přivážejí oběti útoku.

Izraelská armáda potvrdila, že provedla letecký útok, který byl podle jejích slov zaměřen na základnu elitní vojenské jednotky palestinského radikálního hnutí Hamás ukrývající se ve škole.

Před útokem bylo podle izraelské armády přijato mnoho opatření s cílem minimalizovat ohrožení nezúčastněných osob včetně včetně analýzy leteckých záběrů a použití informací tajných služeb.

Izrael často obviňuje Hamás z toho, že využívá školy, zdravotnická zařízení a jinou civilní infrastrukturu než operační centra. Palestinská militantní skupina tato obvinění odmítá.

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) minulý týden navíc obvinila Izrael z použití toxické zápalné munice při útocích na obytné budovy v jižním Libanonu. 

Organizace HRW ve zprávě uvedla, že nemá důkazy o spáleninách způsobených chemikálií, jako je bílý fosfor v Libanonu, ale vyšetřovatelé "mají svědectví o možném poškození dýchacích cest".

Použití sporné munice, jako jsou například biologické, chemické či kazetové zbraně, při útocích na zalidněné oblasti se podle mezinárodního práva považuje za zločin.

Bílý fosfor může zapálit budovy a způsobit člověku smrtelné popáleniny. Přeživší jsou navíc vystaveni riziku infekce či selhání orgánů nebo dýchacího systému, a to i v případě, že jsou jejich popáleniny nevýrazné.

Izraelská armáda pro agenturu AP uvedla, že mezinárodní právo týkající se munice dodržuje a bílý fosfor využívá pouze jako kouřovou clonu, nikoli k útokům proti civilistům.

"Postupy izraelské armády vyžadují, aby se taková munice nepoužívala v hustě obydlených oblastech, až na určité výjimky," uvedla armáda v prohlášení.

HRW ale cituje rozhovory s osmi obyvateli jižního Libanonu a tvrdí, že ověřila záběry z téměř 47 fotografií a videí, na kterých je vidět, jak střely s bílým fosforem dopadají na obytné budovy v pěti libanonských pohraničních městech a vesnicích.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví eviduje nejméně 173 případů lidí, kteří potřebovali ošetření po kontaktu s bílým fosforem.

Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.

Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
 
 

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 6 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat

Íránská státní tisková agentura Fars s odvoláním na zdroj blízký íránskému vyjednávacímu týmu popřela zprávy o tom, že by země měla již tuto neděli v Ženevě podepsat dohodu se Spojenými státy. Tyto informace označila za nepravdivé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy