Zabíjení civilistů v Pásmu Gazy během sobotní izraelské operace, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí, a zadržování rukojmí v hustě obydlených oblastech mohou být považovány za válečné zločiny. Uvedl to v úterý Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) spadající pod OSN, informuje server CNN.
Izrael oznámil, že operace, při níž byli zachráněni čtyři rukojmí, proběhla v oblasti uprchlického tábora Nusajrát, kde Hamas držel rukojmí ve dvou bytových domech. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy při této operaci zemřelo více než 270 Palestinců.
Mluvčí OHCHR Jeremy Laurence uvedl, že provedení této razie v tak hustě obydlené oblasti vyvolává vážné pochybnosti, zda izraelské síly dodržely principy rozlišování, úměrnosti a opatrnosti stanovené válečným právem.
Dále Laurence dodal, že zadržování rukojmí ozbrojenými skupinami v takto hustě obydlených oblastech ohrožuje životy palestinských civilistů i samotných rukojmí. "Toto jednání obou stran by mohlo být kvalifikováno jako válečné zločiny," uvedl Laurence.
Dalších nejméně 39 lidí zahynulo v noci na čtvrtek při izraelském leteckém útoku na školu spravovanou úřadem OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v uprchlickém táboře Nusajrát v palestinském Pásmu Gazy. Ve škole a jejím okolí bylo v době útoku přibližně 20.000 vysídlených lidí. Školu podle informací CNN zasáhly nejméně tři střely.
Nemocnice al-Aksá informovala, že zahynulo nejméně 39 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Tato bilance by se však mohla ještě změnit, jelikož do nemocnice stále přivážejí oběti útoku.
Izraelská armáda potvrdila, že provedla letecký útok, který byl podle jejích slov zaměřen na základnu elitní vojenské jednotky palestinského radikálního hnutí Hamás ukrývající se ve škole.
Před útokem bylo podle izraelské armády přijato mnoho opatření s cílem minimalizovat ohrožení nezúčastněných osob včetně včetně analýzy leteckých záběrů a použití informací tajných služeb.
Izrael často obviňuje Hamás z toho, že využívá školy, zdravotnická zařízení a jinou civilní infrastrukturu než operační centra. Palestinská militantní skupina tato obvinění odmítá.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) minulý týden navíc obvinila Izrael z použití toxické zápalné munice při útocích na obytné budovy v jižním Libanonu.
Organizace HRW ve zprávě uvedla, že nemá důkazy o spáleninách způsobených chemikálií, jako je bílý fosfor v Libanonu, ale vyšetřovatelé "mají svědectví o možném poškození dýchacích cest".
Použití sporné munice, jako jsou například biologické, chemické či kazetové zbraně, při útocích na zalidněné oblasti se podle mezinárodního práva považuje za zločin.
Bílý fosfor může zapálit budovy a způsobit člověku smrtelné popáleniny. Přeživší jsou navíc vystaveni riziku infekce či selhání orgánů nebo dýchacího systému, a to i v případě, že jsou jejich popáleniny nevýrazné.
Izraelská armáda pro agenturu AP uvedla, že mezinárodní právo týkající se munice dodržuje a bílý fosfor využívá pouze jako kouřovou clonu, nikoli k útokům proti civilistům.
"Postupy izraelské armády vyžadují, aby se taková munice nepoužívala v hustě obydlených oblastech, až na určité výjimky," uvedla armáda v prohlášení.
HRW ale cituje rozhovory s osmi obyvateli jižního Libanonu a tvrdí, že ověřila záběry z téměř 47 fotografií a videí, na kterých je vidět, jak střely s bílým fosforem dopadají na obytné budovy v pěti libanonských pohraničních městech a vesnicích.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví eviduje nejméně 173 případů lidí, kteří potřebovali ošetření po kontaktu s bílým fosforem.
Konflikt v Pásmu Gazy vypukl loni 7. října po útoku palestinského militantního hnutí Hamas na jih Izraele, při němž zemřelo téměř 1200 lidí. Militanti unesli do Pásma Gazy přibližně 250 rukojmí. Podle izraelských údajů zůstává v Gaze stále asi 116 rukojmí, z nichž nejméně 40 bylo prohlášeno za mrtvé.
Odvetné vzdušné útoky Izraele a následné pozemní operace v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vedených Hamasem vyžádaly životy již více než 37.000 lidí.
Související
Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
včera
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
včera
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.
Zdroj: Libor Novák