Otazníky nad případným členství Ukrajiny v EU. Co všechno by se muselo změnit?

Server Politico zveřejnil analýzu toho, co by Evropská unie musela podstoupit v případě přijetí Ukrajiny jako členského státu. Blok sice do svých řad přijal mnoho států, ale nikdy ne zemi takto zdevastovanou válkou. Navíc jde o jednu z největších zemí evropského kontinentu s populací dosahující 40 milionů lidí.

Prvním problémem jsou rozhodovací procesy napříč čtyřmi základními institucemi Evropské unie. Pokud by Kyjev teoreticky přistoupil zítra, získá v nich poměrné pozice – vlastního evropského komisaře a přes 50 křesel v Evropském parlamentu. V Radě Evropské unie by Ukrajina měla asi 9 % hlasů, podobně jako Polsko. 

Evropský parlament tak překročí svůj limit 751 členů, tudíž by muselo dojít ke zrušení limitu nebo se členské státy musí vzdát křesel – což nikdo z nich rozhodně nechce. 

Už tak pomalý rozhodovací proces se může stát ještě těžkopádnějším. „Už dnes je to obtížné. Představte si, že byste hledali tyto kompromisy s 30 nebo dokonce 35 zeměmi? Nejenže bude u stolu více zemí, ale také budou rozmanitější a s různými národními zájmy,“ podotkl jeden z vysokých národních úředníků. Ve hře totiž není jen vstup Ukrajiny, ale také zemí západního Balkánu či Gruzie. 

Například Německo už jako podmínku členství Ukrajiny v Radě EU stanovila reformu hlasovacího systému – tedy větší podíl rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného hlasování. „EU se v náročných chvílích vždy dokázala posunout vpřed. Nyní je čas opět jednat,“ uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničních věcí Německa, Beneluxu, Rumunska, Slovinska a Španělska. 

Profesor evropské politiky Steven Van Hecke z Katolické univerzity v Lovani vidí v takovém rozšíření příležitost k institucionálním reformám. „Z politického hlediska si nedovedu představit, že by se Ukrajina připojila bez nového institucionálního uspořádání,“ hodnotí.

„Tyto diskuze si vyžádají čas. Musíme se na ně začít připravovat, abychom byli připraveni, až budou připraveny i kandidátské země,“ upozornil belgický premiér Alexander De Croo. Jeho země se ujme předsednictví v Radě EU v prvním pololetí příštího roku a bude mít na starost změny spojené s volbami do Evropského parlamentu. 

Podle belgického premiéra začlenění nových zemí může narušit a destabilizovat rovnováhu sil v Evropské unii. Rozšíření o země střední a východní Evropy z let 2004–2013 připravilo půdu pro zcela nové konflikty v institucích. Brusel bojuje zejména se silným Polskem a Maďarskem o zásadní principy právního státu. „Svým způsobem se s důsledky tohoto období stále trochu potýkáme. Takže se musíme ujistit, že jsme tentokrát sami udělali domácí úkoly,“ dodal Croo. 

Jedna z nejcitlivějších otázek EU: Agrární politika 

Pak je zde ale jedna otázka, která může velmi potrápit agrární země. „Co očekávají, že se stane, až Ukrajina vstoupí na jednotný trh EU? Nejenže východní země už nebudou moci blokovat obilí, ale Ukrajina bude také největším příjemcem zemědělských dotací EU. Jak to polská vláda vysvětlí svým zemědělcům?“ ptal se jeden z unijních diplomatů.

Zemědělská plocha Ukrajiny je rozlehlejší než území celé Itálie. Průměrná rozloha farmy činí až 1000 hektarů, zatímco v EU pouhých 16. V tuto chvíli by Ukrajina získala ze společné zemědělské politiky peníze v hodnotě 386 miliard eur. „Znamenalo by to více méně konec společné zemědělské politiky,“ varuje bývalý francouzský velvyslanec v USA Gérard Araud. 

Reformy této politiky většinou způsobují velké protesty zemědělců v celé Evropě. Server Politico zmínil například situaci, kdy do bruselské ulice Rue de la Loi vyjely stovky traktorů. „Když se mluví o reformě společné zemědělské politiky, obvykle to znamená, že se zemědělcům dává méně peněz,“ doplnil Araud.  

Ukrajina se z napětí vyvolaným jejím obilím podle náměstka kyjevského ministra hospodářství Tarase Kachka poučila. „Je to jako zátěžový test pro nás všechny – pro nás, pro Komisi, pro Polsko – jak budeme formulovat další jednání,“ přiblížil před novináři v Bruselu.

Blok zamíří na východ

Další problémy pro EU vyplývají z potřebné obnovy Ukrajiny. „Otázkou je, kdo to zaplatí, jaký bude příspěvek. Řešení všech těchto otázek zabere roky, někdy i desetiletí,“ poznamenal další z vysoce postavených úředníků. Kyjevská ekonomická škola už v březnu uvedla, že jen škody na ukrajinské infrastruktuře dosahují 143,8 miliard dolarů. Navíc by válkou zničená země měla jeden z nejnižších hrubých domácích produktů. 

Kyjev pravděpodobně bude muset reformovat své kohezní fondy, které tvoří až třetinu unijního rozpočtu. Již nyní debatu připravuje skupina odborníků na vysoké úrovni, rozhoří se také před příštím rozpočtovým cyklem mezi lety 2027–2032. 

Mnoho zemí Evropské unie budou pálit geopolitické změny. Vstup Ukrajiny totiž vychýlí střed rovnováhy na východ. Po ruském útoku zesílily hlasy a hybridní moc Polska a pobaltských zemí. Přidělení místa u jednacího stolu v rámci evropských institucí těmto zemím dodá ještě větší politickou a institucionální váhu. „Až Ukrajina hypoteticky v určitém okamžiku vstoupí do EU, východní orientace EU by bezpochyby pokračovala. Některé země se již nyní brání. Atlantická skupina byla vytvořena částečně proto, aby se na diskuze podívala ze ‚západní perspektivy‘. Musíme trochu změnit rovnováhu,“ vylíčil Kai-Olaf Lang z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. 

Právě vztah s Polskem zhodnotilo Politico jako klíčový. Souhlasí i ukrajinská vicepremiérka Olga Stefanishyna. „Ukrajina má s Polskem historicky obrovské, nesmírně silné pouto. Ukrajinci nikdy nezapomenou, že to bylo právě Polsko, které spolu s dalšími sousedními zeměmi otevřelo své hranice od první minuty ruské agrese a pomohlo našemu lidu přežít,“ vylíčila.

Zdůraznila také, že ukrajinská strana musí dát jasně najevo, že Polsko není velkým bratrem Ukrajiny. „Ukrajina má obrovské přátele a partnery v celé EU,“ pokračovala. Jako příklad uvedla Německo a Francii, které zemi během války velkou měrou pomohly. 

Horká válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude zřejmě muset skončit, než se země připojí. „Známé neznámé jsou nekonečné. Budou Spojené státy nadále podporovat Ukrajinu? Dojde k úplnému vítězství, nebo k zamrzlému konfliktu? Jaké jsou podmínky příměří? Jak bude Rusko reagovat na případnou prohru ve válce na Ukrajině? Vstoupí Ukrajina kromě EU také do NATO? Abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu, bude třeba jasně stanovit hranice,“ upozornila profesorka Maria Popova z kanadské McGillovy unvierzity. 

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Politico: Evropské země si půjčí miliardy od EU na vyzbrojení Ukrajiny

Několik evropských zemí se chystá požádat o miliardy eur ve formě půjček od Evropské unie na nákup zbraní pro Ukrajinu a na posílení vlastních obranných kapacit. Žádosti o nový nástroj EU – Security Assistance Facility for Europe – je možné podávat do úterý, kdy končí termín pro podání žádostí.

Více souvisejících

Ukrajina EU (Evropská unie) evropská komise evropský parlament

Aktuálně se děje

před 30 minutami

včera

Kongres USA

Demokraté mají skvělou příležitost v roce 2026 vyhrát volby. Pokud ji nepromarní

Předběžné analýzy podle CNN naznačují, že volby do Kongresu v roce 2026 by měly být pro demokraty příznivé. Tradičně jsou totiž volby výhodné pro stranu, která neobsazuje prezidentský úřady tato strana pak v drtivé většině případů získává křesla v Dolní sněmovně, s výjimkou čtyř volebních období od doby občanské války.

včera

Prezident Trump

Trump si sám podřezává větev. Jeho nerozhodnost posiluje Rusko

Donald Trump zkrátil ultimátum pro ukončení ruské války na Ukrajině na pouhých dvanáct dní. Hrozí tvrdými sankcemi, ale jeho nejednoznačné kroky nahrávají Moskvě. Vladimir Putin dokáže hrozby bez následků využít k posílení vnitřní loajality a propagandy. Místo oslabení Ruska může Trumpova nerozhodnost posílit režim, který spoléhá na jednotu a vnějšího nepřítele.

včera

Laura Dahlmeierová (uprostřed)

Zemřela Laura Dahlmeierová, německá biatlonová legenda

Německá biatlonová legenda Laura Dahlmeierová se z pákistánských hor nevrátí. Poté, co úterý obletěla svět zpráva o tom, že tuto německou sportovkyni zastihl v nadmořské výšce 5700 metrů v pohoří Karakoram skalní sesuv, se rozjela záchranná akce a všichni věřili v její úspěšný konec. Opak se ale stal bohužel skutečností. Manažerský tým Dahlmeierové potvrdil, že záchranné akce byly v úterý večer ukončeny. Bylo jí pouhých 31 let.

včera

včera

včera

Silné zemětřesení o magnitudě 8,8 zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska

Kalifornie mírní varování, obyvatelé Kamčatky popisují chvíle hrůzy, Francie se chystá na masivní vlnu

Varování před tsunami, které bylo vydáno pro pobřeží jižní Kalifornie – od kalifornsko-mexické hranice po Rincon Point – bylo zrušeno, oznámilo Národní centrum pro varování před tsunami. Upozornění však stále platí pro severní pobřeží státu, konkrétně od Rincon Point až po Humboldt. Varování před tsunami bylo také zrušeno pro některé části Aljašky.

včera

včera

včera

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie

Zemětřesení na Kamčatce bylo šestým nejsilnějším v historii. Proč se všechna odehrála na tom samém místě?

Dnes, přibližně v 11:30 místního času, zasáhlo pobřeží Kamčatky ve východní části Ruska zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály. Toto silné zemětřesení, které se zařadilo mezi deset nejsilnějších v historii a je největší od roku 2011, způsobilo škody na budovách ve městě Petropavlovsk-Kamčatskij, které leží jen 119 km od epicentra. Následně byla vyhlášena varování před tsunami a evakuace v Rusku, Japonsku a na Havaji, s doporučením i pro Filipíny, Indonésii a dokonce Nový Zéland a Peru.

včera

Léky, ilustrační foto

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes

Spojené státy zavádějí 15% clo na dovoz evropských léků, včetně známých značek jako Ozempic na léčbu cukrovky či Keytruda, sloužící k imunoterapii při rakovině. Zatímco vláda prezidenta Donalda Trumpa krok hájí jako podporu domácí výroby, existuje riziko masivních dopadů na pacienty. Zvýšení cen může nejvíce zasáhnout seniory a chronicky nemocné, kteří už nyní bojují s vysokými náklady na péči v jednom z nejdražších zdravotnických systémů světa.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy dál umírají lidé hlady. Většinou jde o děti

V posledních týdnech došlo v Gaze k výraznému nárůstu úmrtí způsobených podvýživou. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že 63 z celkových 74 úmrtí v roce 2025, která jsou spojená s podvýživou, v červenci. Po tomto oznámení se ale situace ještě zhoršila, když ministr zdravotnictví v Gaze ohlásil dalších sedm úmrtí způsobených podvýživou v posledních 24 hodinách.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy

Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určilo jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkci. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).

včera

Obří vlny

Los Angeles varuje před "ničivým" vzestupem vody. Ve Francouzské Polynésii se čekají čtyřmetrové vlny

Národní meteorologická služba v Los Angeles uvedla, že měřicí stanice v Port San Luis "zaznamenala rychlý a ničivý" vzestup vody, kdy hladina vzrostla z nízkého přílivu na vysoký během několika minut. V příspěvku na X pak doplnila: "Nepokoušejte se vrátit do zaplavených oblastí, protože voda bude ustupovat, ale může se několikrát vrátit v průběhu následujících 24 hodin. První vlna nemusí být ta největší."

včera

Evropská unie

EU zřejmě nezavede sankce proti Izraeli do konce léta. Úředníci jsou na dovolené

Země Evropské unie se přibližují k dohodě o plánu, který má potrestat Izrael za humanitární krizi v Gaze, v úterý na setkání v Bruselu se ale rozhodly zatím sankce neuvalit. Plán, který by měl pozastavit účast Izraele na výzkumném programu Horizon, podle webu Politico potřebuje získat širší podporu od dalších členských států.

včera

včera

Velké vlny

Tsunami pevninu zasáhne v celém Pacifiku, varuje expert. Uvidí se, jak bude silná

Zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, patří podle seismologů k nejsilnějším, jaké byly kdy zaznamenány. Následná vlna tsunami nyní ohrožuje široké oblasti Tichého oceánu, včetně Havaje a západního pobřeží Spojených států. První varovné signály dorazily během hodin, ale klíčové faktory, jako například síla a výška vlny v různých oblastech, zůstávají zatím otevřené.

včera

včera

včera

Británie uzná palestinskou státnost, prohlásil Starmer

Britský premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království uzná státnost Palestiny, což znamená zásadní změnu v britské zahraniční politice. Tento krok přichází po letech stagnace v mírovém procesu a měl by podpořit oživení vyhlídek na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy