Otazníky nad případným členství Ukrajiny v EU. Co všechno by se muselo změnit?

Prvním problémem jsou rozhodovací procesy napříč čtyřmi základními institucemi Evropské unie. Pokud by Kyjev teoreticky přistoupil zítra, získá v nich poměrné pozice – vlastního evropského komisaře a přes 50 křesel v Evropském parlamentu. V Radě Evropské unie by Ukrajina měla asi 9 % hlasů, podobně jako Polsko. 

Evropský parlament tak překročí svůj limit 751 členů, tudíž by muselo dojít ke zrušení limitu nebo se členské státy musí vzdát křesel – což nikdo z nich rozhodně nechce. 

Už tak pomalý rozhodovací proces se může stát ještě těžkopádnějším. „Už dnes je to obtížné. Představte si, že byste hledali tyto kompromisy s 30 nebo dokonce 35 zeměmi? Nejenže bude u stolu více zemí, ale také budou rozmanitější a s různými národními zájmy,“ podotkl jeden z vysokých národních úředníků. Ve hře totiž není jen vstup Ukrajiny, ale také zemí západního Balkánu či Gruzie. 

Například Německo už jako podmínku členství Ukrajiny v Radě EU stanovila reformu hlasovacího systému – tedy větší podíl rozhodování kvalifikovanou většinou namísto jednomyslného hlasování. „EU se v náročných chvílích vždy dokázala posunout vpřed. Nyní je čas opět jednat,“ uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničních věcí Německa, Beneluxu, Rumunska, Slovinska a Španělska. 

Profesor evropské politiky Steven Van Hecke z Katolické univerzity v Lovani vidí v takovém rozšíření příležitost k institucionálním reformám. „Z politického hlediska si nedovedu představit, že by se Ukrajina připojila bez nového institucionálního uspořádání,“ hodnotí.

„Tyto diskuze si vyžádají čas. Musíme se na ně začít připravovat, abychom byli připraveni, až budou připraveny i kandidátské země,“ upozornil belgický premiér Alexander De Croo. Jeho země se ujme předsednictví v Radě EU v prvním pololetí příštího roku a bude mít na starost změny spojené s volbami do Evropského parlamentu. 

Podle belgického premiéra začlenění nových zemí může narušit a destabilizovat rovnováhu sil v Evropské unii. Rozšíření o země střední a východní Evropy z let 2004–2013 připravilo půdu pro zcela nové konflikty v institucích. Brusel bojuje zejména se silným Polskem a Maďarskem o zásadní principy právního státu. „Svým způsobem se s důsledky tohoto období stále trochu potýkáme. Takže se musíme ujistit, že jsme tentokrát sami udělali domácí úkoly,“ dodal Croo. 

Jedna z nejcitlivějších otázek EU: Agrární politika 

Pak je zde ale jedna otázka, která může velmi potrápit agrární země. „Co očekávají, že se stane, až Ukrajina vstoupí na jednotný trh EU? Nejenže východní země už nebudou moci blokovat obilí, ale Ukrajina bude také největším příjemcem zemědělských dotací EU. Jak to polská vláda vysvětlí svým zemědělcům?“ ptal se jeden z unijních diplomatů.

Zemědělská plocha Ukrajiny je rozlehlejší než území celé Itálie. Průměrná rozloha farmy činí až 1000 hektarů, zatímco v EU pouhých 16. V tuto chvíli by Ukrajina získala ze společné zemědělské politiky peníze v hodnotě 386 miliard eur. „Znamenalo by to více méně konec společné zemědělské politiky,“ varuje bývalý francouzský velvyslanec v USA Gérard Araud. 

Reformy této politiky většinou způsobují velké protesty zemědělců v celé Evropě. Server Politico zmínil například situaci, kdy do bruselské ulice Rue de la Loi vyjely stovky traktorů. „Když se mluví o reformě společné zemědělské politiky, obvykle to znamená, že se zemědělcům dává méně peněz,“ doplnil Araud.  

Ukrajina se z napětí vyvolaným jejím obilím podle náměstka kyjevského ministra hospodářství Tarase Kachka poučila. „Je to jako zátěžový test pro nás všechny – pro nás, pro Komisi, pro Polsko – jak budeme formulovat další jednání,“ přiblížil před novináři v Bruselu.

Blok zamíří na východ

Další problémy pro EU vyplývají z potřebné obnovy Ukrajiny. „Otázkou je, kdo to zaplatí, jaký bude příspěvek. Řešení všech těchto otázek zabere roky, někdy i desetiletí,“ poznamenal další z vysoce postavených úředníků. Kyjevská ekonomická škola už v březnu uvedla, že jen škody na ukrajinské infrastruktuře dosahují 143,8 miliard dolarů. Navíc by válkou zničená země měla jeden z nejnižších hrubých domácích produktů. 

Kyjev pravděpodobně bude muset reformovat své kohezní fondy, které tvoří až třetinu unijního rozpočtu. Již nyní debatu připravuje skupina odborníků na vysoké úrovni, rozhoří se také před příštím rozpočtovým cyklem mezi lety 2027–2032. 

Mnoho zemí Evropské unie budou pálit geopolitické změny. Vstup Ukrajiny totiž vychýlí střed rovnováhy na východ. Po ruském útoku zesílily hlasy a hybridní moc Polska a pobaltských zemí. Přidělení místa u jednacího stolu v rámci evropských institucí těmto zemím dodá ještě větší politickou a institucionální váhu. „Až Ukrajina hypoteticky v určitém okamžiku vstoupí do EU, východní orientace EU by bezpochyby pokračovala. Některé země se již nyní brání. Atlantická skupina byla vytvořena částečně proto, aby se na diskuze podívala ze ‚západní perspektivy‘. Musíme trochu změnit rovnováhu,“ vylíčil Kai-Olaf Lang z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. 

Právě vztah s Polskem zhodnotilo Politico jako klíčový. Souhlasí i ukrajinská vicepremiérka Olga Stefanishyna. „Ukrajina má s Polskem historicky obrovské, nesmírně silné pouto. Ukrajinci nikdy nezapomenou, že to bylo právě Polsko, které spolu s dalšími sousedními zeměmi otevřelo své hranice od první minuty ruské agrese a pomohlo našemu lidu přežít,“ vylíčila.

Zdůraznila také, že ukrajinská strana musí dát jasně najevo, že Polsko není velkým bratrem Ukrajiny. „Ukrajina má obrovské přátele a partnery v celé EU,“ pokračovala. Jako příklad uvedla Německo a Francii, které zemi během války velkou měrou pomohly. 

Horká válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude zřejmě muset skončit, než se země připojí. „Známé neznámé jsou nekonečné. Budou Spojené státy nadále podporovat Ukrajinu? Dojde k úplnému vítězství, nebo k zamrzlému konfliktu? Jaké jsou podmínky příměří? Jak bude Rusko reagovat na případnou prohru ve válce na Ukrajině? Vstoupí Ukrajina kromě EU také do NATO? Abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu, bude třeba jasně stanovit hranice,“ upozornila profesorka Maria Popova z kanadské McGillovy unvierzity.