Parlamentní volby v Rumunsku: Sociální demokraté na prvním místě, krajní pravice posiluje

Na druhém místě se však s překvapivými 19 procenty umístila krajně pravicová Aliance za sjednocení Rumunů (AUR), což odráží výrazný nárůst podpory pro nacionalistické a krajně pravicové politické subjekty.

Podle exit pollů má prozápadní koalice vedená PSD šanci získat většinu v parlamentu, což by jí umožnilo sestavit novou vládu. Na druhou stranu ale posilování krajní pravice vyvolává obavy. Prognózy naznačují, že krajně pravicové strany dohromady získaly přibližně 30 procent hlasů, což je výrazný nárůst oproti jejich dosavadnímu zastoupení v parlamentu.

PSD, která měla v předchozím parlamentu 32,5 procenta mandátů, si udržela pozici nejsilnější strany, zatímco AUR dosáhla výrazného skoku z 8,5 procenta na současných 19 procent.

Výsledky exit pollů však nezahrnují hlasy statisíců Rumunů žijících v zahraničí. Ti často preferují krajně pravicové subjekty nebo centristickou opozici vedenou prezidentskou kandidátkou Elenou Lasconiovou. Tito voliči by mohli ještě více zvýšit podporu AUR nebo posílit opoziční strany, což by mohlo ovlivnit finální rozdělení mandátů.

Středopravicová Unie záchrany Rumunska (USR) a Národní liberální strana (PNL) se podle exit pollů dělí o třetí a čtvrté místo s 15,5 procenta hlasů. PNL, která byla dosud koaličním partnerem sociálních demokratů, by tak mohla pokračovat v politické spolupráci s PSD, pokud se strany dohodnou.

Parlamentní volby se konaly pouhý týden po prvním kole prezidentských voleb, které překvapivě vyhrál proruský pravicový extremista Calin Georgescu. Výsledky tohoto hlasování však zatím nebyly potvrzeny Ústavním soudem, který nařídil opětovné sčítání hlasů a v pondělí rozhodne o případné anulaci voleb. Rumunské úřady uvedly, že objevily důkazy o zasahování nepřátelských aktérů, což situaci dále komplikuje.

Rumunsko, jako pátý největší stát EU s 19 miliony voličů, nyní čeká na oficiální výsledky parlamentních voleb. Je jasné, že současná politická scéna se posouvá směrem k větší polarizaci, a posilování krajní pravice je signálem rostoucí nespokojenosti části voličů. Budoucnost bude záviset na schopnosti politických stran vytvořit stabilní vládu a efektivně reagovat na nové výzvy, včetně možných vnějších vlivů na volební procesy.