Plán EU na vojenskou pomoc Ukrajině se rozpadá

Evropská diplomatka Kaja Kallasová doufala, že se jí podaří zmobilizovat až 40 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, což by posílilo její postavení na bojišti i v případných jednáních s Ruskem. Po summitu lídrů EU v Bruselu však její plán utrpěl zásadní ránu – nebyl sice zcela pohřben, ale jeho rozsah byl výrazně omezen.

Podle několika diplomatů se problémy objevily už při vzniku plánu. Kallasová nedokázala získat podporu klíčových zemí a proces přípravy byl podle jednoho z diplomatů „zpackaný“.

Původní návrh počítal s dodávkou 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice v roce 2025, ale byl vetován Maďarskem. Kallasová se poté snažila přesvědčit ochotné státy, aby poskytly až 40 miliard eur na vojenskou pomoc během tohoto roku. Nicméně i tato varianta narazila na realitu rozdílných priorit jednotlivých států EU.

Zatímco východní a severní země vnímají ruskou hrozbu intenzivněji, státy na jihu Evropy jsou méně ochotné podstupovat další oběti pro podporu Ukrajiny. Klíčovým problémem se však stalo i odmítavé stanovisko Francie, největší vojenské mocnosti EU.

Snížení ambicí na 5 miliard eur

Ve středu Kallasová představila kompromisní návrh – místo původních miliard eur nyní usiluje alespoň o poskytnutí dvou milionů kusů dělostřelecké munice v hodnotě 5 miliard eur. Tento požadavek podpořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během videohovoru s lídry EU vyzval k urychlené finanční podpoře.

Ani tato snaha však zatím nezískala dostatečnou podporu. Francie, Itálie a Slovensko navrhly, aby byla vojenská pomoc na dobrovolné bázi, čímž se snížil tlak na jednotlivé státy, aby se do pomoci zapojily.

Podle diplomatických zdrojů udělala Kallasová několik zásadních chyb. Nezajistila si předem podporu klíčových zemí, včetně Francie, a nekonzultovala svůj návrh s vrcholnými představiteli EU, jako je Bjorn Seibert, poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

„Stále se chová jako premiérka, ale neuvědomuje si, že má teď jinou roli,“ uvedl nejmenovaný středoevropský diplomat. Jiný diplomat kritizoval nedostatečnou koordinaci: „Pokud říkáte, že musíme udržet jednotu, pak musíte tak důležité iniciativy připravovat jednotným způsobem.“

Budoucnost vojenské pomoci Ukrajině

Navzdory neúspěchu plánu Kallasové většina zemí EU stále podporuje Ukrajinu. Na summitu 26 států s výjimkou Maďarska schválilo společné prohlášení o „neochvějné podpoře nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ a přislíbilo „pravidelnou a předvídatelnou finanční pomoc“.

Maďarský premiér Viktor Orbán tak zůstal v izolaci. „Orbán si zvolil cestu izolace a iliberální demokracie, a to proti zájmům EU i Maďarska,“ uvedl jeden z diplomatů.

Další jednání o podpoře Ukrajiny budou pokračovat příští týden. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že 28. března se v Paříži uskuteční summit „koalice ochotných států“, kterého se zúčastní i prezident Zelenskyj.